Změna klimatu přináší stále více dnů veder

Lidé po celém světě za posledních dvanáct měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou upozornil deník The New York Times (NYT). V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než sto extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.

Údaje publikované na konci května jsou výsledkem spolupráce mezi výzkumnými organizacemi Climate Central a Red Cross Red Crescent Climate Centre a vědeckým týmem World Climate Attribution, který se snaží určovat vliv klimatických změn na konkrétní výkyvy počasí. Abnormálně vysoké teploty výzkumníci definovali jako hodnoty převyšující devadesát procent teplot naměřených na daném místě v letech 1991 až 2020.

Za pomoci modelů vývoje globálního klimatu odhadli, že bez výrazného oteplení z posledních dekád by takto teplých dní bylo za poslední rok mnohem méně. Průměrný počet činí 26, přičemž skoro osmdesát procent světové populace podle autorů analýzy zažilo alespoň 31 dní s velmi vysokými teplotami navíc.

„Přesný rozdíl se liší místo od místa. V některých zemích jde jen o dva nebo tři týdny. V jiných, včetně Indonésie, Kolumbie a Rwandy, rozdíl přesahuje 120 dní,“ napsal list NYT.

Vlny veder

Svět loni zažil nejteplejší rok od počátku meteorologických měření a rekordní zápisy pokračují i na začátku letošního roku. Zásadní příčinou je spalování fosilních paliv, které do atmosféry vysílá obrovské množství skleníkových plynů. Výsledné klimatické změny podle klimatologů mají mimo jiné za následek čím dál intenzivnější a častější vlny veder.

Ty jsou pro zdraví lidí značnou hrozbou, protože zasahují větší území než bouřky nebo záplavy. Jen v jednom okrese amerického státu Arizona, který zahrnuje město Phoenix, loni úřady zaznamenaly 645 úmrtí spojených s vedrem. Na začátku minulého léta oblast zasáhla bezprecedentní vedra, při kterých ve Phoenixu teplotní maxima 31 dní po sobě dosáhla alespoň 43 stupňů Celsia.

V současnosti se s vedry potýká například Pákistán nebo Indie. V jihopákistánské provincii Sindh v úterý teploměry ukazovaly více než 52 stupňů Celsia, zatím nejvyšší teplotu tohoto léta, která se blíží pákistánskému absolutnímu rekordu 53,3 stupně Celsia. Ve středu pak meteorologové v Novém Dillí naměřili 52,3 stupně. Podobné tepoty Indie očekává i ve zbytku týdne a více než měsíc trvající vedra ohrožují dostatek vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.