Obce strana 5 z 5

Senátoři chtějí kompenzaci obcím 1200 korun na obyvatele poslat dřív, než by umožnil vládní návrh zákona. Připravili proto pozměňovací návrh k předloze, kterou horní komora projedná ve čtvrtek. Schválen sněmovnou a podepsaný prezidentem by mohl být už za týden. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) sdělila, že počítá nadále s projednáváním vládní novely, obce podle ní mohou peníze dostat dřív než v polovině srpna.

O příspěvek 1200 korun na obyvatele, který má obcím vyrovnat ztráty z kompenzačního bonusu pro podnikatele, nebudou muset obce žádat. Z návrhu zákona vyplývá, že po schválení normy a její publikaci ve Sbírce zákonů pošle ministerstvo financí příslušný obnos krajům do 60 pracovních dnů, ty pak obcím příspěvek přepošlou do pěti dnů. Zástupci obcí již návrh přivítali.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) odsoudil plán vlády kompenzovat pomocí dotací ztráty obcím, které přijdou o část daňových příjmů, protože se budou stejně jako kraje podílet na vládní podpoře živnostníků. „Velice snadno může dojít k tomu, že bude zaklekáváno na určité obce, které nebudou úplně dobře zapsány u centrální vlády,“ prohlásil Hřib v Interview ČT24. Překážkou je podle něj i značná administrativa.

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Podle opozice přijdou města, obce a kraje kvůli vládním opatřením, třeba v souvislosti s daňovými úpravami, až o 25 miliard korun. Postižené samosprávy tak škrtají anebo odkládají investice. V květnu některým městům přišlo na účty o víc než třicet procent méně než mělo. Stát chce ztráty kompenzovat dotacemi. Opozici ani starostům se to nelíbí.

Prezident podepsal tři zákony, které prošly v posledních dvou dnech přes výhrady senátorů sněmovnou. Jisté tak je, že se elektronická evidence tržeb přeruší až do konce roku, nikoli však do roku 2023, jak navrhoval Senát. Rozšíří se také okruh samostatně výdělečných osob, které dostanou v souvislosti s koronavirovým útlumem od státu podporu. Zároveň přibyl prezidentův podpis i pod novelu zákona o obecní policii.

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů. Celkově tak hospodaření samospráv loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

Obce měly poslední šanci získat peníze na vodovody a kanalizace. V pátek končí dotační výzva od ministerstva životního prostředí, žádosti do ní mohli starostové posílat od začátku listopadu. Pomoct v boji se suchem a zlepšit kvalitu vody má i program Velká Dešťovka, který skončil v polovině ledna. Nové kolo žádostí ale začíná už v pondělí.

Na začátku obcí stále častěji vznikají takzvané vjezdové brány neboli ostrůvky na vozovce, které mají přimět řidiče snížit rychlost. Podle kritiků ale představují riziko a příčinu častých dopravních nehod. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) teď připravuje změnu, aby vjezdové brány vypadaly jinak než dosud.

Nový stavební zákon má mimo jiné ambici přimět lidi, kteří začínají stavět, aby tak nečinili bez povolení. Zákon by měl být jednou z pomyslných legislativních vlajkových lodí vlády v příštím roce, ministryně pro místní rozvoj slibuje, že zefektivní proces odstraňování černých staveb, který v současnosti leží na bedrech obcí a často se nedaří dotáhnout jej do konce.

Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova požadují po státu více peněz, aby mohly lépe čelit například vylidňování obcí a odchodu obyvatel do větších měst. Dosáhnout toho chtějí změnou v rozdělování výnosů z daní i tím, že se zastropuje výše příjmu čtyř největších měst v republice. Ministerstvo financí změny nepodporuje.

O tom, kolik budou brát zastupitelé, starostové či hejtmani, by v budoucnu již nemusela rozhodovat vláda. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl na celostátní konferenci zastupců samospráv, že by dosavadní praxi chtěl změnit. Souhlasí s tím předseda Svazu měst a obcí František Lukl, podle kterého by byla nejlepší automatická valorizace odměn.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.

Sdružení místních samospráv varuje před vylidňováním menších obcí a měst a vyzývá vládu, aby situaci řešila. Důvodem stěhování obyvatel jsou často mizející služby a nedostatečná občanská vybavenost. Obce mají problém třeba s chybějícími pediatry, ale i penězi na opravu silnic. Detailní informace o situaci v jednotlivých obcích jsou zaznamenány ve speciální interaktivní mapě, na které sdružení pracuje tři roky.

Nevýnosné podnikání na bedrech malých obcí zatěžuje obecní rozpočty. Ty často dotují služby, které soukromník kvůli ztrátě zrušil – obchody s potravinami nebo ordinace lékařů. A jen malých obchodů loni z českých vesnic zmizelo na 500. S podobnou zátěží se potýkají i v Trojanovicích na Novojičínsku. Tam obec investovala přes 15 milionů korun do hotelu a teď řeší, co s ním dál.

Vláda podpořila návrh ministerstva vnitra na sjednocení územního členění České republiky. V současnosti vzhledem ke dvěma souběžně existujícím zákonům některé obce patří do jiného okresu než obec s rozšířenou působností, pod kterou spadají. Podle návrhu, o kterém jednal v pondělí kabinet, se má okres či obec s rozšířenou působností změnit 33 obcím. V platnosti pak bude pouze jedna právní úprava členění Česka. Zákon ještě musí schválit parlament.

Poplatek placený za ubytování v Česku se zřejmě zvýší. Podle novely projednávané sněmovnou by se měl sloučit s rekreačním a lázeňským poplatkem. Už od roku 2020 by tak i obce, které nejsou lázeňským centrem nebo výrazným cílem turistů, mohly získat až 21 korun za každý nocleh místo současných šesti korun. A o rok později by maximální taxa mohla stoupnout až na 50 korun. Podle ministerstva financí by měna měla mít dopad i na alternativní ubytovací služby typu Airbnb.