Bezpečnostní složky

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Výdělky policistů, hasičů, dozorců ani dalších sborů vláda nakonec od července zřejmě nezvýší. Česká televize to zjistila od členů kabinetu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhl začátkem dubna pro policisty a hasiče v průměru čtyři tisíce měsíčně navíc, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) plánovala ještě výrazněji přidat vojákům. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nebo předseda lidovců Marek Výborný ale teď červencové navýšení prakticky vylučují.

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.

Nejistota kolem zvýšení platů v bezpečnostních složkách pokračuje. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) věří, že se s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) shodne na červencovém růstu platů vojáků, policistů či hasičů. Řekla to na úterním zasedání sněmovního výboru pro obranu. K rychlé dohodě ten den vyzval i ministr vnitra. Od července navrhuje zvýšit platy policistů a hasičů o čtyři tisíce měsíčně. Šéfka obrany ale chce vojákům přidat dvakrát až třikrát tolik.

Ministerstvo vnitra přizpůsobí svůj návrh na navyšování odměn pro policisty a hasiče tomu, kolik bude požadovat resort obrany pro vojáky, řekl po čtvrteční schůzce s odborovými svazy šéf vnitra Vít Rakušan (STAN). Bezpečnostní sbory trvají na tom, aby platy u policie či hasičů a v armádě byly stejné, doplnil předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.

V izraelském vězení zemřel po půl roce zadržování sedmnáctiletý Walíd Ahmad. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn. Okolnosti smrti z minulého víkendu stále nejsou jasné. Ve vazbě již zemřelo třiašedesát zadržených Palestinců, Walíd Ahmad byl prvním mladistvým. Podle rodiny byl před zatčením zdravý.

Policisté, hasiči, celníci, dozorci i strážní se v únoru dočkají první navýšené výplaty. Dostanou o 1500 korun více, hasiči a policisté navíc tisícikorunový stabilizační příplatek. Právě po stabilizaci financí volají vedení bezpečnostních sborů kvůli nízkému počtu nových rekrutů. Uspokojení požadavků sborů by stálo přes sto miliard korun ročně.

Satelitní navigace jsou v posledních letech terčem cílených útoků, a to především v letecké dopravě, konkrétně v oblasti kolem hranic Ruska a Baltského moře. Využívají se k tomu například rušičky signálu, které se dají jednoduše vyrobit i nakoupit. Jejich používání je ale běžně nelegální. Odborníci z ČVUT nyní společně s bezpečnostními složkami pracují na posílení navigačních systémů.

Slovenský prezident Peter Pellegrini po čtvrtečním jednání bezpečnostní rady státu řekl, že na Slovensku existuje skupina lidí, která chce zvyšovat napětí ve společnosti. Podle něj je snaha zaútočit na ústavní zřízení s cílem svrhnout vládu. Úřady podle něj demonstrace zakazovat nebudou a bezpečnostní rada nenavrhla konkrétní opatření v uvedené záležitosti. Podobná obvinění vznesl i premiér Robert Fico (Smer). Zástupci opozičních stran se proti jejich výrokům vymezili a mluví o zastrašování.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Nové vedení Sýrie pozastaví platnost ústavy a parlamentu do 1. března 2025. Do té doby má vládnout přechodná vláda. Mluvčí kabinetu pro politické záležitosti Ubajda Arnáút ale zdůraznil, že cílem je vytvoření právního státu. Tamní islamističtí rebelové, kteří svrhli vládu Bašára Asada, chtějí také uzavřít vězení provozovaná bývalým režimem, v nichž docházelo k mučení a zabíjení odpůrců vlády.

Bezpečnostní sbory chtějí více peněz na platy i na provoz. Odbory o tom plánují jednat s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Nyní dostávají hasiči a policisté zaplacené alespoň přesčasové hodiny za září, pokud pomáhali v oblastech postižených povodněmi. Zákon přitom říká, že ve stavu nebezpečí mají odpracovat 150 hodin zdarma. Vláda ale rozhodla, že jim veškeré přesčasy uhradí. Povodňové nasazení ovšem zvýšilo i provozní náklady, například na pohonné hmoty. Podle hasičů a policistů přitom peníze na tyto výdaje chybí dlouhodobě.

Polským bezpečnostním složkám se podařilo rozbít skupinu složenou z Rusů a Bělorusů, kteří se snažili získávat informace a pak je využít k vydírání jednotlivců i institucí, informoval v pondělí polský vicepremiér a ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Šlo podle něj o součást snahy ruských a běloruských tajných služeb Polsko politicky, vojensky i ekonomicky paralyzovat.

