Pákistán

Českým horolezcům z Krkonoš se podařilo vystoupit na nejvyšší dosud nepřekonanou horu světa – Muču Kiš v severním Pákistánu. Ta odolala desítkám výprav horolezců. České tříčlenné expedici výstup na horu vysokou 7480 metrů zabral pět dní.

Čína za poslední rok výrazně zvětšila svůj jaderný arzenál, počet jaderných hlavic za rok zvýšila ze 410 na 500, uvádí se v pravidelné zprávě Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) o počtu jaderných zbraní ve světě. Peking jich má ale stále několikanásobně méně než Spojené státy či Rusko. A zatímco u většiny jaderných velmocí se počet jaderných hlavic nezvýšil, Severní Korea jde opačným směrem a aktuálně jich má podle SIPRI asi padesát.

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

Krajský soud v Brně v případu turnovské společnosti NRB - New Rock Bits uložil podmíněný trest. Firma chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení vrtné hlavice, které spadají do zboží takzvaného dvojího užití, šlo by je totiž použít i při výrobě jaderných zbraní. Firmu soud potrestal propadnutím věci, o dotyčné vrtné hlavice tak přišla, podmíněný trest soud uložil jednatelce ruského původu Irině Iščukové. Žena dříve vinu popřela, za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití jí hrozilo až osm let vězení. Rozhodnutí není pravomocné, obhájce ženy i zmocněnec firmy se odvolali.

V Pákistánu zemřelo nejméně 29 lidí a 50 jich bylo raněno kvůli silným zimním dešťům, které se v uplynulých 48 hodinách přehnaly celou zemí a způsobily zřícení několika domů a sesuvy půdy. Zvláště zasažený je severozápad země. Pákistán se zároveň potýká se silným sněžením, informovala v neděli agentura AP s odvoláním na místní úřady. Ty zrazují turisty od pobytu na severu země, kde minulý týden kvůli vydatným dešťům uvázlo několik cestovatelů.

Strana Pákistánská muslimská liga (PML-N) expremiéra Naváze Šarífa a Pákistánská lidová strana (PPP) v úterý večer oznámily, že se dohodly na vytvoření koaliční vlády. Informovaly o tom agentury AP a Reuters, podle nichž strany prozatím ukončily nejistotu ohledně příštího kabinetu po nedávných parlamentních volbách, ve kterých žádné politické uskupení nezískalo většinu.

Více než šedesát hodin po uzavření volebních místností skončilo v Pákistánu sčítání hlasů po čtvrtečních parlamentních volbách, v nichž podle konečných výsledků zvítězili nezávislí kandidáti sdružení kolem vězněného bývalého premiéra Imrana Chána. Získali jich celkem 101, uvedla agentura Reuters s odkazem na nejnovější sdělení volební komise. Volilo se do 266 křesel, parlament má dále šedesát křesel pro ženy a deset křesl pro nemuslimy.

Chaos i násilné střety zasáhly Pákistán po parlamentních volbách. Za vítěze se prohlásili oba hlavní rivalové: expremiéři Naváz Šaríf i vězněný Imran Chán, jehož stoupenci kandidovali jako nezávislí. Armáda, která před volbami stála spíše na straně Šarífa, po volbách vyzvala ke klidu a jednotě. Sčítání stále pokračuje, na mnoha místech panují obavy z volebních podvodů.

V Pákistánu se konají parlamentní volby. Při třech útocích na policisty, kteří na hlasování dohlíželi, zemřelo nejméně osm lidí. Pákistánská vláda pozastavila i fungování mobilních sítí. Ve středu si dva pumové útoky na kanceláře volebních kandidátů a stran v Balúčistánu vyžádaly nejméně tři desítky obětí, informovala agentura AP.

V Pákistánu se konají parlamentní volby, které jsou poznamenány násilím. Při třech útocích na příslušníky bezpečnostních sil zahynulo nejméně osm lidí a další utrpěli zranění. Krátce před začátkem hlasování pákistánská vláda pozastavila fungování mobilních sítí v celé zemi. Důvěryhodnost hlasování je zpochybňována kvůli zákrokům úřadů vůči expremiérovi Imranu Chánovi a jeho straně.

