Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.
Likvidace pošt dopadne nejvíce na Moravskoslezský kraj a Prahu, vyplývá z návrhu
Česká pošta chce zhruba desetinu stávajícího počtu poboček zavřít v polovině roku, zbude jich pak 2900. Oficiálně chce státní podnik říct, které pobočky zruší, v pátek, radnice však od ní již zprávy o chystaném zavírání dostaly.
„Slíbil jsem, že starostové budou první, kdo se dozví, která pobočka pošty se u nich bude rušit. A protože dílčí informace unikají do médií, požádal jsem Českou poštu, aby tuto informaci starostům sdělila už dnes (ve čtvrtek),“ poznamenal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Ve většině krajů jich ubude kolem dvaceti. V Moravskoslezském kraji však Česká pošta zavře 56 poboček a v Praze 35, zatímco na Vysočině pouze osm a v Libereckém kraji dvanáct. Praha je zároveň městem, kterého se rušení pošt dotkne nejvíce. Web Seznam Zprávy uvedl, že po ní bude nejvíce likvidovaných poboček v Ostravě, a to 27. V Brně a Plzni jich ubude po dvanácti.
Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách. O jednu poštovní pobočku přijdou podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) například Domažlice. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu se zvýší ze dvou na tři kilometry.
Z radnic zazněla již první kritika. Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) kritizoval ministra Rakušana, že o plánu se samosprávami nehovořil. „Nikdo z vedení pošty či ministerstva tuto věc s námi neprojednal. Plán ministra Rakušana bude mít dopad na nás všechny. S tímto krokem nesouhlasíme a vyvoláme s poštou jednání,“ řekl.
Plzeňský hejtman uvedl, že za zásadní považuje, jaký konkrétní dopad bude zavírání poboček mít. „Mě bude nejvíc zajímat, jakým způsobem bude zajištěná obslužnost pro občany v místech, kde pobočky nebudou. Jestli se budou navyšovat pracovní úvazky, jestli se rozšíří přepážky, služby a jakým způsobem bude fungovat doručování,“ řekl Špoták.
Rušením poboček chce Česká pošta snížit ztrátu, která loni dosáhla 1,5 miliardy korun. Bez úsporných opatření by podniku hrozila letos insolvence. Zanikne zároveň až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, výpověď by mělo dostat asi 1600 lidí. Firma ale slíbila, že jim nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.
Rušení je také jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun
