Biden slíbil, že USA dostanou z Afghánistánu každého Američana, který bude chtít

18 minut
Prezident Spojených států Joe Biden o vývoji v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

  • 22:17

    Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.

  • 21:43

    Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

  • 20:47

    "Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.  

Biden: Jde o jeden z největších leteckých mostů v historii

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. O probíhající evakuaci z Kábulu řekl, že je to jeden z největších a nejobtížnějších leteckých mostů v historii a jediná země na světě, která je schopna ho v této vzdálené oblasti s takovou přesností uskutečnit, jsou Spojené státy americké. Na kábulském letišti je za tímto účelem podle něj šest tisíc amerických vojáků. 

Dodal, že Američané udělají všechno, co bude v jejich silách, aby zajistili bezpečnou evakuaci svých afghánských spojenců, partnerů a Afghánců, kteří by se mohli stát terčem útoku kvůli své vazbě na Spojené státy. 

„Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky,“ řekl Biden podle agentury Reuters o evakuaci z Kábulu. Podle prezidenta nic nenasvědčuje tomu, že by Taliban bránil Američanům v přístupu na letiště. Uvedl, že se podařilo od července z Afghánistánu evakuovat 18 tisíc lidí a z toho 13 tisíc od 14. srpna. USA nadále zjišťují, kolik amerických občanů je ještě v Afghánistánu, dodal.

Odhady se značně liší, podle různých zdrojů se počet Američanů v zemi pohybuje mezi pěti až patnácti tisíci, uváději média.  

Americký prezident také řekl, že nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi. „Naopak, naprostý opak,“ dodal. Američané nyní podle něj rovněž chtějí „s přesností laseru“ sledovat případné teroristické hrozby v Aghánistánu. 

Protesty ve městech

Proti radikálnímu uskupení v posledních dnech vypukají protesty v některých městech včetně metropole Kábulu. Ačkoliv byly protesty převážně malé, jsou společně se zoufalými snahami některých Afghánců o odchod ze země znamením, že Taliban nebude mít situaci na domácí půdě jednoduchou, poznamenává agentura Reuters.

Povstalci nyní volají po národní jednotě a snaží se obyvatele uklidnit také relativně umírněnými veřejnými projevy, v nichž tvrdí, že touží po míru, nebudou se mstít bývalým spolupracovníkům západních armád a budou respektovat práva žen.

Řada Afghánců však těmto prohlášením nedůvěřuje. Nevládní organizace také přichází se zprávami o tom, že talibové aktivně pátrají po bývalých spolupracovnících zahraničních vlád a svržené afghánské vlády.

„Taliban zintenzivňuje pátrání po všech jedincích a spolupracovnících minulého režimu, a když se jim to nepovede, zaměřují se na jejich rodiny, které zatýkají a trestají podle své interpretace práva šaría,“ uvádí například podle serveru BBC zpráva norské organizace, která zpracovává zpravodajské informace pro OSN. „Ve zvlášť velkém ohrožení jsou jedinci v ústředních pozicích v armádě, policii a vyšetřovacích jednotkách,“ zmínil dokument. 

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan prohlásil, že se USA bedlivě soustředí na nebezpečí teroristického útoku zejména od křídla Islámského státu, jež operuje v Afghánistánu a Pákistánu, zvaného ISIS-K, které je dlouholetým úhlavním nepřítelem Talibanu.

USA musely pozastavit evakuaci

Spojeným státům se ve čtvrtek podařilo evakuovat z Kábulu na tři tisíce lidí. Uvedl to v pátek představitel Bílého domu. Celkově se Spojeným státům podařilo od 14. srpna odvézt z kábulského letiště na devět tisíc lidí. Některé odhady mluví o 13 tisících. 

