Vládní balíček počítá s dvěma sazbami DPH i vyšším zdaněním firem a nemovitostí

Nahrávám video

Daň z přidané hodnoty bude mít nově dvě sazby. Dosavadní snížené sazby deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když představoval úsporný balíček. Jedinou výjimku budou mít knihy, pro něž bude nulová sazba. Stát dále zvýší daň z nemovitosti. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na jednadvacet procent z nynějších devatenácti. Stoupne rovněž spotřební daň z tabáku a alkoholu i daň z hazardu, zdraží dálniční známky. Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek.

Potraviny, zdravotnické prostředky a pomůcky, pohřební služby, stavební práce pro bydlení, dětské sedačky do automobilů se mají přesunout ze současné sazby patnácti procent do dvanáctiprocentní. 

U většiny léků je nyní sazba DPH deset procent (malá část léků spadá pod 15 procent), nově to má být dvanáct procent. Stejné zvýšení zasáhne například teplo, časopisy, vodné a stočné, veřejnou dopravu, nenahraditelnou dětskou výživu, vstupné na kulturní a sportovní akce, bezlepkové výrobky, ubytovací či stravovací služby s výjimkou čepovaného piva. Naposledy se výrazně měnilo zařazení do nejnižší sazby od května 2020.  

Všechny ostatní položky mají být v základní sazbě ve výši jednadvacet procent. Týkalo by se to například novin, točeného piva, úklidových prácí v domácnostech, oprav obuvi, kožených výrobků a kol, holičských a kadeřnických služeb, saun – všechny jsou nyní v desetiprocentní sazbě.

Z patnácti do jednadvaceti procent mají být přesunuty kupříkladu nápoje, sběr a skládkování komunálního odpadu, palivové dřevo či služby autorů a výkonných umělců. Stanjura nevyloučil, že u některých položek ještě nedojde – po dohodě v koalici – ke změnám v zařazení. Konkrétně zmínil noviny, když odpovídal na dotazy novinářů. 

Nahrávám video

Více budou platit také živnostníci

Stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance se sazbou 0,6 procenta. Státní podpora pro stavební spoření se sníží na jeden tisíc korun ročně ze současných dvou tisíc korun ročně.

Balíček má také zvýšit odvody živnostníků. V letech 2024 až 2026 se minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění bude zvyšovat o pět procentních bodů ročně ze současných 25 procent průměrné mzdy. Živnostníci také budou nově platit pojistné nejméně 55 procent základu daně místo současných 50 procent.

U vyšší sazby daně z příjmů fyzických osob se sníží hranice pro uplatnění

U daně z příjmů fyzických osob vláda zachová dvě sazby – patnáct procent a třiadvacet procent. Vyšší sazbu daně budou odvádět podle plánu zaměstnanci z příjmu nad trojnásobek průměrné mzdy místo nynějšího čtyřnásobku. Tuto takzvanou solidární daň nyní hradí podle Stanjury asi 0,5 procenta zaměstnanců, nově to bude 1,5 procenta. 

Vláda navrhuje rovněž zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 procent na 21 procent. Navýšení sazby daně bude podle úpravy rozpočtového určení daní stoprocentním příjmem státního rozpočtu.

Skončit má dvaadvacet daňových výjimek, včetně školkovného

Zrušeno má být dvaadvacet daňových výjimek. Rušit se má například školkovné či sleva na studenta. O daňové zvýhodnění mají také přijít nepeněžní benefity zaměstnanců nebo nadlimitní stravenky.

Vláda dále navrhuje snížení slevy na dani na manželku či manžela, která se omezí na případy péče o dítě do tří let věku. Snížit chce také limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her ze současného milionu korun na padesát tisíc. Vláda též například navrhuje zrušit odpočet za členské příspěvky odborům. Plat prezidenta republiky bude nově standardně daněn jako příjem zaměstnance, nikoliv už podle zvláštního daňového režimu.

Budou dražší dálniční známky, zvýší se daň z nemovitostí

Vláda rovněž zvýší cenu roční dálniční známky na 2300 korun ze současných 1500 korun, uvádí konsolidační balíček. Později se cena bude valorizovat. 

Sazba daně z nemovitosti se zvýší dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu.

Stoupne i spotřební daň na tabák, alkohol a hazard

Vláda navrhuje i růst spotřební daně na tabák, větší zdanění zahřívaného tabáku a zavést daň i na elektronické cigarety. Spotřební daň by se měla podle návrhu příští rok zvýšit o deset procent a o dalších pět procent každoročně v letech 2025 až 2027. U zahřívaného tabáku má růst příští rok o 15 procent a stejně až do roku 2027. Spotřební daň rostla už letos, kdy se krabička cigaret zdražovala o nejméně čtyři koruny. Podle vládního návrhu je nyní zahřívaný tabák zdaněn na zhruba pětinové úrovni oproti klasickému tabáku, v roce 2024 by se poměr měl zvednout na 29 procent.

