Obce

Poslanecká sněmovna schválila, že obce budou muset dětem, které nepřijme po třetích narozeninách spádová mateřská škola, zajistit místo v dětských skupinách. Pokud povinnost nesplní, měly by rodičům přispět na náklady péče.

Platy politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent, navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platová novela je ve sněmovně před schvalováním. Poslanci podpořili i návrh vládní koalice, podle kterého se digitalizace služeb státu zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Důvodem je, aby se úřady stačily na vše připravit. Na začátku jednání zákonodárci minutou ticha uctili oběti loňské střelby na filozofické fakultě v Praze. Sněmovna se znovu sejde až v lednu.

Rozsáhlý návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny, který zahrnuje mimo jiné vyhlášení národního parku Křivoklátsko pátým národním parkem Česka, podpořila na středečním zasedání vláda. Cílem návrhu, který nyní čeká posouzení sněmovnou, je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti. Starostové z Křivoklátska ale trvají na tom, aby tam zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Vláda schválila také půjčku ropy pro Orlen Unipetrol ze státních zásob.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Úřad práce zúží seznam poboček, které se chystá uzavřít. Místo původně plánovaných 83 jich bude asi pět desítek. Dál by měla zůstat zatím v provozu pracoviště v takzvaných obcích s rozšířenou působností, tedy ve větších místech. S rušením se počítá v menších obcích. Po úterním jednání s generálním ředitelem úřadu práce Danielem Krištofem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Stromy, které potřebují pokácet, se čím dál častěji stávají vánočními stromy na náměstích. ČT to řeklo sedm oslovených měst. Jde o stromy, které se například naklánějí a ohrožují dům či hrozí poškozením kanalizace. Největší zájem o darování „nechtěných" stromů je v Praze. Některé menší obce se ale potýkají s klesajícím počtem nabídek. Zvažují proto i umělé stromy, aby nemusely kácet v okolních lesích.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Samosprávy se připravují na změny kolem zacházení s komunálním odpadem. Ten od roku 2025 nebude stačit vytřídit, ale 55 procent se ho má dle cílů v EU recyklovat a opět využít. Česko se tomu ale podle dosavadních dat neblíží, i když se obce v separaci zlepšují. Chybí nové třídicí linky a množství odpadu dál míří na skládky. Ministerstvo životního prostředí chystá nový typ podpory pro ty, kdo materiál zpracují.

V sobotních mimořádných volbách do zastupitelstev v jedenácti obcích vyjádřila svůj názor v průměru nadpoloviční většina oprávněných voličů. Nejvyšší zájem o volby byl v obci Zdechovice na Královéhradecku, kde účast dosáhla téměř 81 procent, naopak nejnižší zájem projevili voliči v obci Dřínov na Kroměřížsku, hlasovat tam přišlo 36 procent voličů. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou v neděli zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Lidé v jedenácti obcích rozhodovali o složení svých zastupitelstev. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyhlásil nové hlasování tam, kde se dosavadní zastupitelstva od řádných komunálních voleb v září 2022 rozpadla. Tamní obyvatelé mohli hlasovat v sobotu do 22:00.

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.

Odmítnutí části plánovaných větrných elektráren nebo těžby, či naopak souhlas se stavbou obchvatu i koupí zámku v sobotu přinesla obecní referenda, která se konala v patnácti obcích spolu s krajskými volbami. Výsledky oznámily obce na svých úředních deskách. Aby bylo referendum platné, musí se ho podle zákona účastnit aspoň 35 procent zapsaných voličů. Závazné je, když jednu odpověď označila nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň 25 procent všech voličů.

Českou vesnicí roku 2024 je Vacov z okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Na druhém místě skončila obec Palkovice z okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Lhota ze Zlínska. Hodnoticí komise vybírala ze třinácti finalistů, kterými byli vítězové krajských kol. U soutěžících obcí hodnotila například společenský život, aktivity občanů, podnikání, občanskou vybavenost, úspory energií nebo péči o veřejná prostranství a zeleň.

Krajské a senátní volby probíhají i v oblastech nejvíce zasažených povodněmi v Moravskoslezském kraji. V pěti obcích volby zorganizovalo ministerstvo vnitra v různých stanech a provizorních prostorách. Počítá se s nižší účastí než obyčejně, mnoho občanů se stále vypořádává s následky záplav a projevují nechuť navíc řešit ještě hlasování.

V oblastech zasažených povodněmi je největší sháňka po dobrovolnících na pomoc s vyklízením, dále po vysoušečích, čerpadlech a dalším vybavení, které se používá ke zbavení se vody. Česká televize to zjistila od dvacítky starostů v postižených místech. Ve sbírkách se pak ke středečnímu dopoledni sešlo 221 milionů korun.

Zmírnit možný dopad extrémních dešťů a hrozících povodní chtějí některé obce či neziskové organizace. Hodlají poskytnout třeba místa na spaní pro ty, které velká voda vyžene z domovů. Připravené jsou také potravinové banky nebo státní hmotné rezervy.

V sedmnácti obcích jsou už skoro týden bez pošty Partner. Obyvatelé tak musí za službami dojíždět. Státní podnik vypověděl smlouvu soukromému provozovateli a podal na něj trestní oznámení kvůli zpronevěře. Pošta radnicím nabídla, aby si pobočky provozovaly samy. Někde to odmítají, jinde už se na spolupráci domluvili.

Poskytovatelé krátkodobého ubytování nejspíš budou muset zapisovat hosty do jednotného registru. Počítá s tím novela, kterou schválili ministři. Stát by podle jejich představ měl získat lepší přehled o tom, kdo komu jaký nocleh poskytuje. Nejasnosti panují hlavně u nabídek přes on-line platformy, jako jsou Airbnb nebo Booking. Novela zároveň umožní obcím tento typ pronájmů částečně regulovat.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Stát začíná s převodem desítek tisíc nemovitostí, které získal na začátku roku. Buď se o ně nikdo nepřihlásil, nebo vlastnictví přesvědčivě neprokázal. Šanci získat tyto nemovitosti teď mají přednostně města, obce a státní podniky.