V roce 2023 se dopady změny klimatu podle nové zprávy projevovaly v celé Evropě. Miliony lidí byly postiženy extrémními výkyvy počasí, říká souhrnná zpráva Copernicus Climate Change Service (C3S) a Světové meteorologické organizace (WMO).
„V roce 2023 byla Evropa svědkem největšího požáru, jaký byl kdy zaznamenán, jednoho z nejvlhčích roků, silných mořských veder a rozsáhlých ničivých záplav. Teploty se stále zvyšují, takže naše údaje jsou stále důležitější pro přípravu na dopady změny klimatu,“ uvedl ředitel C3S Carlo Buontempo.
Zpráva obsahuje popis a analýzu klimatických podmínek a výkyvů z celého zemského systému, klíčové události a jejich dopady a diskusi o klimatické politice a opatřeních se zaměřením na lidské zdraví. Zpráva také obsahuje aktualizované údaje o dlouhodobém vývoji klíčových klimatických ukazatelů.
Rok rekordů
Rok 2023 byl nejteplejším nebo druhým nejteplejším rokem v historii měření. Teploty v Evropě byly nadprůměrné po 11 měsíců v roce, včetně nejteplejšího září v historii měření. V roce 2023 byl také zaznamenán rekordní počet dní s extrémním horkem. V celé Evropě je podle zprávy patrný rostoucí trend v počtu dní se silným tepelným stresem. A má to dopady i na lidské zdraví.
Úmrtnost v důsledku horka se za posledních dvacet let zvýšila přibližně o třicet procent. Vědci odhadují, že k nárůstu úmrtí v důsledku horka dochází v 94 procentech evropských regionů. Přitom veřejnost i zranitelné skupiny (jako třeba senioři) teplo a jeho rizikovost podceňují.
Také průměrná teplota povrchu oceánu v Evropě byla nejvyšší v historii měření. Například v červnu zasáhla Atlantský oceán západně od Irska a v okolí Spojeného království extrémní vlna mořských veder, která přinesla teploty na povrchu moře až o 5 °C vyšší, než je průměr.
Rok 2023 byl navíc extrémně vlhký. V celé Evropě spadlo o sedm procent více srážek, než je průměr. Díky tomu byly průměrné průtoky v evropské říční síti například v prosinci nejvyšší v historii měření, přičemž mimořádně vysoké průtoky byly zaznamenány na téměř čtvrtině říční sítě. Průtoky v jedné třetině evropské říční sítě překročily vysoký povodňový práh a v šestnácti procentech překročily silný povodňový práh.
Naopak méně bylo sněhu, zejména ve střední Evropě a v Alpách. V Alpách také došlo v roce 2023 k mimořádnému úbytku ledovců, což souvisí s podprůměrnou zimní akumulací sněhu a silným letním táním v důsledku vln veder. V letech 2022 a 2023 ztratily ledovce v Alpách přibližně deset procent svého zbývajícího objemu, uvádí zpráva.
I rozsah arktického mořského ledu zůstal po většinu roku 2023 pod průměrem. Při svém ročním maximu v březnu byl měsíční rozsah o čtyři procenta nižší než průměr a zařadil se tak na páté nejnižší místo v historii záznamů. Při ročním minimu v září byl měsíční rozsah šestý nejnižší, 18 procent pod průměrem.
Rok obnovitelné energie
Zpráva sledovala také to, jak se Evropa na klimatické změny adaptuje. Klíčová je v tom energetika a ta zaznamenala významné změny. Roku 2023 byl v Evropě zaznamenán rekordní podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to 43 procent. Ještě roku 2022 to přitom bylo jen 36 procent. Už druhý rok po sobě tak výroba energie z obnovitelných zdrojů předstihla výrobu ze znečišťujících fosilních paliv.
Vůbec nejvíc rostla větrná energetika. Zvýšená bouřková aktivita v říjnu až prosinci vedla k nadprůměrnému potenciálu výroby větrné energie. Také potenciál pro výrobu energie z vodních elektráren byl ve většině Evropy za celý rok nadprůměrný, což souviselo s výše popsanými nadprůměrnými srážkami a průtoky v řekách.
Nejednoznačný byl vývoj solární energetiky. V severozápadní a střední Evropě byl její potenciál podprůměrný a v jihozápadní a jižní Evropě a na severu nadprůměrný.
Změny klimatu jsou drahé
Kromě problémů, které vlny veder představují pro zdraví, existují i další extrémní povětrnostní jevy, které v roce 2023 vážně zasáhly obyvatele Evropy. Podle předběžných odhadů Mezinárodní databáze katastrof (EM-DAT) pro rok 2023 přišlo v loňském roce v Evropě bohužel o život 63 lidí v důsledku bouří, 44 v důsledku povodní a 44 v důsledku lesních požárů. Ekonomické ztráty související s počasím a klimatem se v roce 2023 odhadují na více než 13,4 miliardy eur.
Celeste Saulo, generální tajemnice Světové meteorologické organizace (WMO), dodala: „Klimatická krize je největší výzvou naší generace. Náklady na opatření v oblasti klimatu se mohou zdát vysoké, ale náklady na nečinnost jsou mnohem vyšší. Jak ukazuje tato zpráva, musíme využít vědu k tomu, abychom poskytli řešení pro dobro společnosti.“
