Změna klimatu přináší stále více dnů veder

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Údaje publikované na konci května jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující devadesát procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.

Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro osmdesát procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc.

„Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní,“ napsal list NYT.

Vlny veder

Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder.

Ty jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, protože zasahují větší území než bouřky nebo záplavy. Jen v jednom okrese amerického státu Arizona, který zahrnuje město Phoenix, loni úřady zaznamenaly 645 úmrtí spojených s vedrem. Na začátku minulého léta oblast zasáhla bezprecedentní vedra, při kterých ve Phoenixu teplotní maxima 31 dní po sobě dosáhla alespoň 43 stupňů Celsia.

V současnosti se s vedry potýká například Pákistán nebo Indie. V jihopákistánské provincii Sindh v úterý teploměry ukazovaly více než 52 stupňů Celsia, zatím nejvyšší teplotu tohoto léta, která se blíží pákistánskému absolutnímu rekordu 53,3 stupně Celsia. Ve středu pak meteorologové v Novém Dillí naměřili 52,3 stupně. Podobné tepoty Indie očekává i ve zbytku týdne a více než měsíc trvající vedra ohrožují dostatek vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
před 11 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
včera v 18:00

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
včera v 16:39

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
včera v 12:28

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
včera v 10:51

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
včera v 06:00

Pampelišky ovládly městské džungle díky dokonalé adaptaci

Stačí jim pár centimetrů půdy, aby vyplodily stovky semen, jež se nesou větrem jako malí výsadkáři. A kam dopadnou, tam přinášejí život. Vědci popisují, jak geniální mechanismy si vyvinuly pampelišky.
6. 5. 2025

Půdní sucho sílí

Na třetině území Česka jsou aktuálně tři nejhorší stupně intenzity půdního sucha a s ohledem na předpověď počasí na dalších devět dnů se má situace nadále mírně zhoršovat, ukazují výsledky projektu Intersucho. Podobný výhled je i na západě Slovenska.
6. 5. 2025
Načítání...