Změna klimatu přináší stále více dnů veder

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Údaje publikované na konci května jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující devadesát procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.

Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro osmdesát procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc.

„Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní,“ napsal list NYT.

Vlny veder

Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder.

Ty jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, protože zasahují větší území než bouřky nebo záplavy. Jen v jednom okrese amerického státu Arizona, který zahrnuje město Phoenix, loni úřady zaznamenaly 645 úmrtí spojených s vedrem. Na začátku minulého léta oblast zasáhla bezprecedentní vedra, při kterých ve Phoenixu teplotní maxima 31 dní po sobě dosáhla alespoň 43 stupňů Celsia.

V současnosti se s vedry potýká například Pákistán nebo Indie. V jihopákistánské provincii Sindh v úterý teploměry ukazovaly více než 52 stupňů Celsia, zatím nejvyšší teplotu tohoto léta, která se blíží pákistánskému absolutnímu rekordu 53,3 stupně Celsia. Ve středu pak meteorologové v Novém Dillí naměřili 52,3 stupně. Podobné tepoty Indie očekává i ve zbytku týdne a více než měsíc trvající vedra ohrožují dostatek vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 1 hhodinou

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 5 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 12 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...