Bezpečnostní složky

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Na místě útoku na slovenského premiéra Roberta Fica ve městě Handlová byli přítomni příslušníci ochranky i bezpečnostních složek. Podle některých expertů však jejich počínání během a po útoku nebylo bez chyb. Postup ochránců nebyl koordinovaný, na místě vznikl chaos a někteří z nich nesledovali svůj určený prostor, zhodnotili.

Současná slovenská vláda zavádí další kontroverzní změnu ve slovenských bezpečnostních složkách. Elitní útvar NAKA ztratí pravomoci v případech úplatkářství a organizovaného zločinu. Doteď se zabýval vážnými kauzami, včetně těch, v nichž figurovali politici. Nově by měl většinu věcí předávat krajským složkám policie. Podle kritiků to oslabí boj s korupcí, vláda ale tvrdí, že ho to naopak zefektivní.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

Policii v metropoli schází zhruba tisíc policistů. Ředitel krajského ředitelství policie pro Prahu Petr Matějček proto představil novou náborovou kampaň, která nově cílí i na uchazeče bez maturity. Zájemcům postačí výuční list. Nejvíce volných míst je v odboru dopravní policie. Nové kolegy hledá také pražská městská policie, u strážníků však zůstává úspěšné složení maturitní zkoušky i nadále podmínkou přijetí.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Ukrajinské bezpečnostní složky provedly sérii razií u vysoce postavených úředníků a dalších čelných představitelů politiky či hospodářství. Domovní prohlídky se týkaly bývalého ministra vnitra Arsena Avakova či miliardáře Ihora Kolomojského, zásah se uskutečnil i v sídle kyjevské daňové správy. Předseda poslaneckého klubu hlavní vládnoucí strany prohlásil, že propuštěno bude celé vedení celní správy.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Opoziční politik, provokativní bloger nebo kritik Putinova režimu. Čtyřiačtyřicetiletý Alexej Navalnyj je přinejmenším posledních deset let nepopiratelně nejvýznamnějším odpůrcem ruského režimu. V rámci svého boje proti korupci a autoritářství natočil několik kritických dokumentárních filmů, přežil pokus o otravu nebo byl vyzván na souboj šéfem ruské Národní gardy. V sobotu moskevský soud zamítl jeho odvolání a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu v rámci kauzy ohledně firmy Yves Rocher. Dobu odnětí svobody mu oproti původní verzi mírně zkrátil na zhruba 2,5 roku.

Po sametové revoluci se Československo potýkalo s nárůstem kriminality a citelným nedostatkem policistů. Jedním z nových způsobů, jak zajistit bezpečnost obyvatel a majetku, bylo zřizování soukromých bezpečnostních služeb, označovaných tehdy jako černí šerifové. Jak se ovšem ukázalo, začali se mezi nimi brzy objevovat bývalí příslušníci StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Čína se v poslední době snaží oslovovat a získávat pro spolupráci příslušníky českých bezpečnostních složek. Pro Otázky Václava Moravce (OVM) to řekl mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Ladislav Šticha. Hlavní zájem ale mají čínští zpravodajci v Česku o průmyslové informace, uvedl. Ředitel BIS Michal Koudelka v říjnu označil tajné služby Číny a Ruska za nejpodstatnější dlouhodobá rizika pro bezpečnost ČR.