Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí od 2. dubna cla ve výši pětadvaceti procent na dovoz všech automobilů, které nebyly vyrobeny ve Spojených státech. Považuje to za nástroj ke zvýšení příjmů, které by nahradily výpadek po slibovaném snížení daní. Pomocí cel chce také oživit průmyslovou výrobu, jež v USA dlouhodobě klesá.
Škoda Auto očekává nepřímé dopady cel na tuzemskou automobilku a její fungování, protože americká opatření ovlivní celé širší automobilové odvětví včetně dodavatelů firmy. Kromě toho Škoda očekává i efekt ze zákazu prodeje čínských aut ve Spojených státech, protože to podle automobilky povede k ještě většímu zaměření čínských výrobců na evropský trh.
„Spoléháme na konstruktivní jednání mezi obchodními partnery, která zajistí bezpečnost plánování a hospodářskou stabilitu a zabrání obchodnímu konfliktu,“ řekl vedoucí komunikace Škody Tomáš Kotera.
Nepřímé dopady mohou být zásadní
Podle Svazu průmyslu budou mít nová americká cla přímý negativní vliv na český export. Největší dopad bude podle něj citelný v evropském automobilovém průmyslu, jehož je Česko součástí. Zejména pak v případě, že nastane větší pokles výroby evropského automobilového průmyslu.
„Český vývoz je charakterizován vysokým podílem výrobků určených jen pro konkrétní odběratele, zejména pak v oblasti výroby aut a náhradních dílů. Nepřispěje to ani investiční aktivitě a ekonomice EU a USA,“ uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin.
EU by tak podle něj měla nyní adekvátně hájit své ekonomické zájmy. „Protiopatření ze strany EU by měla být zákonná, proporcionální a zacílená. Primárním cílem pro EU by mělo být vyjednání takového řešení, které bude směřovat k eliminaci cel a k většímu vzájemnému přístupu na trh,“ dodal Martin.
Také Hospodářská komora ČR se domnívá, že nepřímé dopady na český automobilový průmysl mohou být zásadní, přestože na americký trh míří pouze 0,8 procenta tuzemského automobilového exportu.
„Omezení vývozu evropských automobilů do USA se okamžitě přenese do poptávky po českých subdodávkách. Dotkne se to stovek firem v dodavatelském řetězci. Navíc nelze vyloučit, že cla budou rozšířená i na klíčové díly, jako jsou převodovky, elektrické systémy nebo motory, kde mají čeští výrobci významné postavení,“ sdělil prezident komory Zdeněk Zajíček.
Podle něj zavádění obchodních bariér nepřináší řešení, ale naopak zvyšuje nejistotu. „Taková opatření mohou vést k hlubší fragmentaci globální ekonomiky, zatímco průmysl potřebuje předvídatelnost, stabilitu a spolupráci. Obáváme se, že v konečném důsledku budou škodit všem – výrobcům, zaměstnancům i zákazníkům,“ konstatoval Zajíček.
Šéfredaktor odborného čtvrtletníku Automakers Erich Handl míní, že dopady na evropské automobilky nebudou „tak drtivé“. „V Americe se prodává šestnáct milionů aut ročně, polovina je z dovozu a dva miliony, dejme tomu, jsou z Evropy. Ale většina z těchto dvou milionů se vyrábí v USA. Především BMW, Mercedes Benz, stejně tak Volkswagen,“ vysvětlil. Naopak největší problém vidí v dodávání náhradních dílů, poznamenal Handl v Horizontu ČT24.
Podle něj negativa nejvíce dopadnou na USA. „Trump sice získá pár politických bodů, protože se mu tím podaří přilákat investice: například automobilka Hyundai již oznámila výstavbu nové továrny v Americe. To vytvoří pár pracovních míst, ale spousta jiných zanikne. Auta se Američanům prodraží a budou klesat prodeje,“ míní šéfredaktor Handl.
České propojení s exportem do Německa
Výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl v Událostech, komentářích podotknul, že český export vozidel do USA je „relativně malý, nemáme tam přímo exportovaná vozidla“. Toto se týká i náhradních dílů z tuzemska.
