Hamás povolal tisíce členů, aby upevnil kontrolu v oblasti, odkud se stáhl Izrael

Hamás povolal přibližně sedm tisíc příslušníků svých bezpečnostních složek se záměrem upevnit kontrolu v oblastech Pásma Gazy, z nichž se nedávno stáhly izraelské jednotky. V některých čtvrtích již byly podle svědků rozmístěny útvary složené z ozbrojených mužů v modrých uniformách policie či v civilních šatech. Do města Gaza se od pátečního vyhlášení příměří pak vrátilo údajně již více než půl milionu lidí. Vysoký představitel palestinského teroristického hnutí Hamás zároveň v sobotu večer oznámil, že propouštění rukojmí začne v pondělí dopoledne.

Hamás jmenoval pět nových guvernérů, aby na probíhající operace dohlíželi. Všichni mají vojenskou minulost, někteří byli veliteli jednotek ozbrojeného křídla tohoto teroristického hnutí. Mobilizační rozkaz byl podle BBC vydán prostřednictvím telefonátů a textových zpráv, které vyhlášení „všeobecné mobilizace“ odůvodňovaly povinností očistit Pásmo Gazy od „zločinců a kolaborantů s Izraelem“.

Nejmenovaný představitel Hamásu v exilu se k mobilizaci odmítl vyjádřit, BBC nicméně řekl, že „Pásmo Gazy nelze nechat napospas zlodějům a milicím podporovaným izraelským okupantem“.

Nejvýznamnější milicí jsou takzvané Lidové síly, které podléhají Jásiru Abú Šabábovi. V červnu izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle BBC potvrdil, že Izrael toto uskupení vyzbrojuje. Skupina Abú Šabába byla opakovaně nařčena ze systematického rozkrádání humanitární pomoci, což Abú Šabáb odmítá. Podle stanice Sky News Hamás i Egypt v minulosti identifikovali jednoho z velitelů této milice jako člena teroristické organizace Islámský stát.

Vysoký představitel palestinského hnutí Hamás řekl, že propouštění rukojmí začne v pondělí dopoledne. Informovala agentura AFP. Jejich osvobození je součástí první fáze mírové dohody, dojednané za amerického zprostředkování během nepřímých rozhovorů v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch mezi zástupci Izraele a Hamásem.

„V souladu s podepsanou dohodou se očekává, že výměna vězňů začne v pondělí ráno, jak bylo dohodnuto, a v této věci nedošlo k žádnému novému vývoji,“ řekl v sobotu večer AFP vysoce postavený představitel Hamásu Usáma Hamdán. Následně se očekává, že Jeruzalém propustí ze svých věznic přibližně dva tisíce palestinských vězňů.

Podle dohody židovský stát propustí 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války.

Rukojmí se vracejí domů, řekl Witkoff

Zázraky se dějí, rukojmí se vracejí domů, řekl v sobotu večer v Tel Avivu – ještě před prohlášením vysokého představitele Hamásu – zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff na veřejném shromáždění rodin a přátel rukojmí a jejich podporovatelů, píše server The Times of Israel (ToI). Na pódiu s ním byla i dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka a její manžel, Trumpův zeť, Jared Kushner. Na takzvaném Náměstí rukojmí se podle ToI sešly tisíce lidí.

Za jejich roli při dosažení dohody o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí Witkoff poděkoval nejprve prezidentu Trumpovi, Kushnerovi, lídrům arabských a muslimských zemí, izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi i rodinám rukojmí. Dav přítomných při zaznění Netanjahuova jména dlouze a opakovaně bučel a pískal, zatímco předtím i poté skandoval Trumpovo jméno a „Děkujeme, Trumpe“.

„Dnes večer zde stojíme, židé, křesťané, muslimové, sjednoceni společným cílem,“ řekl Witkoff s tím, že tímto cílem je mír. Takový mír se podle něj nezrodil z politiky, ale z odvahy těch, kteří se odmítají vzdát. Trump podle Witkoffa dokázal sblížit národy, které byly po generace rozděleny konflikty, a ukázal, že společný mír je silnější než společná bolest.

Mírový plán počítá s odzbrojením Hamásu

Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy předpokládá odzbrojení Hamásu a vyčleňuje Hamás z možného podílu na budoucí poválečné správě pásma. „Navržené předání zbraní nepřichází v úvahu a nelze o něm jednat,“ řekl ale v sobotu agentuře AFP nejmenovaný představitel Hamásu.

Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů, předáním všech rukojmí držených v Pásmu Gazy, částečným stažením izraelských jednotek a navýšením přísunu humanitární pomoci do pásma. Příměří vstoupilo v platnost v pátek v poledne místního času (11:00 SELČ) poté, co ho po souhlasu izraelské vlády oznámila armáda.

Otázky odzbrojení Hamásu a budoucí správy Pásma Gazy jsou dalšími z bodů Trumpova dvacetibodového plánu, o nichž se teprve povedou složitá jednání.

Na dodržování příměří mají z Izraele dohlížet američtí vojáci

Zároveň v sobotu do Izraele začali přijíždět američtí vojáci, jejichž úkolem je zřídit koordinační centrum dohlížející na dodržování dohody o příměří. Stanici ABC News to sdělili dva s věcí obeznámení činitelé. Žádné americké jednotky ale nevstoupí přímo na území Pásma Gazy, dodala stanice.

