Reptiliáni, spolčení vědců nebo satanisté. Popírači změn klimatu si oblíbili teorie o spiknutí

U popíračů změn klimatu jsou v posledních letech oblíbené konspirační teorie, které tvrdí, že informace o klimatické změně jsou výsledkem spiknutí, uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Pecka. Škála různorodosti těchto teorií je podle něj široká, jejich motivace jsou ekonomické, ideologické či geopolitické a mocenské. K popíračům klimatických změn podle Pecky patří nejen například zástupci fosilního průmyslu, nýbrž i států jako například Rusko nebo Saúdská Arábie, které jsou závislé na exportu fosilních paliv.

„Klimatické dezinformace vznikají dvěma způsoby. Buď organicky jednoduchým nepochopením, anebo díky organizovanému hnutí, které je vytváří cíleně. Techniky popíračů klimatické vědy jsou různé. Patří mezi ně například manipulace, vytrhování věcí z kontextu, narušování důvěry veřejnosti v instituce nebo poslední dobou oblíbené a úspěšné konspirační teorie o spiknutí,“ popsal analytik.

Konspirační teorie a její varianty zahrnují například tvrzení o spiknutí satanistů, globalistů, židů, ale třeba také mimozemšťanů. „Ta škála bizarnosti je široká. Od uvěřitelných teorií, že někdo chce nějaký grant, a proto straší klimatickou změnou, až po reptiliány (neboli ještěří lidi),“ přiblížil Pecka.

Zástupci fosilního průmyslu podle něj také k popírání klimatických změn využívají některé vědecké osobnosti. Mnohdy si podle Pecky vytipují vědce, kteří se nevěnují výzkumu klimatu a mají s tímto tématem z nějakého důvodu problém, ale zároveň mají díky svému vzdělání autoritu. Takové lidi pak průmyslové firmy začnou většinou finančně dotovat a šířit jejich názory, ačkoliv nejsou odborníky na klima.

Tři typy popíračů

Subjekty, kteří organizovaně popírají změny klimatu, lze podle Pecky rozdělit do tří kategorií. První jsou byznysoví aktéři jako například automobilky nebo fosilní průmysl, kteří mají jasný ekonomický motiv, řekl. Dalšími jsou podle něj volnotržní fundamentalisti, pro které je regulace fosilních paliv ideologický problém, protože napadá jejich přesvědčení. Jako třetí jmenoval politické hráče. Za dobrý příklad označil v tomto smyslu Spojené státy, kde lze podle Pecky pozorovat značené rozdíly mezi tím, zda jsou u moci republikáni, či demokraté.

Kampaně popíračů změn klimatu se začaly objevovat v 80. letech minulého století ve Spojených státech ze strany fosilního průmyslu, řekl Pecka. „Do Evropy se hnutí a klimatické dezinformace dostávaly o něco později v 90. letech. V Česku započali své kampaně pomocí ideologické volnotržní linky, v té době byl hlavním představitelem Václav Klaus,“ uvedl Pecka. Za hlavní postavu hnutí považuje profesora Freda Singera, vyškoleného atmosférického fyzika, který měl podle Pecky prokazatelné vazby na fosilní průmysl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 7 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 10 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.