Problém je však v Německu. „Expozice je nepochybně velká. V Německu se baví o tom, že de facto každá až třetí firma bude přímo dotčena,“ podotknul. Až devadesát procent české výroby směřuje na export, jehož primárním cílem je právě Německo. „Je jasné, že každá firma tím nějakým způsobem zprostředkovaně nebo přímo dotčena bude,“ pokračoval. Obdobný problém se očekává i u slovenských automobilek.
Problémy by se tak měly dotknout velkých evropských značek – ať už z koncernů Volkswagen, BMW nebo Mercedes.
Kvůli clům tak Petzl očekává zdražení vozidel zejména pro americké konzumenty. „Odhady jsou někde ve vyšších desítkách tisíc až nízkých stovkách tisíc korun na jednotlivé vozidlo. Bohužel se to ale zprostředkovaně dotkne i Evropy, evropských zákazníků, ale řekl bych v menším měřítku. Dejme tomu třeba v nízkých procentech až desítkách procent maximálně, i v horizontu nějaké delší doby,“ pokračoval.
Je dle něj jednoznačné, že se trhy budou znovu deglobalizovat a uzavírat. USA chtějí spíše přitáhnout investice a pracovní místa. Podotknul také, že automotive má v současnosti hodně problémů s tím, jak „přísně svázána je sama Evropa regulací“ či kvótami na elektromobilitu. Kvóta na elektromobily se podle Petzla neprotíná s poptávkou zákazníků.
Ministři států EU bijí na poplach
„Americká cla na dovoz aut jsou velmi špatnou zprávou pro Evropskou unii,“ zdůraznil francouzský ministr financí Éric Lombard. Německý ministr hospodářství Robert Habeck oznámení o clech odsuzuje, ale zároveň volá po urychleném jednání s Američany.
„Musí být jasné, že tváří v tvář Spojeným státům neustoupíme,“ zdůraznil Habeck. Svaz německého automobilového průmyslu (VDA) krátce nato napsal, že cla jsou „smrtelným signálem“ pro volný obchod založený na pravidlech. „Německý automobilový průmysl vyzývá Spojené státy a Evropskou unii k okamžitému jednání o bilaterální dohodě,“ prohlásila šéfka VDA Hildegard Müllerová.
Trumpovo rozhodnutí považuje za špatné i dosluhující německý kancléř Olaf Scholz. „Spojené státy si vybraly cestu, na jejímž konci zůstanou jen poražení, neboť cla a izolace škodí prosperitě každého,“ doplnil Scholz. Britská ministryně financí Rachel Reevesová by ráda konfrontaci s USA zabránila. „V tuto chvíli nejsme v situaci, kdy bychom chtěli dělat cokoli, co by obchodní války ještě vyostřilo. Nejsou totiž dobré pro nikoho.“
Lombard upozornil, že asi jedinou možností, kterou teď EU má, je zvýšit svá vlastní cla. V rozhlasové stanici France Inter poznamenal, že obchodní válka by k ničemu nevedla. S americkou stranou by si chtěl promluvit o možnosti cla snížit.
Kriticky se vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney. „Je jasné, že Spojené státy už nejsou spolehlivým partnerem,“ prohlásil s tím, že Kanada bude bojovat proti clům odvetnými opatřeními. Pokud jde o reakci na cla, která mají vstoupit v platnost 2. dubna, není podle něj nic vyloučeno. Dodal, že předchozí hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy skončily.
Kanada plánuje odpovědět příští týden, citovala šéfa tamní vlády agentura Reuters. Podle ní by země například mohla uvalit spotřební daň na vývoz ropy, potaše a dalších komodit.
Fico: Obrátíme se na EU
Nelibě nesou zavedení cel na dovoz automobilů do Spojených států také na Slovensku. Podle analytika bankovního domu Slovenská sporiteľňa Mateje Horňáka to zpomalí ekonomický růst země a negativně ovlivní trh práce v podobě mírného růstu nezaměstnanosti.
Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková podotkla, že země bude patřit k nejvíce zasaženým v EU. „Automobilový průmysl tvoří na Slovensku přibližně deset procent HDP a zaměstnává minimálně tři sta tisíc lidí,“ dodala. Premiér Robert Fico se chce obrátit na EU. „Velmi dobře si uvědomujeme koncentraci výroby aut na Slovensku a místo masivního vyzbrojování Evropy budeme žádat Evropskou unii o masivní podporu pro automobilový průmysl,“ napsal na Facebooku Fico.