Od čtvrtka začnou platit 25procentní cla na dovoz osobních a lehkých užitkových automobilů a některých autodílů do Spojených států. Evropské státy připravují odvetná opatření. Během středečního večera chystá americký prezident Donald Trump oznámit uvalení nových cel. Váhu tomuto kroku dodává Trump tím, že ho nazval Dnem osvobození.
„Ohlášená 25procentní cla na dovoz aut do Spojených států vyvolala propad akcií největších automobilek v Německu. Spolková republika je největším světovým exportérem aut, co se hodnoty vozů týče. Do USA jich každoročně vyveze 450 tisíc aut,“ uvedl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.
„Volkswagen cla obzvlášť zasáhnou, protože pouze dvacet procent vozidel, která v USA prodává, tam také vyrábí. Hodně vyrábí v Mexiku a zbytek dováží z Evropy,“ upozornil ředitel Center of Automotive Management Stefan Bratzel.
Německo doufalo, že se Evropa obchodním válkám vyhne, a gradovat konflikt s Washingtonem odmítá. „Budeme i nadále usilovat o svobodný a spravedlivý světový obchod. Cla nepovažujeme za vhodný nástroj pro výměnu zboží a služeb mezi národy,“ sdělil spolkový kancléř Olaf Scholz.
Spojené státy jsou po Číně druhým největším automobilovým trhem na světě. Německé automobilky budou muset podle expertů přesouvat výrobu do USA za cenu vysokých investic. Bez ohledu na americká cla je německý automobilový průmysl ve velkých problémech. Odbyt klesá v Evropě i Číně. Automobilky i firmy, které jsou na ně navázané, už začaly propouštět.
„Propouštění se bojí také britští výrobci. Také každé páté auto z ostrovů míří do USA. I Velká Británie přitom původně doufala, že se jí cla – díky dobrým vztahům s Trumpem a historickému atlantickému poutu – vyhnou. Nakonec se ale na ně připravují také tady,“ vysvětlil z Londýna zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Britský premiér Keir Starmer přesto zatím protiopatření nenavrhl. Doufá, že taková vstřícnost se Spojenému království nakonec – v kontrastu s kontinentální Evropou – vyplatí.
Dovoz aut do USA
Dovoz osobních a lehkých užitkových vozů do Spojených států loni dosáhl osmi milionů a dvou set tisíc automobilů. Jejich hodnota přesáhla 243,5 miliardy dolarů (5,6 bilionu korun). Téměř polovina nových osobních automobilů prodaných v roce 2024 byla vyrobena mimo USA, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Jednoznačně nejvíce se dováželo ze sousedního Mexika a Kanady, ale i Japonska a Jižní Koreje. Následují je evropské země, Německo, Velká Británie, Slovensko, Švédsko a Itálie. Čínské automobily pak zaujímají pomyslnou desátou příčku.
Trump řekl, že mu nevadí, pokud zahraniční výrobci automobilů v reakci na cla zvýší ceny pro americké spotřebitele. „Může mi to být jedno, protože pokud se ceny zahraničních aut zvýší, budou si (Američané) kupovat americká auta,“ prohlásil.
Podle WSJ zároveň Trump v březnu varoval během telefonátu vedoucí pracovníky amerických automobilek, že Bílý dům nebude příznivě pohlížet na zvyšování cen automobilů. Podle WSJ je to v souvislosti s oznámenými cly ale nevyhnutelné a některé z nich vyděsilo, že mohou čelit odplatě ze strany americké administrativy. V rozhovoru pro stanici NBC prezident popřel, že by něco takového prohlásil.
Výrobci automobilů a náhradních dílů mohou podle WSJ absorbovat část zvýšených nákladů, ale ne všechny. Je proto pravděpodobné, že část zvýšení přenesou na spotřebitele. V průměru by se ceny amerických vozidel mohly zvýšit o jedenáct až dvanáct procent. Frustrace Američanů ze zdražování životních nákladů přitom pomohla Trumpa dostat do Bílého domu, doplnil WSJ.
Konec globalizace
Podle předsedy české Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla je evidentní, že cla ve výši desítek procent poškodí toho, kdo je zavedl, i toho, kdo dováží. Dodal, že v americké společnosti existují skupiny, které vnímají, že několik posledních dekád globalizace trpěli, takže cla berou jako narovnání.
„Těžko najdete nějakého ekonoma, který by vám řekl, že považuje za výjimečně pozitivní pro fungování ekonomiky, pro růst, pro životní úroveň obyvatel to, že budete uvalovat excesivní, nové faktické daně na spotřebu toho, co se dováží ze zahraničí, protože clo není nic jiného než jiná forma daně,“ sdělil Hampl.
Zavedení cel, které Trump nazval Dnem osvobození, popsal Hampl jako Den definitivního konce tří dekád globalizace a světového řádu založeného na otevřenosti a globální dělbě práce. „Není to tak hezký název jako ta dvě slova, která použil Donald Trump, ale myslím, že z pohledu české ekonomiky, tedy malé a otevřené ekonomiky, je to celkem přesné,“ dodal ekonom.
