Poplatky

Německo ujistilo, že poplatek za přepravu plynu do Česka by měl být od příštího roku zrušený. České televizi to po zasedání ministrů pro energetiku v Bruselu řekl náměstek ministra průmyslu Štěpán Hofman. Právě Česko spolu s některými dalšími státy o zrušení poplatku dlouhodobě usiluje – komplikuje to ale politická situace v Německu.

O roli veřejnoprávních médií a například také o tom, co v debatě o nich chybí, mluvili ve středečních Událostech, komentářích novinář a výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš, mediální odbornice Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Diskuse probíhala v návaznosti na mediální novelu, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Tu ve středu ve druhém čtení podpořila Poslanecká sněmovna.

Hostem pondělního Interview ČT24 byl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hlavním tématem byla mediální novela, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. V úterý ji má ve druhém čtení na mimořádné schůzi projednávat sněmovna. „Jsem přesvědčený o tom, že odhodlání tu je a že je tento návrh přijatelný,“ řekl Baxa. Aby návrh nabyl účinnosti, je podle něj potřeba, aby třetí čtení i podpis prezidenta Petra Pavla proběhly v prvním pololetí příštího roku. Zmínil rovněž, že je potřeba se bavit o roli médií veřejné služby, přičemž debata podle něj probíhá i v řadě západních států.

Do Českého Krumlova letos dorazilo o pětinu víc autobusů s turisty než loni. Na povinné zastávce se od začátku roku do konce září otočilo devět tisíc vozidel. Parking na placených místech znamená příjem pro městskou pokladnu až jedenáct milionů korun. Město využije peníze na úklid, svoz odpadu a opravy chodníků. Tamní průvodce přiveze měsíčně do města 30 až 40 skupin turistů. Podnikatelé ale upozorňují, že tito lidé se ve městě zdrží jen pár hodin a příliš neutrácejí.

Celoroční dálniční známka v Česku od ledna 2025 zdraží o 140 korun na 2440 korun, zvýší se také ceny dálničních známek na kratší dobu. Sazba se změní podle zákona kvůli zvýšení spotřebitelských cen a prodloužení dálniční sítě, oznámilo ministerstvo dopravy. Nižší platby zůstanou pro auta na plyn a s kombinací elektrického a spalovacího motoru, bez poplatku zůstanou čistě elektrická vozidla a auta na vodík. Cena celoroční známky se naposledy zvýšila letos v březnu, vzrostla po dvanácti letech z 1500 na 2300 korun.

Poslanecká sněmovna dokončila úvodní debatu o sporném vládním návrhu na zvýšení televizního a rozhlasového poplatku s širším okruhem poplatníků. Snahy opozice návrh zamítnout nebo ho vrátit vládě k dopracování neuspěly, zamíří tak k projednání do mediálního výboru. Plénum dále například zvolilo do čela vyšetřovací komise k loňské střelbě na Filozofické fakultě UK Pavla Kašníka (ODS).

Koncesionářské poplatky by se mohly zvýšit. Vláda ve středu schválila jejich růst u televizního o patnáct korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasového o deset korun na 55 korun měsíčně, oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS). Takzvaná velká mediální novela, kterou nyní dostane k posouzení Poslanecká sněmovna, počítá také s rozšířením okruhu poplatníků. Nově platit by měly i domácnosti bez televizního přijímače nebo rádia, jejichž obyvatelé používají chytrý telefon nebo mají internetové připojení. Kabinet schválil i další novely, mezi nimi i například navýšení státního příspěvku pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem v tísnivé situaci (ZDVOP). Místo 39 600 korun by měl na dítě na měsíc činit 43 560 korun.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Některé části vládního konsolidačního balíčku snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Jejich zvýšení označil za znamení neznalosti problematiky i evropského kontextu. Vyzval vládu, aby o tomto bodě jednala. Svaz na úterním sněmu v Brně, jehož se zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS) a další ministři, představil „neodkladné úkoly“ pro českou ekonomiku.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Krajská veterinární správa se na podnět obce Měnín na Brněnsku zabývá podezřením na týrání psů a jejich nekontrolovatelné množení. V nevyhovujících podmínkách rodinného domu přebývá celkem 28 psů. Jejich majitelé ale s nikým nekomunikují. Na štěkot a také zápach si dlouhodobě stěžují sousedi. Podle veterinářky psi trpí nemocemi i nevhodnou stravou.

Ministerstvo životního prostředí chce prosadit poplatky za slevové letáky. Měli by je hradit jejich výrobci a distributoři a pokrýt tím náklady obcí na jejich recyklaci. Cílem je ale také omezit množství reklamních letáků v papírové podobě. Podle odhadu resortu tvoří tyto materiály skoro čtvrtinu odpadu z modrých popelnic. Změny mají být součástí připravované novely, která mimo jiné zavádí zálohování PET lahví.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Platba kartou je považována za standard, někteří obchodníci ale přesto začínají prodávat jen za hotové, dokonce i v centrech velkých měst. Nejčastěji proto, že chtějí ušetřit na poplatcích bankám. Pro některé to totiž můžou být i desítky tisíc ročně.

Kraje rozdělí dotace z programu Obchůdek prodejnám v menších obcích. Každý region má nárok až na čtyři miliony korun. Peníze mohou provozovatelé využít na mzdy prodavačů, nájem za objekt, poplatky za energie nebo platební terminál. Přesto mnohdy nestačí a prodejny končí.

Česká pošta od října zpoplatní službu SIPO i pro bezhotovostní platby formou inkasa z bankovního účtu. Pokud zákazník vyžadoval potvrzení pouze e-mailem, byla služba dosud zdarma. Nově za ni bude podnik vybírat pět korun. Důvodem jsou rostoucí náklady, uvedla Pošta v oznámení zákazníkům.

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Na pomoc s drahými energiemi vláda plánuje vynaložit desítky miliard. Očekávaný speciální energetický tarif dostal první obrysy. Vláda chce během příští topné sezony přispět domácnostem, které topí plynem nebo elektřinou. Podle prvních náznaků pomoc nepřesáhne deset tisíc korun. Opozice upozorňuje na mezery v avizovaném tarifu.

Spojené státy uvalily další sankce v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to americký ministr zahraničí Antony Blinken. Terčem je společnost Transadria spojená s Ruskem a její loď, která na plynovodu pracovala. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení.

Londýn rozšířil oblast zpoplatněnou pro řidiče starších aut, která více znečišťují životní prostředí. Za vjezd tam nyní zaplatí 12,50 libry (380 korun), informují o tom britská média. Londýnská zóna nízkých emisí (Ultra Low Emission Zone) už fungovala v centru města, ale nyní je rozlohou téměř dvacetkrát větší. Novým opatřením se britská metropole snaží zlepšit kvalitu ovzduší.

Vedení Prahy chce zvýšit turistický poplatek za ubytování z nynějších 21 na 50 korun za den. Důvodem je zvýšení příjmů města, které jsou nižší než výdaje spojené s turismem. Město proto schválilo memorandum se svou firmou Prague City Tourism a Asociací hotelů a restaurací ČR, podle kterého vznikne do března 2022 návrh zavedení nové ceny.

Nizozemský antimonopolní úřad nařídil americké společnosti Apple úpravu současného systému, kdy technologický gigant požaduje po vývojářích, aby využívali její systém pro platby v aplikacích. Dle úřadu takové regule narušují hospodářskou soutěž. Platební politika App Store je už delší dobu terčem kritiky ze strany vývojářů, zejména kvůli požadavku, aby využívali pouze systém, který strhává poplatky v rozsahu 15 až 30 procent.