Platforma Výbor solidarity studentů, která propojuje školy napříč republikou, vyhlásila na úterý 3. listopadu stávku. Tento krok přichází v reakci na záměr vládní koalice zrušit televizní a rozhlasové poplatky. Na 3. listopadu vyhlásili stávku také pracovníci ČT a ČRo. Vládní politici připravované kroky hájí, odmítají například argument, že by zrušením poplatků byla ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií. Na podporu ČT a ČRo se konaly akce v Brně, Plzni či Hradci Králové.
„Vyzýváme, aby se k vyhlášení stávky připojily i další univerzity, školy a iniciativy,“ uvedl výbor na instagramu. Výstražná stávka bude sestávat ze série různých aktivit, jejichž cílem má být informovat veřejnost o smyslu a významu médií veřejné služby a nezávislé kultury.
Zástupci Výboru solidarity studentů oznámili stávku na brněnském náměstí Svobody, kde uspořádali protest proti změně financování ČT a ČRo. Tajemník městské části Brno-střed Petr Štika odhadl počet účastníků asi na dva tisíce. Protestující si přinesli transparenty s nápisy jako „Média nedáme“, „Pojďme pane, budeme se za média prát!“, „Babiše do koše!“ nebo „Demisi“. Mezi protestujícími byli převážně studenti.
Pořadatelé akce vyjádřili obavu z ohrožení kvality obsahu a nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud by je financoval stát. „Nejsme a nebudeme lhostejní k silovému protlačování zákonů, které podrývají principy svobodné společnosti, stejně jako k obsazování pozic naší infrastruktury nekompetentními osobami odhodlanými obětovat fungující demokratický systém osobnímu zisku,“ uvedli.
Na pódiu se vystřídalo několik řečníků, kteří upozorňovali na uspěchané rozhodnutí a absenci odborné debaty před tímto krokem. Připomněli také důležitost médií v krizových situacích nebo to, že veřejnoprávní média kromě zpravodajství nabízí i širokou škálu dalších pořadů pro různé skupiny diváků.
Na podporu veřejnoprávních médií se demonstrovalo také v Plzni. Na náměstí Míru tam před budovu plzeňského rozhlasu přišlo přes dva tisíce lidí, řekl svolavatel akce Jan Valdman z místní občanské sítě Prohnutí, která akci spolu s iniciativou Milion chvilek pořádala. K protestu se připojili také studenti Západočeské univerzity, mezi řečníky nechyběli ani umělci.
Rovněž v Hradci Králové protestovali lidé proti vládou plánovaným změnám financování veřejnoprávních médií. Demonstranti zaplnili prostranství před kongresovým centrem Aldis, v němž sídlí regionální redakce ČT. Pořadatelem protestu byl královéhradecký spolek Milion chvilek, který počet přítomných odhadl na stovky.
Protesty škol a univerzit
Protesty proti změně financování veřejnoprávních médií zaznívají ze škol a univerzit napříč republikou. Stávkovou pohotovost v minulých dnech vyhlásili například studenti brněnské Masarykovy univerzity z iniciativy Média nedáme MUNI, akademická obec pražské divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU), studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Filmové a televizní fakulty (FAMU) či odbory Akademie múzických umění (AMU).
Stávkovat se bude 3. listopadu také v Olomouci, v plánu je průvod od regionální redakce ČT před budovu ČRo Olomouc a pak shromáždění na Horním náměstí. Několik set studentů tamní právnické fakulty vyjádřilo podporu veřejnoprávním médiím již během shromáždění v úterý.
Celodenní stávku pracovníků ČT a ČRo oznámila na 3. listopadu také iniciativa Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance veřejnoprávních médií.
Situaci sleduje i Evropská komise
Také Evropská komise (EK) pozorně sleduje vývoj kolem návrhu zákona, který počítá se změnou financování ČT a ČRo, uvedl její mluvčí a zdůraznil, že podle Evropského aktu o svobodě médií (European Media Freedom Act, EMFA) musí mít veřejnoprávní média možnost spoléhat se na systém financování založený na transparentních a objektivních kritériích, který zaručuje přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů minulý týden v noci na sobotu ve sněmovně poslala do druhého čtení návrh na zrušení rozhlasového a televizního poplatku a převedení financování ČT a ČRo na státní rozpočet. ČT i ČRo by příští rok získaly méně peněz, než letos plánují vybrat z poplatků. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že financování obou médií bude nově garantováno přímo zákonem jako mandatorní výdaj a navázáno na inflaci.
Vládní politici připravované kroky hájí, ohrožení nezávislosti médií podle nich nehrozí. Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) dnes po pietním aktu ke 108. výročí vzniku Československa na pražském Vítkově bránil hlasování o návrhu v brzkých ranních hodinách. Diskuse k předloze, která trvala zhruba devět hodin, podle něj odpovídá dřívějšímu rozhodnutí Ústavního soudu.
„Dalším důležitým momentem je, že prostor pro druhé čtení návrhu na zrušení koncesionářských poplatků jsme mohli zkrátit na 30 dnů ze 60 dnů podle jednacího řádu, ale neudělali jsme to,“ řekl Okamura.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) uvedl, že se o důležitých zákonech hlasovalo ráno i v minulosti a nejde o nic mimořádného. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) doplnila, že kdyby rozhodovala ona, rozprava by trvala celý víkend, šlo ale o rozhodnutí grémia.
Předseda opoziční ODS Martin Kupka řekl, že bude bojovat za to, aby v Česku zůstala veřejnoprávní média nezávislá na státním rozpočtu a na politicích. „Pokud současná vládní většina navrhuje svázat veřejnoprávní média se státním rozpočtem, který je reálně ve schodku – a tak jako na Slovensku by takové navázání vytvářelo mnohem větší tlaky, tak v tomhle já vnímám ohrožení svobody,“ uvedl Kupka. Zákon by podle něj měla vláda stáhnout.
ČT by podle návrhu měla v příštím roce získat z rozpočtu v měsíčních platbách celkem 5,74 miliardy korun, o miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. Vedení ČT už varovalo, že návrh považuje do velké míry za likvidační. ČRo by měl dostat od státu 2,065 miliardy korun, tedy o zhruba 400 milionů méně.
