Biden slíbil, že USA dostanou z Afghánistánu každého Američana, který bude chtít

18 minut
Prezident Spojených států Joe Biden o vývoji v Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. Toto radikální islamistické hnutí uvedlo, že nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v zemi. Příští týden se k diskusi o situaci v zemi sejde skupina G7.

  • 22:17

    Pentagon v pátek oznámil, že americké evakuační lety z Kábulu budou přistávat i v Německu.

  • 21:43

    Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

  • 20:47

    "Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky," řekl americký prezident Joe Biden o evakuaci z Kábulu. Informovala o tom agentura Reuters.  

Biden: Jde o jeden z největších leteckých mostů v historii

Americký prezident Joe Biden se v pátek zavázal, že každý Američan, který bude chtít, bude evakuován z Afghánistánu ovládaného Talibanem. O probíhající evakuaci z Kábulu řekl, že je to jeden z největších a nejobtížnějších leteckých mostů v historii a jediná země na světě, která je schopna ho v této vzdálené oblasti s takovou přesností uskutečnit, jsou Spojené státy americké. Na kábulském letišti je za tímto účelem podle něj šest tisíc amerických vojáků. 

Dodal, že Američané udělají všechno, co bude v jejich silách, aby zajistili bezpečnou evakuaci svých afghánských spojenců, partnerů a Afghánců, kteří by se mohli stát terčem útoku kvůli své vazbě na Spojené státy. 

„Nenechte se mýlit, tato evakuační mise je nebezpečná. Zahrnuje rizika pro naše ozbrojené síly a je vedena za obtížných okolností. Nemohu slíbit, jaký bude konečný výsledek nebo že bude bez rizika ztráty. Ale jako vrchní velitel vás mohu ujistit, že zmobilizuji všechny potřebné prostředky,“ řekl Biden podle agentury Reuters o evakuaci z Kábulu. Podle prezidenta nic nenasvědčuje tomu, že by Taliban bránil Američanům v přístupu na letiště. Uvedl, že se podařilo od července z Afghánistánu evakuovat 18 tisíc lidí a z toho 13 tisíc od 14. srpna. USA nadále zjišťují, kolik amerických občanů je ještě v Afghánistánu, dodal.

Odhady se značně liší, podle různých zdrojů se počet Američanů v zemi pohybuje mezi pěti až patnácti tisíci, uváději média.  

Americký prezident také řekl, že nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi. „Naopak, naprostý opak,“ dodal. Američané nyní podle něj rovněž chtějí „s přesností laseru“ sledovat případné teroristické hrozby v Aghánistánu. 

Protesty ve městech

Proti radikálnímu uskupení v posledních dnech vypukají protesty v některých městech včetně metropole Kábulu. Ačkoliv byly protesty převážně malé, jsou společně se zoufalými snahami některých Afghánců o odchod ze země znamením, že Taliban nebude mít situaci na domácí půdě jednoduchou, poznamenává agentura Reuters.

Povstalci nyní volají po národní jednotě a snaží se obyvatele uklidnit také relativně umírněnými veřejnými projevy, v nichž tvrdí, že touží po míru, nebudou se mstít bývalým spolupracovníkům západních armád a budou respektovat práva žen.

Řada Afghánců však těmto prohlášením nedůvěřuje. Nevládní organizace také přichází se zprávami o tom, že talibové aktivně pátrají po bývalých spolupracovnících zahraničních vlád a svržené afghánské vlády.

„Taliban zintenzivňuje pátrání po všech jedincích a spolupracovnících minulého režimu, a když se jim to nepovede, zaměřují se na jejich rodiny, které zatýkají a trestají podle své interpretace práva šaría,“ uvádí například podle serveru BBC zpráva norské organizace, která zpracovává zpravodajské informace pro OSN. „Ve zvlášť velkém ohrožení jsou jedinci v ústředních pozicích v armádě, policii a vyšetřovacích jednotkách,“ zmínil dokument. 

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan prohlásil, že se USA bedlivě soustředí na nebezpečí teroristického útoku zejména od křídla Islámského státu, jež operuje v Afghánistánu a Pákistánu, zvaného ISIS-K, které je dlouholetým úhlavním nepřítelem Talibanu.

USA musely pozastavit evakuaci

Spojeným státům se ve čtvrtek podařilo evakuovat z Kábulu na tři tisíce lidí. Uvedl to v pátek představitel Bílého domu. Celkově se Spojeným státům podařilo od 14. srpna odvézt z kábulského letiště na devět tisíc lidí. Některé odhady mluví o 13 tisících. 

V pátek USA evakuaci na několik hodin pozastavily, protože chyběla místa pro evakuované. Podle amerického zástupce citovaného agenturou AP se na letišti nahromadilo 10 tisíc lidí, kteří prošli kontrolou a čekali na odlet. Kvůli prostorám přeplněným těmito lidmi musela americká armáda uzavřít vstupy k letišti. Podle stanice CNN hledají Američané další země, kam mohou evakuované dočasně přepravovat. Dosud je odváželi do Kataru, ale tamní kapacity určené asi osmi tisícům lidem, jsou nyní plné. Katar souhlasil, že přijme osm tisíc Afghánců vybavených speciálními imigračními vízy. 

Evakuační letoun německého letectva v Taškentu
Zdroj: Reuters/@Bw_Einsatz/Marc Tessensohn

S představiteli Talibanu o dalších evakuacích od čtvrtka vyjednává také Německo. Rozhovory, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. V Dauhá, kde má Taliban dlouhé roky svou politickou kancelář, Potzel spolupracuje s dalšími mezinárodními představiteli.

