Nemocenské pojištění

Zájem živnostníků o platbu státního nemocenského pojištění klesl. Loni si ho hradilo zhruba 99 tisíc samostatně vydělávajících, tedy asi o tři tisíce méně než v roce předchozím. Celkově přitom živnostníků přibylo, vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení.

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Od 1. ledna příštího roku by měl být zvýšen rodičovský příspěvek, zároveň se ze čtyř na tři roky zkrátí doba jeho čerpání. O výsledku středečního jednání koaličního kabinetu informoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V plánu je navýšení příspěvku o padesát tisíc na 350 tisíc korun. Novelu nyní posoudí sněmovna. Současně kabinet schválil návrh, aby náhradní výživné stát mohl dětem neplatičů místo nejvýš dvou let vyplácet až čtyři roky.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Tři čtvrtiny české veřejnosti se shodují v tom, že je třeba šetřit s veřejnými penězi. S celým balíčkem opatření k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, ale souhlasí jen necelá desetina lidí a 25 procent jen s částí návrhů. Dvě třetiny lidí se zveřejněnou podobou konsolidačního balíčku nesouhlasí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK, která ho provedla od 15. do 17. května mezi 800 lidmi staršími 18 let.

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.

Jsme svědky amaterizace, ztrácíme talenty, na umění vyděláváme jinou prací. To všechno zaznívá v průzkumech, které nedávno mapovaly situaci umělců na výtvarné a literární scéně. Mají sloužit jako podklad k přípravě takzvaného statusu umělce, který by měl definovat jejich roli například v sociálním systému a vůbec rozeznat jejich existenci. Česko se k jeho zavedení zavázalo Evropské unii, zatím ale není jasné, jak bude vypadat. Podle ministerstva kultury mají různé skupiny různá očekávání.

Vládní koalice ve středu jednala o podobě konsolidačního balíčku, finální soubor opatření oznámí do poloviny května. Mezi možnými opatřeními je například rušení některých daňových výjimek. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž určité z nich nedávají logiku a vláda je bude muset zrušit. S tím souhlasí i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Systém je daňovými výjimkami zaplevelený,“ prohlásila  v pořadu Události, komentáře. Oba by se shodli i na některých dalších diskutovaných záležitostech, jako je třeba zrušení určitých národních dotací.

Vláda by měla podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) poskytnout respirátory každému učiteli v Praze a dalších pěti regionech nejvíce postižených koronavirem, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Každý z učitelů by měl podle ministra dostat minimálně deset respirátorů ze Správy státních hmotných rezerv. Plaga také uvedl, že nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let.

Důchodový systém v Česku skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun víc, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun. Penzijní soustava skončila v plusu druhý rok za sebou, předtím byla od roku 2009 v deficitu. Přebytek nemocenského pojištění se naopak postupně snižuje.