Bezpečnostní složky

Počet obětí přes týden trvajících protestů v Íránu vzrostl na 35 včetně čtyř dětí. Podle agentury AP to v úterý uvedla lidskoprávní organizace HRANA sídlící v USA. Zatčeno bylo 1200 lidí a protesty se dále šíří, den poté, co prezident USA Donald Trump znovu pohrozil Íránu tvrdým zásahem, pokud bude tamní režim zabíjet demonstranty. Mnozí obchodníci z významného Velkého bazaru v Teheránu na protest uzavřeli své obchody.

U prezidentského paláce ve venezuelském Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Podle CNN je situace již klidná, úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do USA.

Americké bezpečnostní složky přepravily venezuelského autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do New Yorku. Vrtulník s nimi přistál podle BBC na Manhattanu, poté je policie přepravila auty do sídla americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Skončili ve vazební věznici v Brooklynu. Před soudem by oba mohli stanout už v pondělí, píše stanice BBC. Pár v sobotu při vojenské operaci ve Venezuele zajaly americké síly. Oba čelí mimo jiné obvinění ze spiknutí za účelem teroristické činnosti či dovozu kokainu.

Při požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana během silvestrovské oslavy zemřelo podle policie na čtyřicet lidí. Dalších zhruba 115 osob utrpělo zranění, a to většinou vážná. Část obětí podle policie tvoří cizinci. Na český zastupitelský úřad ve Švýcarsku se podle mluvčího ministerstva zahraničí nikdo neobrátil. Švýcarský prezident Guy Parmelin označil požár za jednu z nejhorších tragédií, jaká jeho zemi postihla.

Demonstranti v íránské provincii Fárs se pokusili násilím proniknout do vládní budovy, bezpečnostní složky jim v tom ale zabránily, píše agentura Reuters. Připomíná, že Íránem se již čtvrtým dnem šíří pouliční protesty. Íránská státní média uvedla, že vůdkyní útočící skupiny byla osmadvacetiletá žena, kterou zadrželi.

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policisté mají podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Afghánec podezřelý z postřelení dvou gardistů nedaleko Bílého domu spolupracoval v Afghánistánu s americkou vládou včetně CIA, oznámil podle televize Fox News ředitel CIA John Ratcliffe. Dodal, že nyní byl devětadvacetiletý muž příslušníkem partnerské síly v Kandaháru. Do USA přišel v rámci programu exprezidenta Joea Bidena. Spojené státy v reakci prověřují všechny žádosti o azyl schválené za předešlé administrativy.

Evropské země s obavami sledují pronikání analgetika fentanyl na černý trh. Nárůst vysoce návykového syntetického opioidu, stokrát silnějšího než morfin, zaznamenalo zejména Polsko a Bulharsko. Ve Spojených státech, které čelí už léta akutní fentanylové krizi, umírá na zneužití drogy padesát tisíc lidí ročně.

Dva příslušníci americké Národní gardy byli po 20. hodině SEČ postřeleni nedaleko Bílého domu. Guvernér Západní Virginie Patrick Morrisey následně na síti X oznámil, že oba gardisté zemřeli, ale o pár minut později uvedl, že dostává „rozporuplné informace“. Podle ředitele FBI Kashe Patela jsou oba příslušníci v kritickém stavu. Úřady zadržely muže afghánské státní příslušnosti, uvedl prezident USA Donald Trump.

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Ukrajina během noci na úterý opět čelila rozsáhlému ruskému útoku podniknutému za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, píší média. V ukrajinské metropoli přišlo o život nejméně sedm lidí a další utrpěli zranění, informovaly ukrajinské úřady.

Střední odborná škola v Třemošnici na Chrudimsku od příštího roku nabídne nový studijní obor operátor bezpilotních systémů. Ovládání dronů se stává stále častějším požadavkem zaměstnavatelů a možnost získat komplexní vzdělání v tomto oboru je v Česku zatím omezená. Absolventi najdou uplatnění v řadě civilních profesí i v armádě.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Letiště v belgickém Lutychu ráno dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Byl to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v zemi letový provoz. Ten byl kolem poledne obnoven.

Armádou vedený výbor na Madagaskaru jmenoval novou vládu, v níž převažují civilisté a která zahrnuje i některé významné kritiky svrženého prezidenta Andryho Rajoeliny. Informovala o tom agentura Reuters.

V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom informoval mluvčí vládního koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Česko je stále častěji terčem kybernetických útoků, po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se jejich počet zdvojnásobil. Experti a bezpečnostní složky státu navíc varují, že útoků bude i nadále přibývat. Stojí za nimi organizované zločinecké skupiny, které chtějí výkupné, stále častěji ale i hackerské skupiny navázané na cizí státy, které prosazují své politické zájmy. Stopy vedou především do Ruska a Číny. Reportéři ČT ukázali, jak se takové incidenty mohou promítnout do životů lidí. Natáčely Adéla Paclíková a Jana Neumannová.