Nejméně 26 lidí zemřelo a desítky dalších se zranily při dvou bombových útocích v pákistánském Balúčistánu. Došlo k tomu v předvečer parlamentních voleb. I přes stoupající počet útoků slibuje vláda zajistit 127 milionům voličů bezpečnost. Hlavní obavy ale panují o férovost voleb. Oblíbený bývalý premiér Imran Chán byl odsouzen k mnohaletému vězení a účastnit se jich nesmí. Podle analytiků se chystá nejotevřenější manipulace politiky armádou za poslední roky.

Pákistánský soud ve středu odsoudil expremiéra Imrana Chána a jeho manželku ke 14 letům vězení za korupci, informovaly světové agentury. V úterý jiný soud uložil Chánovi desetiletý trest za vyzrazení obsahu tajného státního dokumentu. V zemi se příští týden konají parlamentní volby. V nich Chán kandidovat nemůže a od loňska je ve vazbě.

Krajský soud v Brně se začal zabývat případem firmy NRB – New Rock Bits z Turnova, která podle obžaloby chtěla vyvézt do Pákistánu bez povolení díly využitelné k výrobě jaderných zbraní. Obžalobě kromě firmy čelí i její jednatelka ruského původu Irina Iščuková. Žena vinu popřela. Uvedla, že „nebyla v obraze“, co se týče tohoto obchodu. Soud pokračuje výslechem svědků, pokračovat v dokazování bude i v úterý. Obžalované hrozí za pokus zločinu porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití až osm let vězení.

Po světě, zejména v Asii, ale i v Evropě, přibývá útoků kyselinou sírovou a dalšími žíravinami. Obětmi jsou zpravidla ženy. V Asii se tyto útoky často odehrávají v oblastech s rozšířeným textilním průmyslem, který žíraviny při výrobě používá. Nová kampaň má firmy přesvědčit, aby své sklady zabezpečily.

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.

Finsko s cílem zastavit nápor žadatelů o azyl znovu uzavře celou hranici s Ruskem, prohlásila v parlamentu ministryně vnitra této severské země Mari Rantanenová. Finsko přitom dříve během čtvrtku otevřelo podle agentury Reuters dva z osmi přechodů na hranici se svým východním sousedem.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Skončila lhůta, kterou dala pákistánská vláda všem imigrantům bez potřebného povolení na to, aby opustili zemi. Týká se to především Afghánců, kterých jsou v Pákistánu bez dokladů necelé dva miliony. Na 140 tisíc jich už odešlo. Úřady začaly se zatýkáním a připravují deportace.

Tisíce Afghánců v osobních a nákladních automobilech zaplněných nábytkem, oblečením a dalšími věcmi se ve středu zařadily do dlouhé fronty na hraničním přechodu Torcham. Chtějí se vrátit z Pákistánu do své vlasti. Pákistánské úřady daly migrantům bez platných dokladů čas na dobrovolný odchod ze země právě do středy, poté je začnou zatýkat a vyhošťovat.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Sebevražedný pumový útok, směřovaný vůči davu věřících na jihozápadě Pákistánu, si vyžádal nejméně 52 obětí. Přes padesát lidí je zraněno. V pátek to napsala agentura Reuters s odkazem na místní zdravotníky. Předchozí bilance hovořila o pětadvaceti mrtvých.

V Indii sílí diskuse o možném přejmenování země – nově by se mohla jmenovat Bhárat. Je to označení, které běžně používá premiér Narénda Módí a nově ho začala užívat i prezidentka Draupadí Murmúová. Původní pojmenování se podle některých Indů váže ke koloniální minulosti, od které se země chce odstřihnout.

Pákistánský odvolací soud nařídil v úterý opětovné projednání korupčního případu, v němž byl bývalý pákistánský premiér Imran Chán odsouzen k tříletému vězení. Soud zároveň rozhodl o propuštění Chána na kauci, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho právníka. Expremiér se ale nedostane na svobodu minimálně do středy, protože bylo nařízeno jeho zadržení v jiném případu týkajícím se vyzrazení státního tajemství.