Reciproční cla
„Už oznámená cla na ocel, a hlavně na auta jsou pro Evropskou unii nepříjemnou zprávou. Takzvaná reciproční cla – reakce na údajně neférové praktiky obchodních partnerů – ale můžou přinést největší změny v globálním obchodu za desítky let,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
„Příliš mnoho cizích zemí uzavřelo své trhy pro náš vývoz. To je zásadně nespravedlivé. Nedostatečná reciprocita přispívá k našemu velkému a přetrvávajícímu ročnímu obchodnímu deficitu, který vyčerpal náš průmysl a připravil o práci klíčové pracovní síly,“ prohlásila mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
USA pod vedením Trumpa hodlají uvalit 25procentní cla na většinu světového dovozu. Šéf Bílého domu kritizoval Evropskou unii za to, že vybírá DPH, reguluje technologické firmy nebo má přísné předpisy pro bezpečnost potravin. Na to vše mohou reciproční cla mířit. Evropská unie stále zdůrazňuje, že je ochotná hledat kompromisní řešení.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič jednal ve Washingtonu za Unii už dvakrát. Podle serveru Politico doufá, že se s americkou protistranou dohodne na rámci dalších rozhovorů. Evropská komise mezitím se všemi členskými státy koordinuje odvetu.
Evropská odveta
„Tohle je něco bezprecedentního. A to samozřejmě znamená, že i odvetná opatření (EU) budou bezprecedentní. Výzvou bude udržet členské státy pohromadě, aby to podpořily, ale taky zmírnit negativní dopady na EU, které to bezpochyby přinese,“ míní výzkumný pracovník think tanku Bruegel Niclas Poitiers.
„Evropa tuto konfrontaci nezačala. Nechceme za každou cenu provádět protiopatření. Ale pokud to bude nutné, máme silný plán a použijeme ho,“ nechala se slyšet předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Brusel by se podle serveru Politico mohl zaměřit na americké služby, které Evropanům poskytují velké banky, jako je J.P. Morgan nebo Bank of America, či technologičtí hráči, jako je sociální síť X miliardáře Elona Muska, vyhledávací gigant Google nebo největší světový internetový obchod Amazon.
Podle Politica v polovině března nejmenovaný vysoký představitel Evropské unie řekl, že „rozhodně nevylučujeme větší, lepší a ještě kreativnější reakci“ prostřednictvím služeb a práv duševního vlastnictví. „Vyloučené není ani použití nových nástrojů, jako třeba zákaz účasti amerických firem ve veřejných výběrových řízeních v EU,“ doplnil Obrovský. Podle něj Evropská komise připraví finální podobu odvety do Velikonoc.
Dopady na Česko
Už oznámená cla se v Česku dotknou hlavně výrobců automobilových dílů. Hotové vozy se z tuzemska do USA téměř nevyváží. „Je neuvěřitelné, s jakou rychlostí se propisuje zavedení cel do České republiky a do automobilového průmyslu. My jsme informaci o prvním pozastaveném projektu získali skoro 24 hodin potom, co byla v Americe podepsaná tato cla,“ prohlásil generální ředitel společnosti Karsit Jan Kříž.
Kontrakt měl začít platit příští rok. Jeho pozastavení společnost nicméně výrazně neohrožuje. „Ztráta kontraktu znamená, že o celoroční práci přijde zhruba pět lidí. Firma také do přípravy projektu investovala zhruba deset milionů,“ popsal redaktor ČT Vlastimil Weiner.
„Ukazuje to směr, kterým se bude do budoucna automobilový průmysl vyvíjet, a je potřeba se na to připravit a přeorientovat se na jinou výrobu,“ míní Kříž.
Česko v roce 2024 do USA více vyvezlo než naopak. Šlo o zboží za 186 miliard korun. V tom jsou ale započítané i produkty, které z Česka míří třeba do EU a finální výrobek pak za oceán. Podniky očekávají, zda a jaké další tarify na ně případně dopadnou.
Sbližování asijských států
Trumpova cla mezitím sbližují dlouhodobé rivaly. Zástupci Číny, Japonska a Jižní Koreje se po pěti letech sešli k ekonomickému jednání. Čínská státní média tvrdí, že země budou reakci na cla koordinovat.
„Čína, Japonsko a Jižní Korea sdílejí odpovědnost za podporu regionální a celosvětové prosperity. Měly by spolupracovat na podpoře volného obchodu a vystupovat proti jednostrannosti a protekcionismu,“ řekl čínský ministr obchodu Weng Wen-tchao.
Tokio a Soul jsou opatrnější. Mluví jen o posílení obchodních vztahů. „Je třeba posílit regionální spolupráci a vytvořit rámec pro rozšíření obchodní spolupráce,“ míní jihokorejský ministr průmyslu Ahn Duk-geun.
Výhodou Japonska jsou silné vazby se Spojenými státy. Návštěva japonského premiéra Šigerua Išiby v Bílém domě byla úspěšná. Japonci jsou ochotní nakupovat víc amerického zkapalněného plynu a mohli by se zapojit do stavby plynovodu z Aljašky. „Japonsko je největším investorem v USA. Budeme důrazně usilovat o americkou výjimku z cel,“ upozornil Išiba.
„Pro Japonsko a Jižní Koreu jsou ranou 25procentní cla na auta, která jsou pilířem ekonomik a zdrojem národní hrdosti. V obou zemích tvoří automobilky jádro rozsáhlých sítí koncernů, které ovlivňují téměř všechny aspekty pracovního života,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
V Jižní Koreji je automobilový průmysl největším zaměstnavatelem. Auta a náhradní díly představují čtrnáct procent vývozu. Polovina míří do USA, proto cla vzbuzují obavy. Japonsko, Čína a Jižní Korea tvoří dvacet procent světové populace a téměř 24 procent celkového hrubého domácího produktu.
