Reptiliáni, spolčení vědců nebo satanisté. Popírači změn klimatu si oblíbili teorie o spiknutí

U popíračů změn klimatu jsou v posledních letech oblíbené konspirační teorie, které tvrdí, že informace o klimatické změně jsou výsledkem spiknutí, uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Pecka. Škála různorodosti těchto teorií je podle něj široká, jejich motivace jsou ekonomické, ideologické či geopolitické a mocenské. K popíračům klimatických změn podle Pecky patří nejen například zástupci fosilního průmyslu, nýbrž i států jako například Rusko nebo Saúdská Arábie, které jsou závislé na exportu fosilních paliv.

„Klimatické dezinformace vznikají dvěma způsoby. Buď organicky jednoduchým nepochopením, anebo díky organizovanému hnutí, které je vytváří cíleně. Techniky popíračů klimatické vědy jsou různé. Patří mezi ně například manipulace, vytrhování věcí z kontextu, narušování důvěry veřejnosti v instituce nebo poslední dobou oblíbené a úspěšné konspirační teorie o spiknutí,“ popsal analytik.

Konspirační teorie a její varianty zahrnují například tvrzení o spiknutí satanistů, globalistů, židů, ale třeba také mimozemšťanů. „Ta škála bizarnosti je široká. Od uvěřitelných teorií, že někdo chce nějaký grant, a proto straší klimatickou změnou, až po reptiliány (neboli ještěří lidi),“ přiblížil Pecka.

Zástupci fosilního průmyslu podle něj také k popírání klimatických změn využívají některé vědecké osobnosti. Mnohdy si podle Pecky vytipují vědce, kteří se nevěnují výzkumu klimatu a mají s tímto tématem z nějakého důvodu problém, ale zároveň mají díky svému vzdělání autoritu. Takové lidi pak průmyslové firmy začnou většinou finančně dotovat a šířit jejich názory, ačkoliv nejsou odborníky na klima.

Tři typy popíračů

Subjekty, kteří organizovaně popírají změny klimatu, lze podle Pecky rozdělit do tří kategorií. První jsou byznysoví aktéři jako například automobilky nebo fosilní průmysl, kteří mají jasný ekonomický motiv, řekl. Dalšími jsou podle něj volnotržní fundamentalisti, pro které je regulace fosilních paliv ideologický problém, protože napadá jejich přesvědčení. Jako třetí jmenoval politické hráče. Za dobrý příklad označil v tomto smyslu Spojené státy, kde lze podle Pecky pozorovat značené rozdíly mezi tím, zda jsou u moci republikáni, či demokraté.

Kampaně popíračů změn klimatu se začaly objevovat v 80. letech minulého století ve Spojených státech ze strany fosilního průmyslu, řekl Pecka. „Do Evropy se hnutí a klimatické dezinformace dostávaly o něco později v 90. letech. V Česku započali své kampaně pomocí ideologické volnotržní linky, v té době byl hlavním představitelem Václav Klaus,“ uvedl Pecka. Za hlavní postavu hnutí považuje profesora Freda Singera, vyškoleného atmosférického fyzika, který měl podle Pecky prokazatelné vazby na fosilní průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...