Ministerstvo vnitra spíše nepočítá se zvýšením platů příslušníků bezpečnostních sborů v letošním roce, zvýšit by se mohly platy občanských zaměstnanců, řekl po čtvrteční schůzce ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s odbory Petr Kuchař z odborové organizace Unie bezpečnostních složek. Platy policistů, hasičů a dalších příslušníků sborů by pak údajně mohly vzrůst od příštího roku. Rakušan by podle Kuchaře měl do konce srpna sdělit, jak budou platy příslušníků bezpečnostních sborů v budoucnu vypadat. O navýšení platů jednal se školskými odbory také ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

V bezpečnostních sborech panuje nejistota – policistům a hasičům stále chybí na provoz zhruba dvě miliardy korun. Zatím se shodují v tom, že přes léto vydrží. Pak ale můžou přijít problémy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to odmítá. Věří, že do srpna ve vládě dohodne peníze na dorovnání rozpočtů. Od července se policistům vrací příspěvek na stravu.

Na místě útoku na slovenského premiéra Roberta Fica ve městě Handlová byli přítomni příslušníci ochranky i bezpečnostních složek. Podle některých expertů však jejich počínání během a po útoku nebylo bez chyb. Postup ochránců nebyl koordinovaný, na místě vznikl chaos a někteří z nich nesledovali svůj určený prostor, zhodnotili.

Současná slovenská vláda zavádí další kontroverzní změnu ve slovenských bezpečnostních složkách. Elitní útvar NAKA ztratí pravomoci v případech úplatkářství a organizovaného zločinu. Doteď se zabýval vážnými kauzami, včetně těch, v nichž figurovali politici. Nově by měl většinu věcí předávat krajským složkám policie. Podle kritiků to oslabí boj s korupcí, vláda ale tvrdí, že ho to naopak zefektivní.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Ruský systém má problém se vypořádat s protesty, které nesměřují proti jeho vůdci Vladimiru Putinovi. Ukázaly to víkendové události v Dagestánu, kde dav lidí vtrhl na letištní plochu a hledal cestující letu z izraelského Tel Avivu. Regionální administrativa tváří v tvář nebezpečí zůstala paralyzovaná, napsal americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace (CEIP), podle nějž se jedná pouze o jeden z několika systémových problémů současného Ruska.

Policii v metropoli schází zhruba tisíc policistů. Ředitel krajského ředitelství policie pro Prahu Petr Matějček proto představil novou náborovou kampaň, která nově cílí i na uchazeče bez maturity. Zájemcům postačí výuční list. Nejvíce volných míst je v odboru dopravní policie. Nové kolegy hledá také pražská městská policie, u strážníků však zůstává úspěšné složení maturitní zkoušky i nadále podmínkou přijetí.

Izraelská armáda a tajná služba Šin Bet v posledních měsících ztratily kontrolu nad situací na okupovaném Západním břehu Jordánu. Od minulého týdne došlo k množství útoků židovských osadníků na palestinské vesnice, píše izraelský levicový list Haaretz s odvoláním na zdroje z bezpečnostních složek. Situaci podle nich komplikuje to, že část izraelské vlády odmítá násilí odsoudit. Šéfové hlavních bezpečnostních složek ho přitom označili za „nacionalistický terorismus“, který je v rozporu s „morálními a židovskými hodnotami“. Napětí zvyšuje rovněž plánované rozšiřování osad.

Ukrajinské bezpečnostní složky provedly sérii razií u vysoce postavených úředníků a dalších čelných představitelů politiky či hospodářství. Domovní prohlídky se týkaly bývalého ministra vnitra Arsena Avakova či miliardáře Ihora Kolomojského, zásah se uskutečnil i v sídle kyjevské daňové správy. Předseda poslaneckého klubu hlavní vládnoucí strany prohlásil, že propuštěno bude celé vedení celní správy.

Ani po čtyřech týdnech protivládní protesty v Íránu nepolevují. Vláda se nepokoje snaží násilně potlačit. Nejtvrdší střety se odehrávají v kurdských městech, odkud pocházela i Mahsá Amíniová. Právě její smrt po zatčení mravnostní policií demonstrace vyvolala. Od poloviny září zemřelo při protestech 185 lidí, tisíce dalších úřady zatkly. Sankce na Teherán uvalily Spojené státy, Kanada i Velká Británie. Opatření připravuje i Brusel.

Řecko a Chorvatsko čelí novým podezřením z nelegálních deportací žadatelů o azyl. Násilné praktiky na vnější hranici Evropské unie zdokumentovala média z Německa, Švýcarska, Chorvatska a Nizozemska. Evropská komise označila zprávy za šokující a vyzvala k vyšetření postupu bezpečnostních složek. Následně chorvatský ministr vnitra Davor Božinović po šetření potvrdil, že chorvatští policisté migranty přes hranici násilně vytlačovali.