V pátek USA evakuaci na několik hodin pozastavily, protože chyběla místa pro evakuované. Podle amerického zástupce citovaného agenturou AP se na letišti nahromadilo 10 tisíc lidí, kteří prošli kontrolou a čekali na odlet. Kvůli prostorám přeplněným těmito lidmi musela americká armáda uzavřít vstupy k letišti. Podle stanice CNN hledají Američané další země, kam mohou evakuované dočasně přepravovat. Dosud je odváželi do Kataru, ale tamní kapacity určené asi osmi tisícům lidem, jsou nyní plné. Katar souhlasil, že přijme osm tisíc Afghánců vybavených speciálními imigračními vízy. 

Evakuační letoun německého letectva v Taškentu
Zdroj: Reuters/@Bw_Einsatz/Marc Tessensohn

S představiteli Talibanu o dalších evakuacích od čtvrtka vyjednává také Německo. Rozhovory, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. V Dauhá, kde má Taliban dlouhé roky svou politickou kancelář, Potzel spolupracuje s dalšími mezinárodními představiteli.

Německá armáda z Kábulu dosud letecky zachránila 1649 lidí z 38 zemí. Vedle přijímání Afghánců, kteří pracovali v německých službách, chce Berlín podpořit běžence zůstávající v regionu. Berlín již vyčlenil 100 milionů eur, které dostanou humanitární organizace pečující o běžence v zemích sousedících s Afghánistánem.

Amnesty International informuje o masakru příslušníků menšiny Hazárů

Lidskoprávní organizace Amnesty International ve své zprávě uvedla, že Taliban v červenci zmasakroval a brutálně mučil několik příslušníků afghánské menšiny Hazárů. Organizace se odvolává na vyšetřování a výpovědi svědků v provincii Ghazní na východě země.

Místní obyvatelé vypověděli, že při zesílení bojů mezi afghánskými vládními jednotkami a Talibanem utekli do hor. Když se vrátili zpátky pro jídlo, čekali na ně vyrabované domy i bojovníci. Podle svědků bylo šest mužů zastřeleno a tři umučeni. Jeden z nich byl udušen vlastním šátkem, jedno z těl bojovníci rozstříleli na kousky. 

Hazárové jsou třetí největší etnickou skupinou v Afghánistánu. Tato šíitská menšina v převážně sunnitském Afghánistánu a Pákistánu dlouhodobě čelí diskriminaci.

Radikálové zabili příbuzného novináře pracujícího pro Deutsche Welle

Německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost Deutsche Welle uvedla, že přívrženci Talibanu zastřelili příbuzného jejího novináře. Dalším členům rodiny se podařilo uniknout a jsou na útěku. Talibové hledali žurnalistu dům od domu, muž ale nyní pracuje v Německu.

„Zabití blízkého příbuzného jednoho z našich redaktorů Talibanem je neskutečně tragické a dokládá akutní nebezpečí, v němž se nacházejí všichni naši pracovníci a jejich rodiny v Afghánistánu. Taliban už zjevně v Kábulu a také v provinciích provádí organizované pátrání po novinářích. Čas se nám krátí,“ prohlásil šéf DW Peter Limbourg. Dodal, že Taliban v posledních dnech a týdnech prohledal domy nejméně tří dalších reportérů Deutsche Welle.

Ministři NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu

Ministři zahraničí zemí NATO v pátek vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.

Bezprostředním úkolem je nyní podle ministrů pokračování evakuace občanů aliančních zemí i ohrožených Afghánců a nynější správci země to mají umožnit. Přislíbili pokračující koordinaci operací na mezinárodním kábulském letišti s využitím „spojeneckých vojenských prostředků“.

V prohlášení šéfové diplomacií zemí NATO vyjádřili „hluboké znepokojení nad závažnými událostmi v Afghánistánu“ a vyzvali k „okamžitému ukončení násilí“. O odchodu ze země do 11. září rozhodly Spojené státy, ostatní spojenecké země s nimi svůj postup koordinovaly.

17 minut
Brífink po jednání ministrů zahraničí NATO o Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...