Pákistán strana 3 z 5

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Příznivci pákistánského expremiéra Imrana Chána v úterý zablokovali silnice poblíž Islámábádu. Protesty, které vyvolal pokus o atentát na Chána z minulého týdne, zastavily dopravu a byly kvůli nim uzavřeny školy, informovala agentura Reuters.

Bývalý pákistánský premiér Imran Chán utrpěl ve čtvrtek lehké zranění, když se jeho konvoj stal na východě země terčem palby. Při střelbě byl zabit jeden z Chánových stoupenců a zraněno bylo dalších devět lidí. Policie následně útočníka zadržela. Motiv muže, který se podle agentury AP přiznal, že chtěl Chána zabít, zatím není znám. K útoku se nepřihlásila žádná ozbrojená skupina, informovala AP.

Indie provedla úspěšný raketový test ze své jaderné ponorky, čímž se podle serveru německé Deutsche Welle stala šestou zemí, která je schopna provést jaderný úder či protiúder i z moře. Balistická střela dopadla do Bengálského zálivu s velkou přesností, informovalo v pátek indické ministerstvo obrany.

Pákistánský soud v pondělí nařídil zrušit obvinění z terorismu, kterému čelil bývalý premiér Imran Chán. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Chánova obhájce.

Rozsáhlé povodně, které sužují Pákistán, už si vyžádaly více než patnáct set obětí. V postižených oblastech se navíc šíří nemoci. Za jediný den vyhledalo pomoc lékařů kvůli infekčním a vodou přenášeným chorobám více než devadesát tisíc lidí.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Pákistán stále čelí následkům letošních extrémně silných monzunových dešťů a mimořádného tání ledovců. Povodně, které začaly v polovině června a do konce srpna zaplavily třetinu země, ještě neopadly. Může trvat další měsíce, než voda ustoupí. Živel zasáhl do života 33 milionů lidí.

K Pákistánu sužovanému katastrofálními záplavami se blíží další monzuny. Během nejhorších povodní v moderních dějinách 220milionové země živoří stovky tisíc obyvatel v provizorních přístřešcích, pomoc s chybějícími zásobami jídla se k nim často dostává jen na lodích. Během povodní zahynulo nejméně 1300 lidí, z toho asi třetina dětí.

Povodně v Pákistánu způsobené monzunovými dešti si vyžádaly už 1136 životů a podle předběžných odhadů vlády způsobily v zemi škody za nejméně deset miliard dolarů (246 miliard korun), napsal v úterý web stanice BBC. „Doslova třetina Pákistánu je teď pod vodou,“ popsala ministryně pro klima Sherry Rehmánová.

V Pákistánu zahynuly za poslední dny při záplavách, které způsobily monzunové deště, další desítky lidí. Celková bilance od června tak překročila tisíc obětí, uvedly úřady. Záplavy již postihly na třiatřicet milionů Pákistánců a způsobily také rozsáhlé škody na infrastruktuře, uvedla v pondělí agentura AFP.

Záplavy způsobené monzunovými dešti si v Pákistánu vyžádaly od půlky června už 982 obětí, uvedl v sobotu tamní úřad pro mimořádné situace. Desítky tisíc dalších lidí musely opustit domovy. Informace o nové bilanci obětí přichází den poté, co premiér země Šahbáz Šaríf požádal o zahraniční pomoc.

Pákistánská policie na základě protiteroristického zákona obvinila sesazeného premiéra Imrana Chána, který organizuje po celé zemi masové demonstrace s cílem vrátit se k moci. Jeho příznivci prohlašují, že politikovo zadržení nedopustí a hrozí státním převratem. V jaderné velmoci opět roste politické napětí a v zahraničí obavy z dalšího vývoje.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Za poslední měsíc zahynulo při záplavách v Pákistánu 549 lidí. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánské vládní zdroje. Mezi nejhůře postižené oblasti patří odlehlé komunity v chudé jihozápadní provincii Balúčistán.

Pákistánské vojenské nákladní letadlo s humanitární pomocí pro obyvatele Afghánistánu zasaženého zemětřesením přistálo na letišti v Chóstu. Pákistán do hornaté oblasti, kde po středečním zemětřesení zemřelo zhruba 1150 lidí, posílá stany, potraviny a zdravotnické potřeby. Informovala o tom agentura AP.

Bilance zemětřesení, které brzy ráno zasáhlo východ Afghánistánu a část sousedního Pákistánu, vzrostla na 950 mrtvých a 610 zraněných. Podle agentury Reuters to uvedl představitel afghánského úřadu pro řešení katastrof. Pákistánské úřady v prvních hodinách po zemětřesení informace o škodách či obětech nezveřejnily.

Nejméně 21 lidí zemřelo a dalších 47 utrpělo těžká zranění, když ve středu ráno na východě Íránu částečně vykolejil osobní vlak. Počet obětí může dále stoupat, protože část zraněných je v kritickém stavu a záchranáři stále prohledávají vykolejené vagony. Ve vlaku cestovalo asi 350 lidí, informovala agentura Reuters. Tragická nehoda se stala také na jihozápadě Pákistánu. V provincii Balúčistán sjel rychle jedoucí autobus z úzké horské silnice a zřítil se ze srázu. Podle místních úřadů neštěstí nikdo z 22 lidí nepřežil.

Extrémní vlny veder jako ta, která v uplynulých týdnech trápila Indii a Pákistán a hnala teplotu vzduchu až k 50 stupňům Celsia, dnes hrozí výrazně častěji v důsledku globálních klimatických změn. Uvádí to mezinárodní klimatologická skupina, která analyzuje souvislost mezi změnou klimatu a konkrétními meteorologickými extrémy. Vědci události z posledních dvou měsíců označili za předzvěst budoucnosti oblastí na jihu Asie.

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Nejméně 47 lidí zemřelo v sobotu podle afghánských úřadů při útocích pákistánské armády v pohraničí. Pákistán tvrdí, že na jeho jednotky čím dál častěji útočí skupiny, které se schovávají na afghánském území, informovala agentura Reuters. Kábul v sobotu vyzval Islámábád, aby s vojenskými operacemi mimo své území přestal.

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, se může vrátit do České republiky. Nejvyšší soud v Islámábádu vydal písemný příkaz, který jí dovoluje opustit Pákistán, informuje server Blesk.cz. Češka byla v březnu 2019 odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a osmi měsíců a k pokutě 800 dolarů (asi 18 tisíc korun). Proti rozsudku se odvolala, loni na začátku listopadu byla obžaloby zproštěna a 20. listopadu propuštěna z vězení. Celníci ale podali odvolání, Hlůšková proto nemohla vycestovat.