Změna klimatu přináší stále více dnů veder

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Údaje publikované na konci května jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující devadesát procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.

Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro osmdesát procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc.

„Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní,“ napsal list NYT.

Vlny veder

Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder.

Ty jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, protože zasahují větší území než bouřky nebo záplavy. Jen v jednom okrese amerického státu Arizona, který zahrnuje město Phoenix, loni úřady zaznamenaly 645 úmrtí spojených s vedrem. Na začátku minulého léta oblast zasáhla bezprecedentní vedra, při kterých ve Phoenixu teplotní maxima 31 dní po sobě dosáhla alespoň 43 stupňů Celsia.

V současnosti se s vedry potýká například Pákistán nebo Indie. V jihopákistánské provincii Sindh v úterý teploměry ukazovaly více než 52 stupňů Celsia, zatím nejvyšší teplotu tohoto léta, která se blíží pákistánskému absolutnímu rekordu 53,3 stupně Celsia. Ve středu pak meteorologové v Novém Dillí naměřili 52,3 stupně. Podobné tepoty Indie očekává i ve zbytku týdne a více než měsíc trvající vedra ohrožují dostatek vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 44 mminutami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 2 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 3 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 19 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 20 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
před 22 hhodinami

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
před 23 hhodinami

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.