Trump obviňuje státy z vysokých cel vůči USA, data WTO ale ukazují jiné údaje

Americký prezident Donald Trump ve středu představil cla namířená na zboží z celého světa. Výši tarifů přitom zdůvodňoval údajnými vysokými cly, kterým má čelit americké zboží. Tento výpočet ale vyvolal řadu otázek. Grafika v tomto článku nabízí přehledné porovnání výše nově oznámených cel ze strany USA, údajné tarify na vývoz z USA podle výpočtu Bílého domu a pak výše cel, které USA mají čelit v jednotlivých zemích podle dat Světové obchodní organizace (WTO).

Trump ve středu oznámil výši nových cel na import. Opatření přitom obhajuje údajnou nespravedlností omezení obchodu kladených na zboží ze Spojených států jejich obchodními partnery. Za tímto účelem zveřejnil Bílý dům na tiskové konferenci amerického prezidenta i tabulku zobrazující výši cel včetně „manipulací s měnou a obchodních bariér“ některých obchodních partnerů USA.

I přes nadpis jeho tabulky se nicméně zdá, že nejde o sofistikovaný výpočet ekonomického týmu prezidentské administrativy, ale o výsledek výpočtu obchodní bilance (export z USA minus import do USA u vybrané země) vydělený celkovým objemem zboží dovezeného z této země do Spojených států. Pro výslednou sazbu amerického cla pak číslo rozdělili na polovinu, přičemž u některých zemí pak bylo jednoduše zvoleno univerzální minimální clo deset procent. Dá se tak konstatovat, že o tarify se v tomto případě nejedná, navíc je výsledek popsaného výpočtu řádově vyšší než cla skutečně uvalená na americké produkty.

Například v případě Evropské unie Bílý dům tvrdí, že Unie na americké zboží uplatňuje „clo“ 39 procent. Výše cel v roce 2024 podle údajů Světové obchodní organizace, které jsou EU i USA členy, se přitom ze strany Unie rovná 1,7 procenta. V tomto případě jde o vážený průměr cel za jednotlivé kategorie produktů podle hodnoty importu. Různé druhy produktů mohou totiž podle pravidel WTO podléhat tarifům v různé výši. Import zeleniny se tak bude clít v jiné výši než import automobilů. Vážený průměr tedy udává průměrnou hodnotu na jednotku dovozu. V tomto případě tak Evropská unie ze zboží v hodnotě 100 korun dovezeného ze Spojených států odvede při přechodu hranic clo 1,7 koruny.

„Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel,“ míní analytik

Také podle různých analytiků není výpočet americké administrativy pochopitelný. „Jak je výše těchto cel počítána? Nejsme daleko od generátoru náhodných čísel. Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní, neboť vztah k celní politice je v tomto ohledu minimální,“ zdůraznil analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Trump označuje cla za reciproční, tedy že odrážejí obchodní bariéry vůči americkému zboží ze strany ostatních zemí. „Nutno dodat, že tato cla na americké zboží nejsou skutečná cla, ale jedná se o vnímanou míru cel Trumpovou administrativou, která zahrnuje například i míru manipulace dané země s měnou, jestli daná země aplikuje zvláštní daň na americký dovoz, jak se chová k americkým exportérům a podobně,“ řekl analytik BH Securities Timur Barotov.

Analytik Natlandu Petr Bartoň považuje Trumpovy informace o údajných zahraničních clech vůči USA za nereálné. „Absolutně neodpovídají realitě, a to ani po započítání DPH v tamních zemích, které rád Trump připočítává,“ míní Bartoň. Trump v minulosti označoval za způsob celní ochrany i vyšší sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) v zahraničí, analytici nicméně upozorňují, že DPH se platí z veškerého zboží, ne pouze z dovozů.

„Já se přiznám, že se neodvažuji moc tvrdit, odkud Donald Trump ta čísla vzal,“ řekl investiční analytik Sirius Finance Ivo Bečvář.

8 minut
Analytik Ivo Bečvář o reakci akciových trhů na nová americká cla
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 3 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 12 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 12 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 17 hhodinami
Načítání...