Spotřební daň na lihoviny podle plánu vlády příští rok stoupne o zhruba 32 korun na litr etanolu, což je růst o deset procent ze současné sazby 322,50 koruny na litr. V následujících letech až do roku 2028 by měla růst o pět procent ročně. 

Balíček také předpokládá zvýšení druhé sazby daně z hazardních her z 23 procent na 30 procent. Zvyšuje rovněž poplatky za dobývání nerostů. Dosavadní systém stanovení výše úhrady z vytěženého množství a sazby dle typu nerostu zůstává zachován, upravuje se výše podílu sazby k referenční ceně u uhlí o tři procenta, u stavebních surovin o dvě procenta a u silikátových a ostatních surovin o jedno procento.

Ministerstvo financí uvedlo, že během června vláda schválí legislativní znění konsolidačního balíčku, první čtení v Poslanecké sněmovně poté proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 94,1 miliard korun platila již od 1. ledna 2024.

Jak se má změnit deficit státního rozpočtu

Vládní konsolidační balíček sníží schodek státního rozpočtu v příštím roce o 94,1 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun, řekl Stanjura při jeho představování. Z toho výdaje státu mají během dvou let klesnout o 78,3 miliardy korun, rozpočtové příjmy vzrůst o 69,2 miliardy korun.

Hlavní část úspor na výdajové straně má tvořit rušení dotací celkem za 54,4 miliardy korun, z toho 45,6 miliardy v příštím roce. Výdaje na provoz státu by se měly snížit o 11,2 miliardy korun. Objem platů ve veřejném sektoru se má snížit o 9,7 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy vzrostou podle současných propočtů v příštích dvou letech o 69,2 miliardy korun, z toho o 31,7 miliardy korun v příštím roce. Hlavní podíl na růstu příjmů bude mít zvýšení daně z příjmu právnických osob na jednadvacet procent ze současných devatenácti procent. Státu to má vynést 22 miliard korun, projeví se to až v roce 2025.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zároveň ve čtvrtek představil důchodovou reformu

Podle zástupců sněmovní opozice budou vládní opatření na konsolidaci rozpočtu, které kabinet představil, znamenat další zdražování. SPD chce konsolidační balíček řešit jako mimořádný bod na úterní schůzi sněmovny. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že poslanci potřebují detaily předtím, než se rozhodnou, jak budou ve sněmovně postupovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali vztahy mezi prezidentem a premiérem

Ještě nedávno odmítal premiér Andrej Babiš (ANO) obnovit schůzky s prezidentem Petrem Pavlem. V pondělí se ale premiér s prezidentem setkají. Řešit mají zahraniční politiku. „Určitě jsme svědky dobré vůle scházet se,“ uvedl v pátečních Událostech, komentářích exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Je velmi dobře, že se scházejí, že se obnovily schůzky mezi předsedou vlády a prezidentem republiky,“ dodal. „Teoreticky by na smíru měli mít zájem oba,“ míní analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Platí ale podle něj, že zahraniční politika je do velké míry „zajatcem“ politiky vnitřní. Debatou provázel Petr Obrovský.
před 3 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
02:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
před 7 hhodinami

V Česku přibývá řidiček tramvají. V Liberci už tvoří většinu

Dříve vzácnost, dnes už běžná realita. V kabinách českých tramvají jsou čím dál častěji vidět ženy. Že řidiček tramvají dlouhodobě přibývá, potvrdily všechny oslovené dopravní podniky. V Liberci už ženy mezi řidiči tramvají dokonce převládají. K trendu přispívá hlavně rozvoj technologií. Řízení už díky nim není fyzicky náročné.
před 8 hhodinami

VideoPřestavba nádraží v Kolíně se prodražuje, úsek do Kutné Hory zlevnil

Přestavba nádraží v Kolíně má půlroční zpoždění a vyjde o 200 milionů dráž. Stavba bude delší a dražší kvůli problémům v geologickém podloží. Skutečnost podle Správy železnic neodpovídala projektu. Tento železniční uzel patří mezi deset nejvytíženějších v Česku. Cestující mezi Prahou a Brnem se už přitom musejí chystat i na další výluky. Železniční správa připravuje modernizaci úseku z Kolína do Kutné Hory, která má začít v říjnu. Ta má být naopak levnější. Místo dvou miliard by se za práce mělo zaplatit 1,6 miliardy korun.
před 9 hhodinami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 19 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 20 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánovčera v 14:55

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.