Poplatky

Potraviny mohou zdražit kvůli vyšším poplatkům za obaly. Od července mají potravináři za recyklaci platit víc a případný růst by nejspíše promítli do konečných cen pro zákazníky. Nutná je změna zákona, kterou ale zřejmě zákonodárci nestihnou schválit.

Za co je možné si u lékaře připlatit a za co už ne? To má upřesnit novela zákona o zdravotních službách, kterou čeká závěrečné schvalování ve sněmovně. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí nebo je odmítli bez zaplacení registrovat. Za porušení zavádí postih. Řada poplatků je nelegální už dnes.

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.

Zkušební doba pro zaměstnance se patrně prodlouží a výpovědní lhůta začne už doručením výpovědi. Na brigády o letních prázdninách budou moci chodit už čtrnáctiletí, pokud získají souhlas svých rodičů. Tyto a další změny přinese takzvaná flexibilní novela zákoníku práce, kterou schválil Senát hlasy 66 ze 74 přítomných členů. Proti hlasovali dva senátoři.

Komunitní zahrady s příchodem jara registrují zvýšený zájem ze strany nových pěstitelů. Právě v tuto dobu jim přibývá nejvíce členů, někde dokonce zavádějí čekací listiny, jak ČT potvrdili zástupci oslovených zahrad. Prvotní nadšení z vlastního záhonku ale některým lidem nevydrží a zanedbávají je. Aby se to nestávalo, zavádějí zahrady zálohy na záhonky nebo systém členství.

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.

Města a vesnice nedaleko Prahy čeká stavební boom. Například Kladno kvůli velkému zájmu developerů už teď zpřísnilo podmínky. To znamená, že radnice zvýšila poplatky, které investor musí městu zaplatit za každý byt. Podobnou cestu volí také další obce.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Německo ujistilo, že poplatek za přepravu plynu do Česka by měl být od příštího roku zrušený. České televizi to po zasedání ministrů pro energetiku v Bruselu řekl náměstek ministra průmyslu Štěpán Hofman. Právě Česko spolu s některými dalšími státy o zrušení poplatku dlouhodobě usiluje – komplikuje to ale politická situace v Německu.

O roli veřejnoprávních médií a například také o tom, co v debatě o nich chybí, mluvili ve středečních Událostech, komentářích novinář a výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš, mediální odbornice Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Diskuse probíhala v návaznosti na mediální novelu, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Tu ve středu ve druhém čtení podpořila Poslanecká sněmovna.

Hostem pondělního Interview ČT24 byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hlavním tématem byla mediální novela, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. V úterý ji má ve druhém čtení na mimořádné schůzi projednávat sněmovna. „Jsem přesvědčený o tom, že odhodlání tu je a že je tento návrh přijatelný,“ řekl Baxa. Aby návrh nabyl účinnosti, je podle něj potřeba, aby třetí čtení i podpis prezidenta Petra Pavla proběhly v prvním pololetí příštího roku. Zmínil rovněž, že je potřeba se bavit o roli médií veřejné služby, přičemž debata podle něj probíhá i v řadě západních států.

Do Českého Krumlova letos dorazilo o pětinu víc autobusů s turisty než loni. Na povinné zastávce se od začátku roku do konce září otočilo devět tisíc vozidel. Parking na placených místech znamená příjem pro městskou pokladnu až jedenáct milionů korun. Město využije peníze na úklid, svoz odpadu a opravy chodníků. Tamní průvodce přiveze měsíčně do města 30 až 40 skupin turistů. Podnikatelé ale upozorňují, že tito lidé se ve městě zdrží jen pár hodin a příliš neutrácejí.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2025 zdraží o 140 korun na 2440 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, oznámilo ministerstvo dopravy. Nižší platby zůstanou pro auta na plyn a s kombinací elektrického a spalovacího motoru, bez poplatku zůstanou čistě elektrická vozidla a auta na vodík. Cena celoroční známky se naposledy zvýšila letos v březnu, vzrostla po dvanácti letech z 1500 na 2300 korun.

Poslanecká sněmovna dokončila úvodní debatu o sporném vládním návrhu na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s širším okruhem poplatníků. Snahy opozice návrh zamítnout nebo ho vrátit vládě k dopracování neuspěly, zamíří tak k projednání do mediálního výboru. Plénum dále například zvolilo do čela vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě UK Pavla Kašníka (ODS).

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Krajská veterinární správa se na podnět obce Měnín na Brněnsku zabývá podezřením na týrání psů a jejich nekontrolovatelné množení. V nevyhovujících podmínkách rodinného domu přebývá celkem 28 psů. Jejich majitelé ale s nikým nekomunikují. Na štěkot a také zápach si dlouhodobě stěžují sousedi. Podle veterinářky psi trpí nemocemi i nevhodnou stravou.

Ministerstvo životního prostředí chce prosadit poplatky za slevové letáky. Měli by je hradit jejich výrobci a distributoři a pokrýt tím náklady obcí na jejich recyklaci. Cílem je ale také omezit množství reklamních letáků v papírové podobě. Podle odhadu resortu tvoří tyto materiály skoro čtvrtinu odpadu z modrých popelnic. Změny mají být součástí připravované novely, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Platba kartou je považována za standard, někteří obchodníci ale přesto začínají prodávat jen za hotové, dokonce i v centrech velkých měst. Nejčastěji proto, že chtějí ušetřit na poplatcích bankám. Pro některé to totiž můžou být i desítky tisíc ročně.

Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.