Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.
Letocha uvedl, že není pravda, že se situací České pošty ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) nic nedělal. „Ty neviditelné kroky, které pan ministr dělal už v minulém roce, tak byla například obměna dozorčí rady České pošty, odvolaný generální ředitel a dále se rušila místa středního managementu,“ podotkl s tím, že šlo pouze o „neviditelné“ kroky.
Doplnil, že navýšení vzdálenosti pošty ze dvou kilometrů na tři je důležité, aby pošta mohla dál existovat. „Pakliže bychom za tuhle záchrannou brzdu nezatáhli, obávám se, že by skutečně hrozila nějaká insolvence na podzim tohoto roku.“
Mračková Vildumetzová kritizovala, že plán na restrukturalizace byl schválen už v roce 2021. „Já nevím, proč ho pan ministr vnitra nenaplňoval,“ podotkla s tím, že se Rakušan stále na něco vymlouvá. Zmínila, že ministr vnitra s nikým nekomunikuje a tají analýzu, podle které se pobočky ke zrušení vybíraly.
„Já kritizuju, jakým způsobem jedná, měl to napřed probrat se starosty a pak by se nestalo, že by se v Mariánských Lázních zavírala bezbariérová pošta nebo že by se zavíraly pošty, které se nově otevřely,“ zmínila s tím, že komunikace je špatná.
Zástupci měst byli pozváni až ex-post
Také primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová (HDK) v pořadu zmínila, že zástupci měst byli do jednání s Českou poštou pozváni až ex-post. „Rozumím tomu, že je potřeba racionalizovat fungování České pošty. Rozumím tomu, že podnik, který před deseti nebo patnácti lety zaspal, musí nyní řešit velmi složitou situaci. Na druhou stranu jsem upozornila na to, že by bylo daleko racionálnější, kdybychom my jako samosprávy byly zapojeny do toho dialogu předtím, než bylo učiněno rozhodnutí,“ podotkla.
Zmínila, že samosprávy mohly přispět právě znalostí jednotlivých částí měst a proces tak mohl daleko lépe zafungovat. Dodala, že kritéria, podle kterých se vybíraly pobočky ke zrušení, jí zůstala skryta.
Primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) podotkl, že je škoda, že se nerozvíjí pošty Partner. „V městské části Vávrovice si to pochvalují, založili ji před několika lety a funguje skvěle. Kdyby se s námi jednalo dříve, byli bychom ochotni a připraveni jednat a zakládat Pošty Partner,“ dodal.
Konstatoval, že v případě Opavy bylo vyhověno požadavku zachovat poštu na druhém největším sídlišti v Kylešovicích. Zároveň se ale zavře nově zrekonstruovaná pobočka na západním nádraží. „Bohužel nebylo vyslyšeno to, že oprava těchto prostor stála patnáct milionů,“ uvedl.
Navrátil zmínil, že město ještě vyjednává o rozšíření provozní doby. Dodal, že jednání byla vstřícná.
Podle předsedy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marka Eberta je síť poštovních poboček unikátní. „Připomínám, že v České republice je skutečně velice hustá oproti zahraničí. Dává smysl se bavit o tom, jaké všechny služby by zde mohly být poskytovány.“
Podobně se vyjádřil i jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Ten v pořadu Interview ČT24 zmínil, že je to o rozhodnutí, „do jaké míry je nutné, abychom poštu potkávali na každém rohu? Anebo jestli ano, tak aby ta pošta byla schopná obstát v letech, kdy si většinu věcí zavoláme z mobilních telefonů nebo pošleme formou SMS.“
Podotkl, že pohled starostů měst je často odtržen od ekonomických parametrů státu. „Někdy by velmi prospělo, aby i municipality se na to dokázaly dívat tak, že jsou to pořád jedny veřejné peníze a buď za ně budeme stavět školy, anebo za ně budeme pořád dokola platit stejný počet pošt. Jenom proto, že nechceme čelit tomu, že nám někdo řekne, že těch pošt je méně,“ dodal s tím, že jde o politickou odvahu a rozhodování vlády.
Kuba zmínil, že se často hovoří jen o jednom problému, ale jde o celý model řízení státu a náklady na ně. Podle něj má Česko nejvíce obcí a měst v celé Evropě.
„Je neuvěřitelné, kolik my máme obcí na sto tisíc obyvatel, i malinké obce a ten náklad celého provozu státu pak samozřejmě něco stojí.“ Debata by se podle něj měla vést komplexně.
Podoba pošty
Ondřej Malý, komentátor a bývalý člen ČTÚ, v pořadu 90' ČT24 podotkl, že zatím nikdo neodpověděl na otázku, k čemu má být pošta. „Stát by se měl ptát, jestli služby, které Česká pošta poskytuje, je také možné poskytovat komerčně.“
Dodal, že nyní se v zákoně píše, že pošta musí poskytovat službu poštovní poukázky, ale už neřeší, jestli služba jako poštovní poukázky má vůbec nějaký smysl v roce 2023.
„Ta debata se redukuje na debatu o tom, kde bude pobočka, kde nebude, a není nad tím ta nadstavba, jestli potřebujeme poštu v podobě, ve které existuje.“ Zmínil, jestli by stát naopak neměl lidi směřovat a posouvat k jiné podobě pošty, „typicky třeba ty, kteří si vybírají peníze na poště v hotovosti a podobné anachronismy.“
Podobně se vyjádřil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře, který podotkl, že je otázkou, nakolik potřebujeme tyto služby a jestli to musí dělat Česká pošta. „Jestli bude dělat v síti svých poboček nebo jestli může navázat spolupráci s obecními úřady či obchody.“ U balíků se o to podle něj pošta snaží, protože rozšiřuje služby výdejen balíků v místech, kde se budou pobočky rušit.
Hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) podotkl, že mu ze strany vlády chybí jasné zadání. „Protože pro mě úkol snížit ztrátu pošty není zadání a jestliže se to týká 300 poboček zhruba ze 3,2 tisíce, tak si nemyslím, že to bude zásadní krok, který by poštu postavil na nohy,“ dodal s tím, že jej zajímá, co bude dál.
Analytik serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší zmínil, že i ve vládě se debatovalo o tom, jestli vůbec potřebujeme Českou poštu, a zatím podle něj není jasné, jak si vláda její podobu představuje. „Významná věc, kterou nyní Česká pošta dělá, je to, že roznáší důchody zhruba třetině penzistů. To je možná něco, čeho se politici bojí.“
Podle něj předchozí ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) neměl odvahu. „Jak vidíme i dneska z té diskuse, je to patrně podle politiků extrémně citlivé téma, ale nevím, jestli se nepřeceňuje.“
Předseda ČSSD Michal Šmarda připomněl, že někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) byl mnohdy kritizován, ale co se týče restrukturalizace pošty, tak během jeho působení se přišlo s programem Pošta Partner. „Podle mého názoru, když jsem poslouchal všechny starosty, byl program úspěšný a měl by pokračovat,“ podotkl a dodal, že trend, který sociální demokraté prosazovali, byl správný, nicméně jej mohli prosazovat důsledněji a rychleji.
