Obce

Ve třech obcích na Brněnsku došla v úterý ráno pitná voda. Původně měly být v Domašově, Rudkce a Říčkách přistaveny kontejnery s vodou, nakonec Vodárenská akciová společnost naplnila zcela prázdný vodojem. Dobrovolný svazek obcí (DSO) Domašovsko vyzývá obyvatele, aby spotřebu vody omezili.

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ji proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.

Vláda schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal původní plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba jedenáct procent původně navržené plochy, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Stavby větrných elektráren, které mohou pomoci snížit emise skleníkových plynů a omezit změnu klimatu, měly rozhýbat akcelerační zóny. Stát označil 94 míst, kde by je nebo fotovoltaiky mělo jít vybudovat snáz a rychleji. Zhruba tři desítky teď chce kabinet, jehož někteří členové reagovat na změnu klimatu odmítají, vyřadit nebo zmenšit. A to i kvůli nesouhlasu samospráv i výhradám armády.

Do konce června má v tuzemsku vzniknout přes pět set dětských skupin podpořených státem. Hotová je zatím podle dostupných údajů zhruba čtvrtina z nich. Obcím, které nestihnou splnit podmínky včas, hrozí pokuty, později i vracení celé dotace. Problémy ale mohou mít i ty, které stavbu dokončí – kvůli konkurenci v okolí nemusí naplnit požadovanou obsazenost.

Ministerstvo chce pokračovat ve slučování škol nebo školek. Jeden ředitel by tak působil ve více zařízeních. Spojovat pod jednu správu by se mohly školy nejen v jediné obci, ale i napříč sousedními samosprávami. Už teď svazkové školy získávají skrze rozpočtové určení daní dvacet procent navíc na nepedagogické pracovníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) by jim chtěl nabídnout další výhody. Třeba přes maximální počet vyučovacích hodin hrazených státem. Starosta obce Klučenice Václav Vozábal (KDU-ČSL) vidí nevýhody v tom, že „bude asi třeba redukce nepedagogických a administrativních pracovníků“. Podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je důležité pohlídat, aby navzdory slučování bylo regionální školství dostupné.

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.

Obce zřejmě budou muset na svoje náklady kastrovat toulavé kočky. Plánuje to chystaná novela, kterou tento týden podpořila vláda. Dle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) si obce samy rozhodnou, jak „nejlépe řídit i tu svoji výši nákladů spojenou s útulky nebo odchytem“. Sdružení místních samospráv přitom požadovalo, aby náklady hradil stát. „Malé obce to určitě potrápí v rozpočtu (…), nemáme žádný aparát, který by ty odchyty prováděl,“ uvedla starostka a místopředsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Jaroslava Mikáčová (STAN). Podle ní může rovněž dojít k záměně opuštěného a chovného zvířete. Na to myslí novela, podle níž by kastrované kočky mělo odlišit zkrácení ucha.

Politici, kteří působí paralelně v obecní a krajské samosprávě, budou dál dostávat snížené odměny. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení právní úpravy. Plnou odměnu těmto politikům od letoška vyplácí jen jeden samosprávný celek, zatímco druhý ji snižuje na 40 procent částky, na kterou by měli nárok, pokud by působili jen v jednom zastupitelstvu. Návrh podala skupina 22 senátorů.

Agentura pro sociální začleňování dokázala získat pro obce s vyloučenými lokalitami čtyři miliardy korun. Její fungování ovšem ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ukončilo. Postavili se za ni i regionální politici, kteří s ní spolupracovali. V posledních měsících vláda Andreje Babiše (ANO) ve jménu úspor ve státní správě provedla už dvě kola propouštění. Jedná se především o MMR a ministerstvo práce a sociálních věcí. Reportéři ČT mluvili s desítkami lidí z obou resortů.

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.

Moravský Krumlov na Znojemsku vybral v loňském roce na pokutách za rychlost přes 250 tisíc korun, Znojmo více než dva miliony. Města na jihu Moravy si úsekové měření rychlosti chválí – řidiči jezdí pomaleji a ubylo přestupků. Nelíbí se jim ale, že by o výnosy z pokut mohla přijít. Podle záměru vlády by je měla odvádět do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo dopravy uvedlo, že bude s obcemi o podmínkách ještě jednat.

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.

Demografické rozdíly se propisují i do českého školství, upozorňuje nezisková organizace EDUin. Vzdělávací systém čelí historicky nejnižší porodnosti, zároveň v některých, zejména velkých městech kapacity škol nestačí. To jen prohlubuje nerovnosti mezi regiony. Pomoci by mohlo slučování či zakládání svazkových škol, shodli se účastníci kulatého stolu pořádaného organizacemi SKAV a EDUin. Zaznělo rovněž, že pokles počtu dětí by také mohl být příležitost pro zkvalitnění výuky.

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.

Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.