Poplatky

Platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou, vyhlásila na úterý 3. listopadu stávku. Tento krok přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na 3. listopadu vyhlásili stávku také pracovníci ČT a ČRo. Vládní politici připravované kroky hájí, odmítají například argument, že by zrušením poplatků byla ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Na podporu ČT a ČRo se konaly akce v Brně, Plzni či Hradci Králové.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu generálního ředitele Českého rozhlasu (ČRo) Reného Zavorala, aby s ním o záměru koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky jednal veřejně. ANO, Motoristé a SPD usilují o to, aby Česká televize (ČT) a ČRo spadaly pod státní rozpočet. Předseda vlády Zavorala také označil za „aktivistu“. Dle Zavorala schůzka na Úřadu vlády probíhala jako „jednostranný diktát toho, co se stane a jak to bude“. Proto prý volá po veřejné diskusi, která ale měla přijít mnohem dříve než nyní. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek doplnil, že s předsedou vlády jednal dvakrát, kroky s Rozhlasem prý koordinují. Zákon, který má změnit financování obou médií, prošel prvním čtením dle Chudárka „hurá stylem“, dění označil za „neuvěřitelně špatné“. Návrh je pro ČT prý nepřijatelný, poukázal zejména na rozsah rozpočtu. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů návrh na zrušení poplatků nestáhne, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). O jeho podobě se ale ještě bude jednat. V druhém čtení novely navrhne i dobrovolné placení poplatků, dodal. Právo veřejnosti i zaměstnanců obou médií na protesty respektuje. Na brífinku před odletem do Alžírska také prohlásil, že „má informace, že téma rušení koncesionářských poplatků má být zneužito v rámci odkazu 17. listopadu“.

Poslanecká sněmovna v prvním čtení podpořila změnu financování České televize a Českého rozhlasu, nově by místo poplatků měl obě média financovat státní rozpočet. Podle ministra pro sport, prevenci a zdraví a šéfa poslanců Motoristů Borise Šťastného navržený zákon neznamená omezení svobody médií, opozice podle něj téma „zneužila pro svůj politický boj“. Obvinil ji z blokování sněmovny. Ctí prý právo každého se vyjádřit a přijít na demonstraci. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová vytýká vládní koalici způsob, jakým byl zákon prosazen. „To prostě není parlamentní demokracie,“ prohlásila. Protesty podpořila, apelovala na jejich klidný průběh. Diskusí v Duelu ČT24 provázela Tereza Kručinská.

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně v sobotu uvedl, že financování obou médií po zrušení poplatků zaručí zákon jako mandatorní výdaj a bude navázáno na inflaci. Veřejnoprávní média podle něj získají větší jistotu, stabilitu a nezávislost.

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje stávající poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění veřejnoprávních médií.

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.

Ministerstvo zdravotnictví v nové metodice upřesňuje situace, kdy ordinace nesmí chtít po pacientech poplatky. Zakazuje například poplatek za registraci, vymezuje podmínky pro ten za promeškaný termín. Materiál upřesňující zákon, který problematické platby ve zdravotnictví zakazuje už od začátku roku, zároveň radí, kam případy hlásit. Zdravotní pojišťovny zaznamenávají nárůst takových stížností.

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.

Lídři ANO, SPD a Motoristů dospěli k dohodě, která umožní schválit v pondělí rozpočet na příští rok, řekl šéf Motoristů Petr Macinka. Původní schodek 389 miliard korun se sníží o jednotky miliard. Další reálnou úsporu až 20 miliard by dle Macinky měly přinést legislativní návrhy, se kterými přijde kabinet do konce roku, do schvalovaného zákona o rozpočtu se ale ještě nepromítnou. V roce 2028 by měl schodek klesnout minimálně o šedesát miliard, sdělil Macinka.

Vzdání se ruského občanství je od srpna několikanásobně dražší. Podle estonského ministra vnitra Igora Tara je zatím příliš brzy hodnotit, zda zvýšení poplatku na 2376 eur (zhruba 57 300 korun) povede také k poklesu počtu žadatelů.

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši 10 procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost končí v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo. Zahraniční státy americká cla kritizují a považují je za neopodstatněná.

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.

Evropský parlament (EP) v úterý přijal rozhodnutí, které rozšiřuje práva cestujících v letecké dopravě. Nová pravidla zajistí rychlejší a jednodušší proces při žádosti o náhradu škody za zpožděné lety. Dalším bodem je zajištění místa vedle dětí pro jejich doprovod bez příplatku. O podobě nových pravidel se zástupci EP a členských států Evropské unie předběžně dohodli už v červnu. Nová pravidla musí do začátku srpna přijmout i Rada EU.

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.

Generální ředitel Evropské vysílací unie (EBU) Noel Curran v rozhovoru pro Události, komentáře uvedl, že veřejnoprávní média v tuzemsku mají jedinečnou roli a jejich nezávislost je klíčová. Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se na schůzce snažil vysvětlit, že pokud chce vláda změnit jejich financování, pak musí zajistit pojistky udržitelnosti. EBU a mezinárodní organizace ve společném prohlášení vyjadřují vážné znepokojení nad záměrem českého kabinetu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.

V České televizi (ČT) a Českém rozhlase (ČRo) proběhla v pondělí výstražná stávka. Zaměstnanci tak protestovali proti vládnímu plánu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu, což podle nich ohrožuje jejich nezávislost. Stávka se projevila po celý den ve vysílání všech stanic s výjimkou dětských kanálů Déčko a Radio Junior.

Ačkoli vláda plánuje zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) úplně, vydala v pondělí kladné stanovisko k poslaneckému návrhu na rozšíření okruhu lidí a firem osvobozených od jejich placení. O postoji informovala na webu Úřadu vlády. Převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet chce kabinet od Nového roku.