Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí, která teroristé zadržují. V noci na pátek to uvedla agentura Reuters s odvoláním na kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské prohlášení se zaměřilo na propuštění rukojmí a nezmínilo se o dalších částech plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války, podotkla agentura AP.
„Vláda právě schválila rámec pro propuštění všech rukojmí – živých i mrtvých,“ stojí podle agentury AFP v prohlášení kanceláře šéfa izraelské vlády.
Šéf Bílého domu Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmí držených v Pásmu Gazy. Izraelská vláda kvůli schvalování dohody jednala od čtvrtečního večera.
Server The Times of Israel uvedl, že příměří už začalo platit ihned po ratifikaci dohody členy vlády. Podobný titulek má na svém webu portál The Jerusalem Post . Agentura AP cituje nejmenovaného izraelského činitele, podle něhož mělo příměří začít platit hned po schválení dohody vládou.
Agentura Reuters ale připomíná čtvrteční vyjádření mluvčí izraelské vlády, že klid zbraní vstoupí v platnost do 24 hodin po schválení dohody kabinetem a poté mají být do 72 hodin propuštěni rukojmí držení v Gaze. Agentura AFP píše, že klid zbraní má nastat do 24 hodin po jednání izraelské vlády.
Stanice BBC na svém webu uvádí, že není jasné, zda klid zbraní už platí. Po uzavření a ratifikaci dohody se v příštích dnech očekávají čtyři věci, napsala BBC s tím, že první je klid zbraní. Druhým krokem je podle ní stažení izraelské armády na linii, která jí ponechá kontrolu nad přibližně 53 procenty Pásma Gazy. Poté začne 72hodinová lhůta, během které má Hamás propustit zbývající rukojmí.
Následovat by mělo vrácení těl mrtvých rukojmí, byť není jasné, jak dlouho toto může trvat, píše BBC. Nyní je v pásmu 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je stále naživu. Izrael má propustit 250 doživotně odsouzených Palestinců a 1700 Palestinců zatčených od začátku války. Jako čtvrtý krok se očekává umožnění vjezdu humanitární pomoci do Gazy.
Budoucí správa Gazy
„Panuje opatrná – ale přesto radost,“ zdůraznila ve vysílání ČT24 zpravodajka Deníku N ve Spojených státech Jana Ciglerová.
Propuštění rukojmí bude dle Ciglerové znamenat „obrovskou změnu dalšího vývoje na Blízkém východě“. Mezi dalšími body, s nimiž mírový plán počítá, je i odzbrojení Hamásu a předání vlády nad Pásmem Gazy, s čímž teroristé souhlasili. „Zbývá otázka, jak to bude technicky provedeno,“ podotkla zpravodajka.
Trump také usiluje o to, aby Gazu spravovala takzvaná Mírová rada, v níž by byly mezinárodně uznávané osobnosti. Mělo by jít však i o nezávislý palestinský orgán, což je dle Ciglerové problematické. „Nezávislý znamená nemít vztah k vývoji v Gaze, a to jen málokterý Palestinec nemá. Takové lidi bude těžké hledat, proto je možná důležitější ta mezinárodní správa,“ pokračovala.
Válka vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito přes 67 tisíc Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé.
Dohled nad příměřím
Spojené státy vyšlou přibližně dvě stě vojáků, aby pomohli dohlížet na dohodu o příměří v Pásmu Gazy. Americké jednotky dle médií nemají v úmyslu vstoupit přímo do Gazy. Součástí této skupiny budou vojenští zástupci Egypta, Kataru, Turecka a pravděpodobně Spojených arabských emirátů, píší dále agentury Reuters a AFP.
Nejmenovaní američtí představitelé nyní podle agentury Reuters uvedli, že američtí vojáci vytvoří společné kontrolní centrum, do něhož integrují další bezpečnostní síly, které budou v Gaze působit. „Vstup amerických vojsk do Gazy se neplánuje,“ uvedl jeden z činitelů.
Agentura AP píše, že podle amerických představitelů mají být součástí týmu také mimo jiné nevládní organizace a cílem koordinačního centra má být i usnadnění přístupu humanitární pomoci do Pásma Gazy a logistická či bezpečnostní podpora.
Vyjádření amerických činitelů poskytují některé z prvních podrobností o tom, jak bude dohoda o příměří monitorována a že americká armáda bude v tomto úsilí hrát roli, napsala AP.
Vztahy Trumpa s Izraelem
S americkým prezidentem Trumpem jednal v průběhu roku opakovaně šéf izraelské vlády Netanjahu. Krátce před oznámením o přijetí dohody o příměří v Pásmu Gazy pozval předseda izraelského parlamentu Amir Ochana šéfa Bílého domu, aby v Knesetu pronesl projev. Trump už předtím podle agentury Reuters uvedl, že souhlasil s projevem v Knesetu a že ho přednese, pokud si to budou tamní činitelé přát. Neuvedl nicméně, kdo ho o projev požádal.
„Je mi hlubokou ctí a privilegiem oficiálně pozval největšího přítele a spojence Židů v moderních dějinách, prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby přednesl formální projev k národu před Knesetem,“ uvedl později předseda parlamentu Ochana na síti X. „Izrael čeká na mírového prezidenta,“ dodal.
Ochanova kancelář podotkla, že Trump bude prvním americkým prezidentem, který promluví před Knesetem, od George Bushe mladšího, který tak učinil v roce 2008, podotkla BBC News.
Úřad izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga podle agentury Reuters očekává, že Trump bude v neděli v Jeruzalémě. Americký prezident ve čtvrtek uvedl, že do oblasti Blízkého východu odcestuje v neděli, konkrétní zemi či země nezmínil.
