Pákistán

Indie zdvojnásobila bezpečnostní opatření v oblasti Siligurského koridoru, který je považován za její „Achillovu patu“, a hromadí síly podél východní hranice. Nové Dillí tak reaguje na vojenské aktivity Číny a Bangladéše a sbližování Dháky s Islámábádem i Pekingem. Zájem o zajištění strategické oblasti ještě vzrostl po nedávném výbuchu v Dillí.

Bangladéšský tribunál odsoudil expremiérku Hasínu Vadžídovou k trestu smrti za zločiny proti lidskosti při loňských protestech. Při zásazích zemřelo čtrnáct set lidí. V zemi stoupá napětí před blížícími se volbami, v pondělí místy vypukly protesty. Do ulic metropole Dháky i v jiných oblastech byly nasazeny policejní a polovojenské síly. Vadžídová, která obvinění odmítá, byla souzena v nepřítomnosti. Loni uprchla do Indie.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Při rutinní analýze odpadních vod v Hamburku odhalili epidemiologové částice viru poliomyelitidy, který způsobuje dětskou obrnu. Nemoc se zatím v zemi nešíří a riziko podle úřadů zůstává nízké.

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.

Sebevražedný útočník odpálil v úterý bombu před branami soudu v pákistánském hlavním městě Islámábád. Zabil dvanáct lidí a dalších 27 zranil, oznámil ministr vnitra Muhsín Nakví. K činu se přihlásili členové zakázané pákistánské militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP), kteří v zemi chtějí zavést islámské právo šaría.

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Afghánistán a Pákistán se dohodly, že budou i nadále dodržovat příměří, oznámila večer podle agentur AP a Reuters turecká diplomacie, která rozhovory zprostředkovávala. Součástí dohody je podle tohoto prohlášení zavedení monitorovacího mechanismu. Afghánská vláda krátce předtím uvedla, že země se dohodly na pokračování rozhovorů. Boje mezi těmito dvěma zeměmi si v posledních týdnech vyžádaly desítky mrtvých.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Pákistán svými údery porušil příměří, uvedli podle agentury AFP zástupci Talibanu. Na bombardování příhraniční oblasti se Afghánistán chystá odpovědět. Afghánští lékaři tvrdí, že při pákistánských úderech zahynulo nejméně deset lidí. Agentura Reuters dříve uvedla, že se obě země shodly na prodloužení 48hodinového příměří, které původně mělo skončit v pátek odpoledne středoevropského času (SELČ). Nové příměří mělo trvat do setkání delegací států v katarském Dauhá.

Afghánistán a Pákistán ve středu ohlásily desítky obětí při pokračujících pohraničních střetech. Mluvčí afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid podle AFP obvinil pákistánské síly, že znovu zaútočily na afghánské území. Podle Kábulu přitom zahynulo nejméně patnáct civilistů a dalších víc než sto utrpělo zranění. Pákistán naopak informoval o šesti svých vojácích, které zabili ozbrojenci u hranic s Afghánistánem. Obě země se po nových střetech dohodly na 48hodinovém příměří, které podle Reuters vstoupilo v platnost v 15:00 SELČ.

Afghánistán a Pákistán uvádějí, že při střetech na hranicích v noci na neděli zemřely desítky vojáků. Přesná čísla se ale v údajích od každé ze zemí liší. Tvrzení o počtech mrtvých a zraněných nelze nezávisle ověřit. Napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem v posledních dnech roste.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Saúdská Arábie a Pákistán, který vlastní jaderné zbraně, podepsaly dohodu o vzájemné obraně, informovala ve středu večer SELČ podle agentury Reuters pákistánská státní televize.

Počet obětí přívalových povodní v Pákistánu vzrostl na 344 za posledních 48 hodin, uvedly podle agentury AFP místní úřady. Předchozí bilance uváděla 320 obětí a v pátek úřady hlásily 160 mrtvých. Přinejmenším šest desítek obětí živlu je také v sousední Indii, kde se nadále pohřešuje osmdesát lidí.

Přívalové povodně po intenzivním dešti si na severu Pákistánu a v Indii celkem vyžádaly přes dvě stovky mrtvých v rozmezí 24 hodin, uvedly v pátek odpoledne SELČ tamní úřady. Původní odhady uváděly nejprve 49 a pozdější bezmála 120 mrtvých. Pět mrtvých si v oblasti vyžádalo také zřícení záchranářské helikoptéry. Tuzemské ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi evakuovanými byli i Češi, sdělil mluvčí Daniel Drake.

Pouštění draků zůstává v Asii nezlomnou kulturní tradicí už stovky let. Moderní doba s sebou ale přináší některá omezení. V Jakartě děti pouští draky u letiště, kde jen během července narušily desítky letů. Indonéské úřady proto zavádějí tvrdé tresty. Kvůli smrtícím ostrým šňůrám a incidentům spojeným s touto oblíbenou aktivitou přistoupila k omezením rovněž Indie či pákistánský Paňdžáb.

Pákistánský soud ve čtvrtek udělil desetiletý trest vězení opozičnímu vůdci Omaru Ajúbu Chánovi a další stovce lidí za demonstrace na podporu uvězněného expremiéra Imrana Chána, píše agentura AFP. Proti zatčení bývalého ministerského předsedy a jeho uvěznění se před dvěma lety konaly protesty, které přerostly v nepokoje.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Přívalové deště v Pákistánu si od konce června vyžádaly 221 mrtvých, bezmála polovinu z nich tvoří děti, napsala v úterý agentura AFP. Sesuv půdy v pondělí na severovýchodě země zabil tři lidi v autech. Monzunové období, které v jižní Asii trvá od června do září, přináší 70 až 80 procent ročních srážek.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Izrael podle íránských médií odpoledne zaútočil na vojenské základny v Teheránu, zasáhl ale i státní televizi. Premiér Benjamin Netanjahu předtím uvedl, že izraelské síly kontrolují vzdušný prostor nad íránskou metropolí. Dodal, že Jeruzalém je na cestě k dosažení dvou hlavních cílů v konfliktu s Íránem. Netanjahu za ně označil likvidaci jaderných a raketových hrozeb ze strany islámské republiky. Po nočních útocích Íránu na Izrael zahynulo osm lidí.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.