Likvidace pošt dopadne nejvíce na Moravskoslezský kraj a Prahu, vyplývá z návrhu

Z tří set poboček, které plánuje Česká pošta uzavřít, je nejvíce v Moravskoslezském kraji a Praze. V Moravskoslezském kraji jich má ubýt 56, v hlavním městě 35, vyplývá z materiálu České pošty, který zveřejnila ČTK. Nejméně by mělo rušení pošt postihnout Vysočinu, která přijde o osm poboček.

Česká pošta chce zhruba desetinu stávajícího počtu poboček zavřít v polovině roku, zbude jich pak 2900. Oficiálně chce státní podnik říct, které pobočky zruší, v pátek, radnice však od ní již zprávy o chystaném zavírání dostaly.

„Slíbil jsem, že starostové budou první, kdo se dozví, která pobočka pošty se u nich bude rušit. A protože dílčí informace unikají do médií, požádal jsem Českou poštu, aby tuto informaci starostům sdělila už dnes (ve čtvrtek),“ poznamenal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Ve většině krajů jich ubude kolem dvaceti. V Moravskoslezském kraji však Česká pošta zavře 56 poboček a v Praze 35, zatímco na Vysočině pouze osm a v Libereckém kraji dvanáct. Praha je zároveň městem, kterého se rušení pošt dotkne nejvíce. Web Seznam Zprávy uvedl, že po ní bude nejvíce likvidovaných poboček v Ostravě, a to 27. V Brně a Plzni jich ubude po dvanácti. 

Ve velkých městech, jako je Hradec Králové nebo Olomouc, má ubýt sedm poboček, o pět pošt méně budou mít České Budějovice, Liberec nebo Havířov, v Pardubicích, Karlových Varech, Karviné, Opavě nebo Kladně podnik zavře po čtyřech pobočkách. O jednu poštovní pobočku přijdou podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) například Domažlice. Docházková vzdálenost na nejbližší poštu se zvýší ze dvou na tři kilometry.

Z radnic zazněla již první kritika. Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) kritizoval ministra Rakušana, že o plánu se samosprávami nehovořil. „Nikdo z vedení pošty či ministerstva tuto věc s námi neprojednal. Plán ministra Rakušana bude mít dopad na nás všechny. S tímto krokem nesouhlasíme a vyvoláme s poštou jednání,“ řekl.

Plzeňský hejtman uvedl, že za zásadní považuje, jaký konkrétní dopad bude zavírání poboček mít. „Mě bude nejvíc zajímat, jakým způsobem bude zajištěná obslužnost pro občany v místech, kde pobočky nebudou. Jestli se budou navyšovat pracovní úvazky, jestli se rozšíří přepážky, služby a jakým způsobem bude fungovat doručování,“ řekl Špoták.

Rušením poboček chce Česká pošta snížit ztrátu, která loni dosáhla 1,5 miliardy korun. Bez úsporných opatření by podniku hrozila letos insolvence. Zanikne zároveň až 2269 pracovních pozic. Z nich je ale část neobsazená, výpověď by mělo dostat asi 1600 lidí. Firma ale slíbila, že jim nabídne jinou pracovní pozici nebo rekvalifikaci.

Rušení je také jedním z prvních kroků chystané transformace České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Celý proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard korun

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 36 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled