Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
Zkušební doba pro zaměstnance se prodlouží až o dva měsíce a výpovědní lhůta začne doručením výpovědi. Zaměstnavatelé budou muset držet rodičům na rodičovské jejich původní místo do dvou let věku dítěte. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, ovšem jen se souhlasem rodičů. Vláda si od změn slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Úpravy se budou týkat od ledna příštího roku i podpory v nezaměstnanosti. V prvních měsících se zvýší z 65 procent na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících naopak klesne z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Déle budou dostávat peníze od státu lidé od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka se bude vyplácet při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci bude částka vyšší, a to 80 procent čistého výdělku. Vzrostou i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory se zpřísní, bude nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo nynějších šesti.
Výpovědní lhůta a vyplácení mzdy
Výpovědní lhůta bude podle vládní novely nově začínat doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Předloha naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců.
Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi budou moci dostávat výdělek v zahraniční měně, ale jen té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Zaměstnanci si nově budou moci sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se na tom ale písemně dohodnout se zaměstnavatelem. Zaměstnanci v nerizikových profesích už nebudou muset absolvovat vstupní pracovně-lékařskou prohlídku.
Novela zákoníku práce například také zdůrazní vyplácení mzdy nebo platu bezhotovostně na bankovní účet zaměstnance. Pokud s tím zaměstnanec vysloví písemně nesouhlas, nemá účet či nedodá jeho číslo, dostane peníze v hotovosti. Mzdový nebo platový výměr bude moci zaměstnavatel doručit zaměstnanci i bez jeho souhlasu na jeho firemní e-mail.
Mediální novela a zvýšení poplatků
Mezi novelami, které Pavel podepsal, je i mediální novela, jež mimo jiné upravuje navýšení televizních a rozhlasových poplatků. Vzrostou od května. Pro Českou televizi se zvednou o 15 korun na 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Poplatky budou platit i domácnosti, které vlastní nebo užívají zařízení, které je schopné přijmout signál vysílání také prostřednictvím internetu, i když nemají televizní nebo rozhlasový přijímač. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců.
Vláda zdůvodnila zvýšení poplatků tím, že nebyly valorizovány v případě televize od roku 2008, v případě rozhlasu od roku 2005. Novela zachovává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet přístrojů, které mají v držení její členové.
„Česká televize díky novému zákonu získává stabilní a předvídatelné financování, které je základním předpokladem pro její další nezávislý rozvoj,“ uvedl ředitel ČT Jan Souček a doplnil, že ihned po prezidentově podpisu novely začala televize s přípravou obnovy pořadů, jejichž vysílání od dubna z úsporných důvodů pozastavila. Podle Součka se tak do programu vrátí Fokus Václava Moravce, diskusní pořad Zkraje, Interview Plus, Týden v politice, Regiony ČT24 a Archiv ČT24. Na pátečním setkání s novináři Souček dále oznámil, že Česká televize pravděpodobně od podzimu začne znovu vysílat kanál ČT3.
Televizní a rozhlasový poplatek se má podle novely do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šestiprocentní. Jejich navýšení by tak neschvaloval parlament jako dosud. Opoziční ANO a SPD se změny neúspěšně snažily odmítnout. Slíbily do budoucna poplatky nahradit financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, což by podle současné koalice fakticky znamenalo jejich zestátnění a podřízení vládnímu vlivu.
Změny pro poplatníky
Norma má okruh poplatníků, na něž se bude povinnost úhrady vztahovat, doplnit o domácnosti bez televize, ale s počítači, chytrými telefony nebo tablety. Celkem by mohlo podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) přibýt 600 tisíc poplatníků. Nárůst poplatků by příjmy televize podle ministra navýšil až o 860 milionů korun ročně, příjmy rozhlasu zhruba o 230 milionů korun za rok. Česká televize loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas s 2,39 miliardy korun. Poplatky u obou veřejnoprávních institucí tvoří většinu příjmů.
Pro 3,3 milionu domácností se podle ministra nic kromě zvýšení poplatků nezmění, domácnosti seniorů s tlačítkovými telefony nadále poplatky platit nebudou. Nové možné plátce televize a rozhlas osloví podle Baxy s výzvou, aby se k poplatkům přihlásili nebo vyplnili čestné prohlášení, že přístroji schopnými přijímat rozhlasové či televizní vysílání nedisponují.
Novela od poplatku osvobodí firmy do 25 zaměstnanců, což znamená, že 260 tisíc nynějších poplatníků bude osvobozeno od poplatku, podotkl Baxa. Podnikatelé a firmy budou mít dva měsíce, tedy zřejmě do července, čas na to, aby se novým pravidlům přizpůsobili. Do té doby budou hradit rozhlasový a televizní poplatek jako doposud.
Novela má také zavést omezení sponzoringu na 260 hodin ročně ve vysílání České televize, přičemž čtvrtina těchto příjmů půjde do Státního fondu kultury. Oběma veřejnoprávním médiím novela podle ministra zapovídá umisťování obchodních sdělení na jejich internetových stránkách.