Německá armáda z Kábulu dosud letecky zachránila 1649 lidí z 38 zemí. Vedle přijímání Afghánců, kteří pracovali v německých službách, chce Berlín podpořit běžence zůstávající v regionu. Berlín již vyčlenil 100 milionů eur, které dostanou humanitární organizace pečující o běžence v zemích sousedících s Afghánistánem.

Amnesty International informuje o masakru příslušníků menšiny Hazárů

Lidskoprávní organizace Amnesty International ve své zprávě uvedla, že Taliban v červenci zmasakroval a brutálně mučil několik příslušníků afghánské menšiny Hazárů. Organizace se odvolává na vyšetřování a výpovědi svědků v provincii Ghazní na východě země.

Místní obyvatelé vypověděli, že při zesílení bojů mezi afghánskými vládními jednotkami a Talibanem utekli do hor. Když se vrátili zpátky pro jídlo, čekali na ně vyrabované domy i bojovníci. Podle svědků bylo šest mužů zastřeleno a tři umučeni. Jeden z nich byl udušen vlastním šátkem, jedno z těl bojovníci rozstříleli na kousky. 

Hazárové jsou třetí největší etnickou skupinou v Afghánistánu. Tato šíitská menšina v převážně sunnitském Afghánistánu a Pákistánu dlouhodobě čelí diskriminaci.

Radikálové zabili příbuzného novináře pracujícího pro Deutsche Welle

Německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost Deutsche Welle uvedla, že přívrženci Talibanu zastřelili příbuzného jejího novináře. Dalším členům rodiny se podařilo uniknout a jsou na útěku. Talibové hledali žurnalistu dům od domu, muž ale nyní pracuje v Německu.

„Zabití blízkého příbuzného jednoho z našich redaktorů Talibanem je neskutečně tragické a dokládá akutní nebezpečí, v němž se nacházejí všichni naši pracovníci a jejich rodiny v Afghánistánu. Taliban už zjevně v Kábulu a také v provinciích provádí organizované pátrání po novinářích. Čas se nám krátí,“ prohlásil šéf DW Peter Limbourg. Dodal, že Taliban v posledních dnech a týdnech prohledal domy nejméně tří dalších reportérů Deutsche Welle.

Ministři NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu

Ministři zahraničí zemí NATO v pátek vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.

Bezprostředním úkolem je nyní podle ministrů pokračování evakuace občanů aliančních zemí i ohrožených Afghánců a nynější správci země to mají umožnit. Přislíbili pokračující koordinaci operací na mezinárodním kábulském letišti s využitím „spojeneckých vojenských prostředků“.

V prohlášení šéfové diplomacií zemí NATO vyjádřili „hluboké znepokojení nad závažnými událostmi v Afghánistánu“ a vyzvali k „okamžitému ukončení násilí“. O odchodu ze země do 11. září rozhodly Spojené státy, ostatní spojenecké země s nimi svůj postup koordinovaly.

17 minut
Brífink po jednání ministrů zahraničí NATO o Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Střelba v centru švédské Uppsaly má tři oběti

Tři lidé přišli v úterý o život při střelbě v centru švédského města Uppsala, asi šedesát kilometrů severně od Stockholmu, informovala místní média s odvoláním na policii. Na místě poblíž náměstí Vaksala torg v centru města pokračuje rozsáhlá policejní operace. Policie událost vyšetřuje jako vraždu, zadržen dosud nikdo nebyl.
19:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dvanáct zemí vyjádřilo ve Varšavě podporu Ukrajině, Maďarsko bylo proti

Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře v úterý dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace summitu Iniciativy Trojmoří věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu prohlásil, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se o své zkušenosti podělit.
11:57Aktualizovánopřed 23 mminutami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
14:04Aktualizovánopřed 42 mminutami

Premiér Carney ohlásil vítězství své strany v kanadských volbách

Kanadský premiér Mark Carney ohlásil vítězství své strany v parlamentních volbách. Dodal, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Prozatím není jisté, jestli jeho liberálové budou mít většinu. Carneymu poblahopřál i předák opozičních konzervativců. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci. Hlasy se po uzavření volebních místností stále ještě sčítají.
05:50Aktualizovánopřed 45 mminutami

Německá prokuratura obvinila ze špionáže bývalého spolupracovníka politika AfD

Německé generální spolkové státní zastupitelství obvinilo bývalého spolupracovníka nynějšího poslance Alternativy pro Německo (AfD) Maximiliana Kraha a jednu ženu ze špionáže pro čínskou tajnou službu, informovala agentura DPA. Pro někdejšího eurovolebního lídra Kraha, který byl do letošního roku europoslancem, pracoval německý občan čínského původu Jian Guo, kterého policie před rokem zadržela.
16:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové vrátili tělo ukrajinské novinářky se stopami mučení a chybějícími orgány

Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, informuje několik médií. Společně se pokusila rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti.
před 2 hhodinami

Dachau prošly statisíce vězňů, mnoho mučitelů uteklo

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.
před 3 hhodinami

Při střetu jaderných mocností by Pákistán tahal za kratší provaz

Napětí mezi Dillí a Islámábádem po útoku na turisty v Kašmíru sílí. Regionální rivalové spolu vedli dříve několik válek, teď ovšem oba vlastní desítky atomových hlavic. Podle indologa Jiřího Krejčíka ale nejspíš zůstane jen u diplomatické roztržky. V případě války by se Pákistán ocitl v obtížné pozici, jelikož indická armáda má takřka dvojnásobek vojáků a výrazně víc tanků i další techniky.
16:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...