Spojené státy začínají vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa. Vyšší tarify, které americká administrativa určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňují konkrétní země, vstoupí v platnost 9. dubna.
Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA
3 minuty
Události: USA začaly vybírat desetiprocentní clo na veškerý dovoz
Deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje informoval, že základní desetiprocentní clo je už součástí oznámených vyšších tarifů vůči některým americkým obchodním partnerům.
„Je to naše vyhlášení nezávislosti,“ prohlásil ve středu americký prezident Donald Trump k oznámení cel. Ta vyšší než desetiprocentní se týkají několika desítek zemí. Vedle dvaceti procent pro zboží z Evropské unie a 34 procent z Číny bude třeba import z Tchaj-wanu zatížen tarify ve výši 32 procent, z Japonska 24 procent a z Jižní Koreje 25 procent.
V sobotu označil Trump na sociálních sítích uvalená cla za „ekonomickou revoluci“, kterou USA vyhrají. „Nebude to jednoduché, ale konečný výsledek bude historický,“ uvedl Trump. Zopakoval, že očekává, že se do USA vrátí výroba, která odešla do zahraničí, a že vzniknou nová pracovní místa.
Trump tvrdí, že americká administrativa výši tarifů určila jako polovinu toho, jaká cla na USA údajně uplatňuje daná země. „Tato čísla jsou naprosto smyšlená, protože se do nich přidávají nejrůznější náhodné věci,“ reagoval na sociální síti BlueSky novinář serveru Financial Times Alan Beattie na výši „cel“ vůči USA, s nimiž v prezentaci pracoval Trump. „Podle těchto výpočtů účtuje Evropská unie USA čtyřikrát vyšší cla než Brazílie. V žádném případě nejsou reciproční,“ dodal.
4 minuty
Začala platit základní desetiprocentní cla na dovoz do USA
Strmý pád na burzách
Po středečním oznámení Trumpa o clech přišel strmý pád na burzách. Investory překvapila výše tarifů i jejich rozsah, před víkendem se tak burzy zastavily na nejhorších číslech od pandemie covidu-19 v roce 2020. „Nevyzpytatelná obchodní politika a cla způsobují prudký pokles akciového trhu. Tato nejistota nás bude ještě nějakou dobu zaměstnávat,“ poznamenal expert na kapitálové trhy ve společnosti Steubing Tim Oechsner.
„Trhy se hroutí, protože jsou založeny na hodnotě akcií společností, které jsou dnes zakotveny ve způsobech výroby, které jsou pro Spojené státy špatně,“ tvrdí americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Podle demokratů ale taková „léčba“ může prospět jen úzkému kruhu nejbohatších Američanů. „Cla zvýší daně americkým rodinám téměř o čtyři tisíce dolarů ročně. Nákup auta vyjde průměrnou rodinu dráž o tři tisíce dolarů. Zasáhne to každého v naší ekonomice, ale možná nejvíce se teď bojí lidé, kteří jsou závislí na svých úsporách,“ upozornila demokratická senátorka Amy Klobuchorová.
S odvetnými cly už přišla Čína. Od středy veškerý americký provoz zatíží 34procentním clem, celkové tarify na dovoz do Spojených států se přitom zvýší na 54 procent. Podle Trumpa Peking panikaří. „Čína to zahrála špatně, zpanikařila – to je jediná věc, kterou si nemůžou dovolit,“ prohlásil americký prezident.
Evropská reakce
Protiopatření připravují i další státy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová americká cla označila za tvrdou ránu světové ekonomice. Řekla, že Unie dokončuje balíček protiopatření k tarifům na ocel a nyní se připravuje na další odpověď, pokud selžou jednání s USA.
„Na evropské úrovni musíme otevřít dialog a při vyjednávání se Spojenými státy hledat řešení. Myslím, že jednání by měla vést k odstranění všech cel, ne k uvalování dalších,“ myslí si italská premiérka Giorgia Meloniová.
„Nejlepší cla jsou cla nulová. Na to ale musí být dva, kteří mají vůli se dohodnout. Evropa je připravena s USA jednat, ale zároveň je připravena jasně odpovědět. My jsme tuto obchodní válku nevyvolali. Postup americké strany poškozuje každého občana České republiky a my to nemůžeme přejít mlčením,“ uvedl český premiér Petr Fiala (ODS).
Obchodní válka není v zájmu nikoho, shodli se podle britského prohlášení premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří si v sobotu ohledně amerických cel volali. Podle nich však nelze vyloučit žádnou reakci na cla.
Do Bílého domu míří vedle sedmadvacítky vyjednavači z celého světa. Server Axios napsal, že jako první státník se o clech pokusí osobně vyjednávat izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který přiletí do USA v pondělí. Trump se ve čtvrtek nechal slyšet, že pokud země přijdou s „fenomenální“ nabídkou, je ochoten o úpravě poplatků diskutovat.
Od čtvrtka 3. dubna také začala platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů. Cla na automobily a ve středu oznámené tarify se nesčítají, vysvětlil zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.
7 minut
Ekonom Petr Dufek komentuje americká cla
Názory ekonomů
„Cla se pomalu a jistě začnou projevovat v následujících týdnech,“ očekává hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Přímí exportéři z Česka budou mít problém své výrobky na americkém trhu uplatnit, respektive budou muset nést ztráty,“ doplnil. Na výkon ekonomiky to ale přímý vliv mít podle něj nebude, Dufek se spíše obává vedlejších efektů, které se projeví například v Německu či na Slovensku. „A postupně se přelijí do České republiky,“ poznamenal.
Praha bude muset postupovat v souladu s tím, co se odehraje v Bruselu, sama pravděpodobně nezmůže nic, uvedl bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. „Přímý dopad nebude tak vysoký jako třeba v Německu,“ míní. Jak cla zpomalí výkon tuzemské ekonomiky, zatím podle něj nelze odhadovat. „My nevíme, co bude za týden. Nějaký propad to bude, ale nevíme, jak budou reagovat ostatní země,“ dodal.
8 minut
Ekonom Richard Hindls komentuje americká cla
„Cla představují poplatek, který budou muset obchodníci při přesunu svého zboží do USA zaplatit. Pak záleží na tom, do jaké míry budou obchodníci chtít poplatek přeměnit do zvýšení svých cen,“ okomentoval ekonom z VŠE a University of New York in Prague Ondřej Dvouletý.
