Pákistán strana 3 z 5

Indie balancuje mezi velmocemi, uvedl indolog z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty UK Zdeněk Štipl v souvislosti s postojem země k válce na Ukrajině. Dodal, že nelze očekávat, že by země opustila partnerství s Ruskem, zároveň se ale Dillí stále více přibližuje k Západu. V případě Číny pak orientalista a sinolog Martin Hála podotkl, že čínská neutralita rozhodně neutralitou není.

Čína kladla důraz na armádu a na svůj jaderný arzenál kvůli výhledu případné vojenské konfrontace se Spojenými státy, válka na Ukrajině však tyto tendence urychlila – konstatovala analytička Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky. Vzhledem k Putinově rétorice a vývoji ruské invaze se o jaderné zbraně začnou zajímat i další státy, míní experti.

Ve věku 79 let zemřel pákistánský prezident z let 2001 až 2008 Parvíz Mušaraf. Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Dubaji, kde v posledních letech žil. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánská média. Jeho úmrtí potvrdilo diplomatické zastoupení Pákistánu ve Spojených arabských emirátech i pákistánská armáda, jejíž složky vyjádřily v této souvislosti soustrast.

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na sto. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

Po nehodě autobusu v Pákistánu zahynuly čtyři desítky lidí. Vozidlo se po havárii zřítilo z mostu a explodovalo. Zachránit se podařilo jen tři lidi, kteří v autobusu byli. Tragédie, která se stala v okrese Lasbela na jihovýchodě Pákistánu, je jednou z nejhorších autobusových nehod, které se staly v Asii za posledních deset let.

Velkou část Pákistánu, včetně metropole a dalších velkých měst, postihl v pondělí ráno výpadek elektřiny. Důvodem je porucha rozvodné sítě na jihu země, jež způsobila výpadky i v dalších částech Pákistánu, který má přes 230 milionů obyvatel. Server televize CNN uvedl, že výpadek postihl téměř celou zemi a je nejhorším od ledna 2021, kdy se do tmy na několik hodin ponořilo skoro 90 procent země.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Pákistánský soud po intervenci rady starších rozhodl o propuštění na svobodu muže odsouzeného na doživotí za znásilnění poté, co souhlasil, že si vezme svou oběť. Na sňatku se dohodl 25letý násilník Davlat Chán s rodinou mladé neslyšící ženy, která porodila jeho dítě. Rozhodnutí budí pohoršení u organizací na ochranu lidských práv, píše The Guardian.

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Příznivci pákistánského expremiéra Imrana Chána v úterý zablokovali silnice poblíž Islámábádu. Protesty, které vyvolal pokus o atentát na Chána z minulého týdne, zastavily dopravu a byly kvůli nim uzavřeny školy, informovala agentura Reuters.

Bývalý pákistánský premiér Imran Chán utrpěl ve čtvrtek lehké zranění, když se jeho konvoj stal na východě země terčem palby. Při střelbě byl zabit jeden z Chánových stoupenců a zraněno bylo dalších devět lidí. Policie následně útočníka zadržela. Motiv muže, který se podle agentury AP přiznal, že chtěl Chána zabít, zatím není znám. K útoku se nepřihlásila žádná ozbrojená skupina, informovala AP.

Indie provedla úspěšný raketový test ze své jaderné ponorky, čímž se podle serveru německé Deutsche Welle stala šestou zemí, která je schopna provést jaderný úder či protiúder i z moře. Balistická střela dopadla do Bengálského zálivu s velkou přesností, informovalo v pátek indické ministerstvo obrany.

Pákistánský soud v pondělí nařídil zrušit obvinění z terorismu, kterému čelil bývalý premiér Imran Chán. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Chánova obhájce.

Rozsáhlé povodně, které sužují Pákistán, už si vyžádaly více než patnáct set obětí. V postižených oblastech se navíc šíří nemoci. Za jediný den vyhledalo pomoc lékařů kvůli infekčním a vodou přenášeným chorobám více než devadesát tisíc lidí.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Pákistán stále čelí následkům letošních extrémně silných monzunových dešťů a mimořádného tání ledovců. Povodně, které začaly v polovině června a do konce srpna zaplavily třetinu země, ještě neopadly. Může trvat další měsíce, než voda ustoupí. Živel zasáhl do života 33 milionů lidí.

K Pákistánu sužovanému katastrofálními záplavami se blíží další monzuny. Během nejhorších povodní v moderních dějinách 220milionové země živoří stovky tisíc obyvatel v provizorních přístřešcích, pomoc s chybějícími zásobami jídla se k nim často dostává jen na lodích. Během povodní zahynulo nejméně 1300 lidí, z toho asi třetina dětí.

Povodně v Pákistánu způsobené monzunovými dešti si vyžádaly už 1136 životů a podle předběžných odhadů vlády způsobily v zemi škody za nejméně deset miliard dolarů (246 miliard korun), napsal v úterý web stanice BBC. „Doslova třetina Pákistánu je teď pod vodou,“ popsala ministryně pro klima Sherry Rehmánová.

V Pákistánu zahynuly za poslední dny při záplavách, které způsobily monzunové deště, další desítky lidí. Celková bilance od června tak překročila tisíc obětí, uvedly úřady. Záplavy již postihly na třiatřicet milionů Pákistánců a způsobily také rozsáhlé škody na infrastruktuře, uvedla v pondělí agentura AFP.

Záplavy způsobené monzunovými dešti si v Pákistánu vyžádaly od půlky června už 982 obětí, uvedl v sobotu tamní úřad pro mimořádné situace. Desítky tisíc dalších lidí musely opustit domovy. Informace o nové bilanci obětí přichází den poté, co premiér země Šahbáz Šaríf požádal o zahraniční pomoc.

Pákistánská policie na základě protiteroristického zákona obvinila sesazeného premiéra Imrana Chána, který organizuje po celé zemi masové demonstrace s cílem vrátit se k moci. Jeho příznivci prohlašují, že politikovo zadržení nedopustí a hrozí státním převratem. V jaderné velmoci opět roste politické napětí a v zahraničí obavy z dalšího vývoje.