Pobočky

Úřad práce zúží seznam poboček, které se chystá uzavřít. Místo původně plánovaných 83 jich bude asi pět desítek. Dál by měla zůstat zatím v provozu pracoviště v takzvaných obcích s rozšířenou působností, tedy ve větších místech. S rušením se počítá v menších obcích. Po úterním jednání s generálním ředitelem úřadu práce Danielem Krištofem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Krajská soudkyně Dita Řepková se v prosinci stane ústavní soudkyní. Senát její jmenování podle očekávání schválil, jak mu to doporučily jeho výbory. Její kandidaturu přišel v poledne před členy horní komory obhájit prezident Petr Pavel. Podle něj obstála pod tlakem, když soudila mediálně sledované případy, zaujala i svou autenticitou, upřímností a spontánností. Řepková senátorům řekla, že Ústavní soud nemá být tím, kdo vládne všem, má zejména dohlížet na dodržování základních práv a svobod.

Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v Česku, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček, řekl mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Michal Kovařík.

Přesně před rokem Česká pošta natrvalo uzavřela tři sta svých poboček. Firmě to tehdy umožnila změna zákona. Ztrátový státní podnik tím začal svou transformaci. O práci tehdy přišly stovky lidí, i kvůli útlumu listovních služeb. Pošta teď může mít příjem i z prodeje vybraných padesáti nemovitostí, ve kterých rušené pobočky sídlily. Nového vlastníka má dodnes ale jen asi pětina z nich.

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu korun na 756 milionů. Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19,037 miliardy korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,114 miliardy korun.

Česká pošta (ČP) nabídla na portálu veřejné správy k prodeji budovu na rohu Jindřišské ulice a Politických vězňů v Praze. Během třiceti dnů o ni mohou projevit zájem státní instituce. Minimální cena je ve výši odhadu 1,325 miliardy korun, upřesnil mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Česká pošta na konci července propustí 250 doručovatelů. Redukce pracovních míst souvisí s optimalizací doručovací sítě kvůli poklesu množství doručovaných zásilek. Informovala o tom Česká pošta.

Česká pošta v pátek naposledy otevřela tři sta poboček, které k poslednímu červnu ukončí svůj provoz. Fungovaly pouze na hodinu na začátku obvyklé otevírací doby, většinou tak otevřely od 8 do 9 hodin. K uzavření poboček došlo kvůli klesajícímu objemu provozu a úsporám, řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík. Celkem státní podnik zrušil devět set pracovních pozic, část pracovníků zaměstnal jinde, ale většinu jich propustil. Zrušené pošty může nahradit soukromý provozovatel.

Česká pošta ve své pobočkové síti podle mluvčího podniku Matyáše Vitíka zrušila v souvislosti se zavíráním poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi šest set zaměstnanců. Víc jich už nebude. Další asi tři stovky zaměstnanců si našlo práci na jiných pobočkách. Pošta také ruší více než pět set pracovních pozic v logistice, z tohoto počtu mohlo dostat výpověď odhadem kolem tří set až 350 lidí.

Česká pošta loni zvýšila ztrátu o 1,044 miliardy na 1,725 miliardy korun. Tržby z prodeje služeb klesly meziročně o 976 milionů, tedy o 5,8 procenta. O 579 milionů korun se snížily výnosy z poštovního provozu. Pošta to v pátek oznámila v tiskové zprávě.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Pošta pozměnila seznam poboček, které chce zavřít. Celkový počet tři sta sice zůstává, ale ve čtrnácti případech kývla na požadavky radnic a ponechá otevřené pošty, které se měly zavřít, výměnou za jiné, z pohledu radnic postradatelnější. Nejvýrazněji se tato úprava týká Opavy, kde zaniknou dvě poštovní pobočky, ale jiné dvě zůstanou. V dalších dvanácti městech včetně sedmi krajských je to vždy jedna změna.

Českou poštu čeká v druhé polovině desetiletí další velké zavírání klasických poboček. Další by měly fungovat v partnerském režimu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že by do roku 2030 mělo zbýt 1500 až 1600 kmenových poboček pošty. Po letošní chystané redukci jich má zbýt 2900. Na jednání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, kde aktuální rušení poboček také hájil, označil Rakušan tento krok za záchrannou brzdu. On i samotná pošta ale odmítli zveřejnit analýzu, z níž rušení poboček vyplynulo.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.

Poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) ve středečních Událostech, komentářích obvinila vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), že připravený transformační a restrukturalizační plán České pošty (ČP) místo realizace „strčil do šuplíku“. Rakušan to kategoricky odmítl a oponoval, že změny v ČP se dějí až nyní kvůli tomu, že předchozí vlády k jejich provedení neměly dost odvahy.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.