Obce

Poskytovatelé krátkodobého ubytování nejspíš budou muset zapisovat hosty do jednotného registru. Počítá s tím novela, kterou schválili ministři. Stát by podle jejich představ měl získat lepší přehled o tom, kdo komu jaký nocleh poskytuje. Nejasnosti panují hlavně u nabídek přes on-line platformy, jako jsou Airbnb nebo Booking. Novela zároveň umožní obcím tento typ pronájmů částečně regulovat.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Vládou schválenou předlohu o rozpočtovém určení daní chce část koaličních stran upravit, kritizuje ji také sdružení místních samospráv. Podle něj návrh připraví na pět a půl tisíce obcí v součtu o tři a půl miliardy korun. Proti úpravě je také opozice, hnutí ANO chce příjmy radnic naopak navýšit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí.

Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v Česku se jich dostane k recyklaci přes polovinu, vyplývá to z experimentu resortu životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval sto nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti. Zlepšit by to mohlo podle resortu připravované zálohování. S tím ale nesouhlasí obce ani některé podnikatelské svazy.

Poslanci během pátečního jednání vyslovili souhlas s novelou, která upravuje vzdělávání krajských a obecních úředníků. Zákonodárci také souhlasili se změnou pravidel pro Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), měla by být lépe sladěna se zákonem o policii. Schválili i předlohu, která má zjednodušit pravidla pro pořádání humanitárních a veřejných sbírek. Sněmovnou prošla i úprava služby na zastupitelských úřadech v cizině, novela zároveň počítá se zvýšením některých konzulárních poplatků. Podporu vyslovili poslanci i pro vznik institutu dětského ombudsmana. Zákonodárci měli původně hlasovat i o vládní novele o pěstounství, schvalování však o týden odložili. Stejný postoj zaujali i k elektronizaci tvorby zákonů.

Obce budou usilovat o změnu v plánované změně rozdělení peněz ze sdílených daní. Tvrdí, že novela, která má přinést více peněz krajům, naopak připraví o prostředky některé radnice. Sdružení místních samospráv se obrátilo s otevřeným dopisem na premiéra Petra Fialu (ODS), vážné výhrady má i Svaz měst a obcí. Většina krajů naopak novelu, která prošla vládou, podporuje. Ministr financí a někdejší primátor Opavy Zbyněk Stanjura (ODS) si od změny slibuje spravedlivější systém rozdělování daňových výnosů.

Stát začíná s převodem desítek tisíc nemovitostí, které získal na začátku roku. Buď se o ně nikdo nepřihlásil, nebo vlastnictví přesvědčivě neprokázal. Šanci získat tyto nemovitosti teď mají přednostně města, obce a státní podniky.

Obyvatelé obcí na Vysočině se dočkají opravy silnic, které poničily těžké stroje při budování dálnice D1. Přes obce totiž vedly objížďky. Práce na dálnici sice skončily už před třemi lety, teprve teď ale stát rozhodl o uvolnění dotace. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přispěje na opravy krajských komunikací na Pelhřimovsku, Humpolecku a Velkomeziříčsku sto milionů korun, tedy zhruba 75 procent nákladů.

V únoru hospodařily samosprávy v Česku s více než šestadvacetimiliardovým přebytkem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zástupce samospráv žádá, aby víc investovali a podpořili tak růst tuzemské ekonomiky. Také se blíží novela, která by měla změnit systém, podle kterého se peníze přerozdělují mezi jednotlivé kraje.

Týden od spuštění nového dotačního programu na podporu dětských skupin eviduje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) celkem 214 přihlášených projektů. Zájem mají především soukromí zřizovatelé, těm přitom stát vyčlenil jen třetinu z celkových 300 milionů korun. Peníze tak dostane nejspíš jen každý sedmý žadatel. Zbytek, tedy 200 milionů, by měl pomoct vybudovat dětské skupiny obcím. O peníze jich ale zatím požádalo jen osm.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Města si začínají najímat bezpečnostní agentury. Částečně tím řeší problémy s nedostatkem vlastních strážníků nebo omezenou možností využívat městské policisty z okolních měst. I když jsou pravomoci agentur oproti běžným strážníkům omezené, podle radnic dokážou i tak třeba ohlídat správné parkování.

Případ největšího požáru v Česku, který v létě 2022 vypukl v národním parku České Švýcarsko, míří znovu k soudu. Státní zástupce, který musel na žádost soudu upřesnit informace o způsobené škodě, podruhé podal obžalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, informoval server Seznam Zprávy. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí bývalému dobrovolnému strážci až patnáct let vězení. Obviněný je od loňského května ve vazbě.

Odvolání jednoho z věřitelů oddálilo výplatu peněz ze zkrachovalé Sberbank CZ. Na stovky milionů až miliardy korun čekají po jejím krachu některé obce i jihomoravské hejtmanství. Pro samosprávy to znamená další komplikaci a zdržení projektů, které mají připravené, ale nemají je čím zaplatit. Celkem má insolvenční správkyně zhruba patnácti tisícům věřitelů vyplatit 57 miliard korun.

Členy dolní komory po desítkách hodin pří o korespondenční volbu čekaly ve čtvrtek odpoledne ještě dvě mimořádné schůze svolané z podnětu opozičního ANO. Na té první měli projednávat návrh na vydání zákona o celostátním referendu, na druhé zase šestici krajských novel zákona o rozpočtovém určení daní obcím a krajům. V obou případech však sněmovna hlasy koaliční většiny neschválila program.

Obce a města na Pardubicku řeší, kdo bude opravovat rozbité místní komunikace. Krajští silničáři totiž omezují vedlejší činnost, při které s opravami pomáhali. Letos nemají kapacitu. Hejtmanství uvolnilo historicky největší balík peněz na opravy silnic druhé a třetí třídy, které jsou v havarijním stavu.

Zastupitelé řady krajů a měst v pondělí rozhodovali o rozpočtech samospráv na příští rok. Mnoho jich pro rok 2024 plánuje výdaje převyšující příjmy, schodky v takových případech většinou radnice a hejtmanství chystají pokrýt penězi naspořenými v předchozích letech. Nejasný plán hospodaření má zatím vedení Mladé Boleslavi, do příštího roku vstoupí v rozpočtovém provizoriu.

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

O sto miliard korun ročně přijdou města a obce podle svého svazu kvůli změnám zaváděným v rámci konsolidačního balíčku. Od vlády proto svaz chce, aby připravila změnu rozpočtového určení daní a řádově desítky miliard korun tak obcím vrátila. Ministerstvo financí se ale k ničemu takovému nechystá, nechce prohlubovat schodek státního rozpočtu.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

V Česku přibývá obcí, které využívají možnosti digitalizace. Zatímco některé záležitosti se musí do elektronické podoby převádět povinně, jiné zástupci samospráv digitalizují dobrovolně. Usnadňují totiž práci starostům i obyvatelům. Mění se také komunikace úřadů, papír a klasické úřední desky nahrazují aplikace či sociální sítě.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.