Věk odchodu do důchodu chce vláda navázat na dobu dožití s tím, že každý bude vědět, kdy přesně půjde do penze, v roce, kdy se dožije 50 let. Při představení důchodové reformy to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výši důchodu by v budoucnu mělo částečně zajistit penzijní připojištění. Příjmům má také mimo jiné pomoci častější odvádění pojistného při práci na dohodu a zvýšení minimálních odvodů osob samostatně výdělečně činných. Každý důchodce by měl mít garantovanou minimální penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Odchod do penze chce vláda navázat na věk dožití. Cílem je 21,5 roku v důchodu
Marian Jurečka popisuje podobu důchodové reformy (zdroj: ČT24)
Premiér Petr Fiala (ODS) shrnul jako změny výpočtu věku odchodu do důchodu, valorizace penzí a pravidel pro předčasné důchody. Věk odchodu do důchodu bude podle ministra práce a sociálních věcí v budoucnu navázán na průměrný věk dožití, cílem by mělo být, aby průměrná doba důchodu byla 21,5 roku jako nyní.
Český statistický úřad předpokládá, že za dvacet let se zvýší naděje dožití oproti současnosti (81 let u žen a 74 u mužů) zhruba o šest let, v 60. letech by měl být život o osm až devět let delší než dnes. Věk odchodu by se tedy měl postupně také zvyšovat. „Mezi populačními ročníky budou maximálně dva měsíce prodloužení věku,“ upřesnil Jurečka. Kdy konkrétně bude mít na penzi nárok, se každý ročník dozví v době, kdy se dožije 50 let.
Bude se také měnit výše penzí. Ambicí reformy je zabránit tomu, aby důchody rostly rychleji než průměrná mzda. Postupně proto ministerstvo práce a sociálních věcí chce snižovat zápočty příjmů při překonání 44 procent průměrné mzdy a mírně snížit procento zápočtu výpočtového základu z nynějších 1,5 procenta. Výsledkem by mělo být, že za deset let nové důchody stoupnou o deset tisíc místo dvanácti tisíc korun. Ministr proto předpokládá, že bude větší roli mít penzijní připojištění. „Bude sloužit také k tomu, aby pomáhalo posilovat příjmovou a sociální situaci lidí v důchodovém věku,“ předeslal.
Již dříve Jurečka ohlásil změny ve valorizacích. MPSV chce běžné valorizace vrátit k pravidlům platným před rokem 2018, takže by důchody rostly každoročně ne o polovinu, ale jen o třetinu reálných mezd. Mimořádné valorizace kvůli inflaci by měly nahradit jednorázové mimořádné příspěvky.
UDÁLOSTI: Vláda představila úpravy penzijního systému (zdroj: ČT24)
Vláda slibuje i zvýšení garantované minimální penze na 20 procent průměrné mzdy, přičemž by Jurečka chtěl penzisty motivovat, aby i v důchodu zůstali aktivní a dál i pracovali. Ujistil nicméně, že se dál počítá s předčasnými důchody podle pravidel, která nastínil již dříve, tedy po odpracování 40 let. Po 45 odpracovaných letech by měly být parametry předčasného důchodu výhodnější – krátit se bude o polovinu méně.
Náročné profese ministerstvo teprve určí
Ve fyzicky náročných profesích by měl být možný dřívější odchod do penze bez jakéhokoli krácení, ovšem s tím, že v době představení reformy seznam těchto povolání ještě Jurečka neměl připravený. Stanovit jej chce v budoucnu ve spolupráci s resortem zdravotnictví. Na seznam by se měly dostat práce z třetí a čtvrté kategorie rizika. V souvislosti s dřívější penzí ovšem budou také zaměstnavatelé platit o pět procent vyšší odvody.
Peníze na důchody chce vláda do budoucna sehnat i od osob samostatně výdělečně činných a od lidí pracujících na dohodu. OSVČ by v budoucnu měly začít platit minimální odvody odpovídající nejméně 40 procentům průměrné mzdy, respektive výši minimální mzdy. Minimální částka by měla růst postupně v tříletém období. Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje toto zvýšení tím, že kdo platí minimální částku, nejenže málo přispívá do průběžného systému, ale má pak také velmi nízký důchod.
Změny se dotknou i lidí pracující na dohodu. Podle Jurečky zatím odvádí sociální pojištění jen zlomek z nich. Domnívá se, že někteří lidé ale takovou práci kumulují, proto vláda plánuje zavést evidenci dohod. „Pokud to někdo chce dělat současně a mít dohod více, tak stanovíme strop. Nad ten strop bude vybíráno pojistné,“ avizoval Jurečka.
Zachovat naopak plánuje výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované děti. Podpořit rodiny chce vláda také prostřednictvím společného základu manželů pro důchod, který by se vypočítal z průměru jejich příjmů, Jurečka slíbil i úpravu vdovských a vdoveckých důchodů. Podmínky pro jejich získání zůstanou podobné jako nyní, ale bude delší doba, kdy bude možné po ztrátě nároku na vdovský důchod jej znovu získat. Nyní je dvouletá, nově to bude pět let. Když tedy například vdova přestane pečovat o dítě, ale čtyři roky potom dosáhne důchodového věku, měla by vdovský důchod opět dostávat.
Některé změny, konkrétně již dříve představené úpravy valorizací důchodů či změny podmínek pro předčasné důchody, jsou již v legislativním procesu. Jurečka by je chtěl mít schválené již na podzim.
Úpravy minimálních odvodů OSVČ a limitů pro odvody dohodářů budou součástí celkového daňového balíčku, který by chtěl mít ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) účinný k začátku rok 2024, takže bude potřeba schválit ho před koncem roku. Zbývající část důchodové reformy by vláda měla projednat v druhé polovině letošního roku a parlament v prvním pololetí příštího roku. Účinnost MPSV očekává k 1. lednu 2025.
Nerudová ocenila, že se podařilo to, k čemu jako šéfka komise neměla sílu
Principy reformy, kterou Jurečka ve čtvrtek představil, podpořila ekonomka Danuše Nerudová, která předsedala důchodové komisi zřízené minulou vládou, která však výsledky práce této komise nakonec nevyužila.
Považuje je mimo jiné za opatření, která kromě jiného odstraňují nespravedlnosti dlouhodobě obsažené v systému. Jurečka podle ní „našel sílu vyjednat politický kompromis, na který já jsem jako předsedkyně důchodové komise sílu neměla“. Reformu považuje hlavně za „signál čtyřicátníkům a mladším, že také s nimi se ve státním důchodovém systému počítá“.
Vláda zdůvodňuje potřebu reformovat důchodový systém obavami z toho, že v budoucnu by nebylo možné jej za stávajících podmínek ufinancovat. Výdaje na penze již nyní tvoří přes 30 procent státních výdajů a deficit důchodového pojištění bude letos kolem 80 miliard korun. Výdaje důchodového systému činily v posledním roce 595 miliard korun, přičemž za tři roky se zvedly více než o sto miliard.
V příštích letech by mohl deficit stoupnout na několik procent HDP ročně, až do důchodu nastoupí silné ročníky Husákových dětí ze 70. let. S jejich důchodem přibude penzistů a zároveň ubude pracovníků, kteří na penze přispívají. Nyní je poměr tří lidí v produktivním věku na jednoho penzistu, ale beze změn by Česko spělo k poměru dvou ku jednoho ve 40. letech a jednoho a ještě nepříznivějšího poměru ve vzdálenější budoucnosti. Z představených opatření mají nejvíc přibrzdit růst výdajů úpravy důchodového věku.
GALERIE
Prezentace vlády k úspornému balíčku a důchodovým reformám