Vojáci mají podle stanice přijíždět postupně z USA i amerických základen na Blízkém východě. Má se jednat o specialisty v oblastech dopravy, plánování, logistiky či bezpečnosti. Američané budou spolupracovat se zástupci dalších partnerských zemí, soukromého sektoru a nevládních organizací. Podle stanice BBC budou v centru pravděpodobně působit také vojáci z Egypta, Kataru, Turecka a Spojených arabských emirátů. Koordinační centrum je považováno za první krok k realizaci mírového procesu.

Nahrávám video

Skličující návrat do ruin

Do města Gaza se od pátečního vyhlášení příměří vrátilo již více než 500 tisíc lidí. V sobotu to podle agentury AFP uvedl mluvčí civilní obrany v Pásmu Gazy Mahmúd Basal.

„Všechno bylo zničeno. Všude byly sutiny a zbytky věcí, které jsem ani nedokázala rozpoznat, a také nevybuchlá munice,“ řekla v sobotu stanici BBC zdravotní sestra Haná, která se v pátek pokusila vrátit do čtvrti, kde dříve bydlela. „Nemyslím si, že tam lidé mohou žít. Jen se přišli podívat na své domy, zda ještě stojí nebo ne,“ dodala Haná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Omezení Starlinku narušilo Ukrajině obranu. Ruské útoky mají řadu obětí

Čtyři lidé zemřeli během útoků ruské armády na Kyjev. Úder zasáhl obytný panelový dům. Ráno pak střely podle starosty Vitalije Klyčka mířily na energetické objekty. Šest lidí přišlo o život a deset utrpělo zranění při útoku na Luck na západě Ukrajiny, další tři zemřeli v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Asi 600 tisíc lidí skončilo bez elektřiny. Společnost SpaceX mezitím zavedla omezení pro některé služby Starlinku na Ukrajině, čímž narušila obranné mise, upozornil Kyjev. Úderům čelilo i Rusko. Největší tamní banka Sberbank tvrdí, že její datové centrum v Saratovské oblasti zasáhly drony. Podle serveru Meduza hlásí uživatelé výpadky služeb.
08:59Aktualizovánopřed 7 mminutami

U Hormuzského průlivu se za 24 hodin potopily dvě nákladní lodě

Poblíž Hormuzského průlivu se ve středu po zásahu projektilem potopila kontejnerová loď plující pod singapurskou vlajkou a další nákladní loď byla poškozena, informovala agentura Reuters s odvoláním na zdroje z oblasti námořní bezpečnosti. Agentura později informovala o potopení dalšího plavidla, které bylo zasaženo již před třemi týdny. Na plavidla v úžině klíčové pro přepravu ropy útočí Írán od chvíle, kdy Spojené státy americké a Izrael v únoru zahájily údery proti Teheránu.
15:25Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoZbraně na Ukrajinu i schůzky v Moskvě. Pragmatická zahraniční politika Srbska

Srbsko čekají předčasné parlamentní volby, které mohou zásadně proměnit tamní politickou scénu. Exprezident Aleksandar Vučić sází na politický kalkul a uchází se o křeslo premiéra. V cestě mu však stojí neobvyklý soupeř – nestranická kandidátka expertů „vyrostlá“ ze stotisícových studentských protestů. Redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová v podcastu Za Horizont popisuje srbskou „politiku všech azimutů“, šance opozice i důvody, proč Bělehradu vyhovuje sedět na více židlích najednou. Moderuje Daniela Škopková.
před 2 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
před 2 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
10:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudkyně ICC označila tlak USA za „nehorázný útok na soud“

Téměř okamžitě poté, co byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Navi Pillayová oznámena jako letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Trumpova administrativa uvalila na soud rozsáhlé sankce. Pro soudkyni ICC Kimberly Prostovou však tlak z Washingtonu není ničím novým. Kanadská soudkyně čelí osobním americkým sankcím už téměř dva roky. „Jde o poměrně mimořádný útok na soud,“ řekla v exkluzivním rozhovoru pro LRT.lt.
před 3 hhodinami

Hútíové používají na Saúdy ruskou taktiku a přesné střely

Saúdská Arábie i přes masivní výdaje do protivzdušné obrany nedokáže zachytit všechny střely vypálené jemenskými džihádistickými povstalci hútíi. Ti proti ní používají podobnou taktiku jako Rusové na Ukrajině – snaží se obranu zahltit kombinací většího množství dronů a střel, píše americká stanice CNN. Hútíové navíc disponují rychlými a přesnými moderními zbraněmi. Rijád vyzývá kvůli eskalaci konfliktu k vytvoření mezinárodní koalice, Washington ale s přímým zapojením do další války váhá.
12:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Turecká policie provedla razii v nejsledovanější televizi, vláda dosadila vlastního správce

Turecká policie v Istanbulu provedla razii v sídle nejsledovanější zpravodajské stanice v zemi Halk TV. Vysílání bylo přerušeno a do vedení stanice byl dosazen vládou jmenovaný správce. Podle agentury AFP se jedná o další ze zásahů proti médiím kritickým vůči prezidentu Recepu Tayyipu Erdoganovi. Šéf stanice Cafer Mahiroglu události označil za temný den pro celé Turecko.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.