Nedaleko Bílého domu byli postřeleni příslušníci Národní gardy

Dva příslušníci americké Národní gardy byli po 20. hodině SEČ postřeleni nedaleko Bílého domu. Guvernér Západní Virginie Patrick Morrisey následně na síti X oznámil, že oba gardisté zemřeli, ale o pár minut později uvedl, že dostává „rozporuplné informace“. Podle ředitele FBI Kashe Patela jsou oba příslušníci v kritickém stavu. Úřady zadržely muže afghánské státní příslušnosti, uvedl prezident USA Donald Trump.

„V současné době dostáváme protichůdné zprávy o stavu našich dvou členů Národní gardy a další informace poskytneme, jakmile získáme úplnější informace,“ napsal Morrisey. O dvacet minut dříve však psal o tom, že oba občané Západní Virginie „položili své životy ve službě své zemi.“

Ředitel FBI Patel následně upřesnil, že gardisté mrtví nejsou. Zůstávají ale v kritickém stavu. Útočník bude obviněn z napadení federálního úředníka, dodal dle deníku The New York Times.

Policie dříve uvedla, že byl zadržen jeden podezřelý a místo činu bylo zajištěno, píše agentura Reuters. Střelec byl dle vyjádření prezidenta Donalda Trumpa těžce zraněn.

Podle dvou zdrojů z řad bezpečnostních složek se dva gardisté předtím, než byli zasaženi, dostali do přestřelky s podezřelým, píše CNN.

O postřelení členů Národní gardy na síti X informovala ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle Reuters se čin odehrál u náměstí Farragut Square, které leží jen pár bloků od Bílého domu.

Na sociálních sítích se pak objevily záběry, jak policie místo činu uzavřela. Plošně uzavřené bylo i samotné sídlo amerického prezidenta, i když ten je nyní na Floridě. Dočasně mimo provoz bylo také washingtonské letiště Ronalda Reagana.

Zadržený je dle Bílého domu Afghánec

Úřady motiv útoku neznají, střelec podle nich ale zřejmě jednal sám. Ačkoli jeho totožnost nebyla zveřejněna, americké zpravodajské společnosti NBC News a CBS News původně uvedly, že jde o Afghánce. To potvrdila i AP s tím, že jde o 29letého muže žijícího ve státě Washington, který do země přišel v září 2021 díky programu Trumpova předchůdce v úřadu Joea Bidena.

Jeho vláda nechala do USA evakuovat a přesídlit desítky tisíc Afghánců poté, co se v srpnu 2021 z této země stáhli američtí vojáci.

Bidenův program do Spojených států podle AP přivedl přibližně 76 tisíc lidí, z nichž mnozí pracovali po boku amerických vojáků a diplomatů jako tlumočníci a překladatelé. Od té doby čelí intenzivnímu zkoumání ze strany Trumpa a jeho spojenců.

„Tento ohavný útok byl činem zla, činem nenávisti a činem teroru. Nyní musíme znovu prověřit každého cizince, který za Bidena přišel z Afghánistánu do naší země,“ prohlásil podle Reuters Trump. „Pokud nedokážou milovat naši zemi, nechceme je (tady),“ dodal podle AP.

Americká imigrační služba USCIS nedlouho poté podle Reuters oznámila, že na dobu neurčitou zastavuje vyřizování všech imigračních záležitostí týkajících se afghánských státních příslušníků. „Ochrana a bezpečnost naší vlasti a amerického lidu zůstává naším jediným cílem a posláním,“ dodala.

Trump požádal o posílení Národní gardy

Šéf Pentagonu Pete Hegseth v kontextu incidentu oznámil, že ho Trump požádal o vyslání dalších pěti set vojáků do Washingtonu.

„Stalo se to jen pár kroků od Bílého domu a to nelze tolerovat, proto mě prezident Trump požádal, abychom do Washingtonu vyslali dalších pět set vojáků Národní gardy,“ řekl Hegseth.

Stovky členů Národní gardy hlídkují ve Washingtonu poté, co prezident Trump v srpnu vydal příkaz, kterým převzal kontrolu nad místní policií a vyslal gardy z osmi států do Washingtonu, připomíná AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 1 hhodinou

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 5 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...