Rušení

Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil, jak mu to doporučily jeho výbory. Její kandidaturu přišel v poledne před členy horní komory obhájit prezident Petr Pavel. Podle něj obstála pod tlakem, když soudila mediálně sledované případy, zaujala i svou autenticitou, upřímností a spontánností. Řepková senátorům řekla, že Ústavní soud nemá být tím, kdo vládne všem, má zejména dohlížet na dodržování základních práv a svobod.

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, řekl mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Michal Kovařík.

Do Mělníka přijíždějí stovky lidí na druhý ročník technoparty. Okolí tamního krematoria a hřbitova tak zaplaví hlasitá hudba, jenže právě toho se místní po loňských zkušenostech obávají, zejména pak hluku v nočních hodinách. Mělnická technoparty startuje v pátek večer a potrvá až do neděle.

Některé střední školy letos upustí od vlastního kola přijímaček. Kromě oslovených škol to ČT potvrdila i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Důvodů má být vícero – například snadnější organizace celého přijímacího řízení nebo snaha vyhnout se odvoláním. Spolehnou se tak na jednotné přijímací zkoušky. Odborníci na vzdělání rušení školních částí nefandí. Bez nich prý nemají instituce šanci poznat skutečnou motivaci žáků ani jejich schopnosti.

Ve značné části Polska v úterý znovu nefungoval globální navigační systém GPS, informovala ve čtvrtek polská média. Podobné výpadky v této zemi zaznamenali začátkem ledna i koncem loňského prosince, kdy před anomáliemi v signálu varovala polská agentura pro leteckou navigaci. Joakim Paasikivi ze Švédské univerzity obrany se domnívá, že narušení GPS je výsledkem „ruských vlivových aktivit nebo takzvané hybridní války“.

Nejméně jednoho mrtvého a dva zraněné si vyžádala nezvykle silná letní bouře, která ve středu zasáhla Nizozemsko. Podle agentury Reuters vichr dosahující až 145 kilometrů za hodinu výrazně narušil leteckou a železniční dopravu v zemi. Například letiště Schiphol v Amsterdamu zrušilo kvůli počasí stovky letů, dotklo se to i spojů mezi Amsterdamem a Prahou. Silný vítr narušil i železniční dopravu. Úřady vyzvaly lidi, aby nevycházeli z domů. Vítr, který by mohl dosahovat síly orkánu, očekávají meteorologové také na severu Německa.

Česká pošta v pátek naposledy otevřela tři sta poboček, které k poslednímu červnu ukončí svůj provoz. Fungovaly pouze na hodinu na začátku obvyklé otevírací doby, většinou tak otevřely od 8 do 9 hodin. K uzavření poboček došlo kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám, řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Celkem státní podnik zrušil devět set pracovních pozic, část pracovníků zaměstnal jinde, ale většinu jich propustil. Zrušené pošty může nahradit soukromý provozovatel.

Rušení bývalých kojeneckých ústavů se nejspíš o dva roky odkládá. Novela počítá s tím, že by přestaly existovat až na konci roku 2026. Na vině je podle ministerstva práce sněmovna, která nakonec jejich dřívější konec neodhlasovala. Platí ale, že nejmenším dětem se ústavní péče s koncem příštího roku uzavře.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Pošta pozměnila seznam poboček, které chce zavřít. Celkový počet tři sta sice zůstává, ale ve čtrnácti případech kývla na požadavky radnic a ponechá otevřené pošty, které se měly zavřít, výměnou za jiné, z pohledu radnic postradatelnější. Nejvýrazněji se tato úprava týká Opavy, kde zaniknou dvě poštovní pobočky, ale jiné dvě zůstanou. V dalších dvanácti městech včetně sedmi krajských je to vždy jedna změna.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Českou poštu čeká v druhé polovině desetiletí další velké zavírání klasických poboček. Další by měly fungovat v partnerském režimu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že by do roku 2030 mělo zbýt 1500 až 1600 kmenových poboček pošty. Po letošní chystané redukci jich má zbýt 2900. Na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kde aktuální rušení poboček také hájil, označil Rakušan tento krok za záchrannou brzdu. On i samotná pošta ale odmítli zveřejnit analýzu, z níž rušení poboček vyplynulo.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Stát povinně zřizuje datové schránky více než dvěma milionům lidí, především podnikatelům a živnostníkům. Tisíce z nich proto svá živnostenská oprávnění ruší. Důvodem je jejich neochota datovou schránku provozovat. Týká se to hlavně seniorů, kteří už roky aktivně nepodnikají nebo mají živnost pozastavenou. Úřady kvůli tomu teď musí vyřizovat někde i desetinásobek běžné agendy.

Vláda trvá na své ambici mít v rozpočtu na příští rok schodek o 70 miliard korun nižší než letos. Pomoci by tomu měly změny v daních a důchodech a také snížení počtu státních zaměstnanců. Úpravy daní by ale podle premiéra Petra Fialy (ODS) neměly zvýšit celkové daňové zatížení. Vláda uvažuje hlavně o rušení daňových výjimek. Po inspekční návštěvě na ministerstvu financí u Zbyňka Stanjury (ODS) řekl jeho vládní i stranický šéf, že do parlamentu by se měl konsolidační balíček dostat na jaře.

Středočeský kraj bude už jen rok platit provoz na dvou regionálních tratích. S jízdním řádem pro rok 2024 by se měla k těm, která přišla od posledních krajských voleb o pravidelnou osobní dopravu, zařadit spojení ze Slaného do Loun a z Lužné u Rakovníka do Žatce. Záleží ještě na postoji obcí, ty ale daly najevo, že by za určitých podmínek mohly na náhradu vlaků autobusovými linkami kývnout. Dva úseky kdysi velmi významných tratí se tedy nejspíše připojí k šesti lokálkám, které o vlaky přišly loni, a k trati mezi Křincem a Městcem Králové, která utichne letos v prosinci.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

V sobotu v Česku přibylo 8220 nových případů koronaviru, v prvním víkendovém dni nejméně za šest týdnů. Proti předchozí sobotě je to pokles o čtvrtinu. Podobným tempem se na 1318 snížil také počet podezření na opakovanou nákazu. Dál ale ubývá provedených testů. Klesá zátěž nemocnic, pečují o 3302 lidí s covidem-19 a ubývá i pacientů ve vážném stavu. Počet dosud potvrzených případů koronaviru v ČR překročil 3,5 milionu.

Řada měst po celé republice ruší některé plánované investice. Na jejich pokrytí nestačí připravené rozpočty, protože ceny stavebních materiálů se výrazně zvedly. Zdražení a s ním související škrty jsou znát například na jihu Čech.

Psychiatrické nemocnice napříč republikou omezují svůj provoz pod náporem covid pozitivních pacientů a zaměstnanců. Pro nakažené vznikají karanténní oddělení, nemocnice přestávají přijímat pacienty na neakutní hospitalizace a ruší terapie i některé programy. ČT to potvrdilo šest největších psychiatrických nemocnic. Většina českých psychiatrických zařízení také zavedla částečný nebo úplný zákaz návštěv. Ten by se ale mohl v některých případech uvolnit alespoň na Vánoce.