Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil, jak mu to doporučily jeho výbory. Její kandidaturu přišel v poledne před členy horní komory obhájit prezident Petr Pavel. Podle něj obstála pod tlakem, když soudila mediálně sledované případy, zaujala i svou autenticitou, upřímností a spontánností. Řepková senátorům řekla, že Ústavní soud nemá být tím, kdo vládne všem, má zejména dohlížet na dodržování základních práv a svobod.
Pavel uvedl, že jeho cílem bylo navrhovat na Ústavní soud postupně kandidáty z různých právních profesí, aby byl pestrý, a hlavně kompetentní. Aby v něm rozhodovali zkušení, odvážní i náležitě uměření ústavní soudci s vysokou morální integritou.
Ústavní soud si podle prezidenta zaslouží více specialistů na trestní právo, proto považoval za správné hledat nového kandidáta či kandidátku nikoli na vrcholech soudní soustavy, ale na nižších úrovních, a zároveň soudce z praxe spíše než soudního funkcionáře. U Řepkové ocenil i pestré profesní zkušenosti či mezinárodní stáže.
U kandidátky se podle hlavy státu propojuje zkušenost s profesionalitou a se schopností formulovat složité problémy jasně a srozumitelně, což považuje při výkladu práva za důležité. Pavel zdůraznil, že chce skládat odvážný, ale nikoli aktivistický Ústavní soud. Řepková podle něj pomůže najít rovnováhu, aby soud nebyl ani neviditelný, ani všudypřítomný. Uvedl také, že má mírně konzervativní přístup k životu, což by některé ze senátorů mělo potěšit.
Řepková: Nezákonnost neznamená neústavnost
Nominaci Řepkové v tajných volbách podpořilo 71 ze 77 senátorů. Soudkyně senátorům za projevenou důvěru poděkovala. „Snad se nezpronevěřím tomu, co jsem říkala, snad se v tom neztratím,“ uvedla. Ústavní soud prý vnímá jako „moderní instituci čelící zrychlující se době“.
Proto by měl podle ní být ve svých rozhodnutích zdrženlivý a vrátit se ke své podstatě. „Ústavní soud by si měl uvědomit, že nezákonnost neznamená neústavnost. Ústavní soud není povolán k tomu, aby napravoval svou rozhodovací praxí to, co se nepovedlo obecným soudům,“ řekla před volbou. Ústavní soud by podle ní ale měl zasáhnout tehdy, pokud by nezákonnost představovalo například porušení práva na spravedlivý proces.
Řepková, která se specializuje na trestní právo, se senátorům představila jako konzervativně laděná soudkyně. Nebyla by ale proti adopcím dětí stejnopohlavními páry, ani pro ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. Vyslovila se pro zrušení spodní hranice trestních sazeb u některých trestných činů. Soudkyně je zastánkyní restorativní justice, která počítá s aktivnějším zapojením obětí a pachatelům usnadňuje rozhodnutí převzít odpovědnost za jejich činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu a tím omezit recidivu.
Řepková byla v letech 2002 až 2008 asistentkou tehdejší ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. V dubnu 2008 byla jmenována soudkyní, působila nejprve na Městském soudu v Brně a aktuálně u brněnského krajského soudu. Pokud Senát nominaci vyhoví, Řepková v týmu ústavních soudců nahradí Davida Uhlíře, jehož desetileté funkční období skončí 10. prosince.
Pavel za půldruhého roku ve funkci se souhlasem Senátu vyměnil dvě třetiny ústavních soudců. Řepková je prezidentovou 11. nominantkou z patnáctičlenného sboru. V nynějším funkčním období bude muset Pavel navrhnout ještě další dva nové ústavní soudce. Jaromíru Jirsovi končí funkční období v říjnu 2025, Josefu Fialovi pak příští rok v prosinci.
ANO neuspělo s návrhem ohledně poboček úřadu práce
Opoziční ANO předtím neuspělo s návrhem, aby se Senát postavil proti rušení 83 poboček úřadu práce. Záležitost chtělo projednat nad rámec dohodnutého programu středeční schůze horní komory.
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová požadavek na pozastavení rušení poboček úřadu práce zdůvodňovala mimo jiné tím, že je potřeba nejdříve naplnit úplnou digitalizaci agendy. Žádost kromě všech čtrnácti členů frakce ANO podpořili také obě senátorky bez klubového zázemí, Zbyněk Linhart a Michael Canov z klubu Starostů a Miluše Horská z klubu KDU-ČSL.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá rušení poboček úřadů práce systemizací míst, kterou projedná vláda. Proti ohlášenému kroku je část samospráv. Podle Sdružení místních samospráv to omezí dostupnost služeb na venkově a stát by měl před zavíráním pracovišť nejdřív zavést adekvátní náhradu.
Na východním křídle NATO má být víc českých vojáků
Senát ve středu schválil plán misí české armády v zahraničí v příštích dvou letech, který počítá s posílením české účasti na obraně východního křídla NATO. Celkem by v cizině mohlo podle plánu v příštím roce sloužit až 2666 českých vojáků, o rok později až 2571 vojáků. Na východním křídle NATO, které dlouhodobě posiluje kvůli ruské agresi proti Ukrajině, by mohlo být nasazeno až dva tisíce českých vojáků, což je o osm set víc než nyní.
Pro hlasovalo 67 ze 74 přítomných členů horní parlamentní komory. Sněmovna potřebný souhlas vyslovila v úterý. Podobně Senát souhlasil s prodloužení pobytu britských vojenských poradců v Česku do podzimu roku 2030 a schválil také vyslání českých armádních poradců do Mauretánie, kde mají působit do konce roku 2026.
Horní komora také posvětila česko-ukrajinskou smlouvu o policejní spolupráci. Česká a ukrajinská policie budou moci například zakládat společné týmy a vysílat vzájemně styčné důstojníky.
Prošla také vládní novela o distribuci pojištění a zajištění, která má od příštího roku přinést větší regulaci. Firmy, které nabízejí zákazníkům pojištění ke kupovanému zboží, budou pravděpodobně nově ze zákona považovány za distributory pojištění. Týkat se to bude například prodejců elektroniky, leasingových firem a podobných služeb.
Senát dále schválil novelu, podle které budou mít zřejmě nárok na ošetřovné od příštího roku také živnostníci a pracovníci na dohody s nemocenským pojištěním. Počítá s tím vládní novela o nemocenském pojištění, podle níž mají úřady kromě nemocenské vyřizovat elektronicky i mateřský a otcovský příspěvek nebo běžné i dlouhodobé ošetřovné. Normu, stejně jako ostatní zmíněné, ještě obdrží k podpisu prezident.
Vláda by také měla podle doporučení Senátu snížit maximální povolenou hmotnost kamionů na úroveň sousedních zemí. Měla by rovněž zpřísnit sankce za přetěžování kamionů nebo porušování zákazu tranzitní dopravy.
Osmdesát senátorů
Senát má od středy osmdesát plnoprávných členů. Staronový senátor Přemysl Rabas (za SEN 21), který mandát obhájil v zářijových senátních volbách, v úvodu aktuální schůze složil ústavou předepsaný slib.
Rabas složil slib jako poslední z členů horní komory parlamentu, kteří byli v září nově zvoleni. Na rozdíl od nich se nemohl předchozích dvou senátních schůzí zúčastnit.
Všech 81 členů bude mít po lednových doplňovacích volbách v Brně, z nichž vzejde nástupce zesnulého senátora Romana Krause.
