Výnos z daně z nemovitosti může i po zvýšení zůstat celý obcím, jejich svaz nabídl, že by se vzdaly části jiných příjmů

Nahrávám video

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

„Pokud takový návrh přijde – a já mám informace, že se to stane – tak ho proberu s ostatními kolegy ve vládě a ve vládních stranách. A pak uvidíme, zda bychom k takovému kroku v rámci druhého čtení přistoupili,“ řekl ministr financí. 

„Jdeme za panem ministrem financí s tím, že pokud nám stát v tuto chvíli nechá kompetence ve vztahu k dani z nemovitosti a celou její výši, tak jsme ochotni debatovat o snížení výnosů u daně z příjmu právnických a fyzických osob,“ potvrzuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Jde o jednu z mála změn, které je ochotná vládní koalice ve svém úsporném balíčku udělat. Premiér Petr Fiala (ODS) v souboru opatření, který má v příštím roce snížit plánovaný schodek státního rozpočtu o 98 miliard, žádné zásadní ústupky dělat nechce. Vláda bude balíček schvalovat už ve středu 28. června. K poslancům se dostane dva týdny poté – v úterý 11. července. 

Radnice: Platy úředníků sanujeme

Na radnici v Postoloprtech pracuje asi 25 lidí. Ještě začátkem týdne řešili, jak se vypořádat s návrhem ministerstva financí snížit o pět procent tarifní platy úředníků. Spočítali, že by u nich šlo o 50 tisíc měsíčně. Vláda ale nakonec od návrhu ustoupila.

„Už teď jim sanujeme platy osobním ohodnocením a odměnami, aby úředník měl pocit vůbec nějakého společenského ohodnocení,“ tvrdí starosta Postoloprt Zdeněk Pištora (nestr.).

A teď obce s kabinetem hledají cestu k dohodě týkající se právě daně z nemovitosti, která má vzrůst. V úsporném balíčku by si chtěl stát celé navýšení ponechat, s tím, ale radnice nesouhlasí. A přišly s návrhem, aby se upravilo rozpočtové určení daní – stát by obcím nechal celou daň z nemovitosti, ony jemu zase část sdílených daní.

„Rozhodně bychom se nechtěli dotknout daně z přidané hodnoty, neboť DPH v tuto chvíli z hlediska sdílených daní tvoří 50 procent veškerého výnosu,“ doplnil Lukl.

„Teď propočítáváme další možnosti a bavíme se o částce kolem deseti miliard,“ uvádí předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).

Zástupci obcí i samospráv se mají s ministrem financí potkat už v úterý odpoledne. Předají mu už konkrétní návrh, jak by se mohly daně upravit. „Až ho obdržím, tak o tom budeme vyjednávat v rámci vládní koalice, protože ta dohoda se rodila velmi dlouho,“ upozornil Stanjura.

Zákonodárci chtějí při projednávání ve sněmovně navrhnout v úsporném balíčku desítky změn. Velkou většinu z nich chystají opoziční poslanecké kluby. Už teď je ale prakticky jasné, že opoziční návrhy nemají šanci uspět. Vládní koalice, která má ve sněmovně většinu, je nepodpoří.

„Nejsme připraveni k zásadním změnám, protože tak bychom se nikam nedostali. Musíme postupovat odpovědně vůči budoucnosti Česka,“ předestřel premiér Fiala.

Opozice se zvyšováním daní a odvodů nesouhlasí. A na druhý červencový týden slibuje znovu několikadenní jednání. „Budeme dlouze jednat, protože to jsou věci, které nám vadí. Tady se zvyšují daně navzdory slibům,“ zlobí se Stanjurova předchůdkyně na ministerském postu Alena Schillerová (ANO).

Schůze bude dlouhá, míní Fiala z SPD

„On (balíček) obsahuje změnu asi 57 zákonů, to je opravdu velká spousta. A každý ten zákon se týká občanů nebo většiny z nich. A hlavně z toho důvodu si myslím, že ta schůze bude dlouhá,“ uvádí šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Díky balíčku chce vláda celkem na zvýšení různých daní a odvodů vybrat do rozpočtu navíc přes 35 miliard. Zároveň plánuje seškrtat zhruba 62,5 miliardy na výdajích. Poslanci začnou 11. července schvalovat hlavně vyšší odvody. Většinu plánovaných škrtů naopak může kabinet udělat bez sněmovny.

„Měli bychom dosahovat deficitu 235 miliard, v tom dalším roce to, tuším, bylo 200 miliard. Takže já to bral vždycky tak, že ten konsolidační balíček by měl být dostačující,“ domnívá se předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN).

Definitivně hlasovat o vládním úsporném balíčku plánuje vláda na podzim.

Nejvíce peněz má přinést nemocenské pojištění pro zaměstnance

Nejvíce peněz – skoro 12 miliard – plánuje Fialův kabinet příští rok získat zavedením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Každý má nově odvádět šest desetin procenta ze mzdy. Další miliardy navíc přinese růst odvodů z hazardu a proškrtání daňových výjimek – včetně firemních benefitů. A právě to kritizují jak odbory, tak i zaměstnavatelé. Ministr financí připouští další jednání.

„Konkrétně v této věci potřebujeme podrobnější debatu, my to tak kriticky nevnímáme, jako to vnímají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Ale protože se na tom shodli, tak tomu budeme věnovat podrobnější debatu,“ uvedl Stanjura.

Růst příjmů v úsporném balíčku
Zdroj: ČT24

Zdaleka nejvíce peněz – přes 45 miliard – hodlá vláda uspořit na dotacích. Ministři ale stále neřekli, které konkrétně seškrtají. Nejvíce – 20 miliard – má ušetřit resort průmyslu, a to hlavně na podpoře obnovitelných zdrojů energie.

„Jednáme s nově zvoleným vedením jak Hospodářské komory, tak Svazu průmyslu a dopravy, jak dát dohromady těch 20 miliard úspor tak, aby to firmy bolelo co nejméně,“ podotkl také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 8 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 9 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 15 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 16 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 16 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...