Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.
Konsolidační balíček má být účinný k lednu 2024, kompletní reforma penzí v roce 2025
Premiér Petr Fiala v úvodu tiskové konference upozornil, že tempo zadlužování Česka je hrozivé, a kdyby se s ním nic nedělalo, vše by odnesly příští generace. Zdůraznil, že vláda je rozpočtově odpovědná. „Vláda si tento úkol tvrdě odpracovala,“ zdůraznil. Dodal, že to, co vláda nyní předkládá, je kompromisem, ale koalice za tím pevně stojí. Beze změn by schodek rozpočtu byl podle Fialy příští rok vyšší o 94 miliard korun, do roku 2025 celkem o bezmála 150 miliard.
Premiér následně oznámil, že součástí balíčku je zrušení 22 daňových výjimek a také jedné ze sazeb DPH, takže ze tří zbydou sazby dvě. Více se má zdanit například alkohol či tabák, zlevnit naopak mají potraviny či bydlení. Nulová sazba DPH má být na knihy. Vláda nakonec nezavede spotřební daň na tichá vína. Podle Fialy převážil argument, že v okolních státech tato daň neplatí.
Tisková konference k vládnímu konsolidačnímu balíčku (zdroj: ČT24)
Vláda nečeká chválu ani pochopení
Většinu snížení schodků zajistí úspory, omezení neinvestičních dotací přinese podle Fialy 46 miliard, provozních a mzdových výdajů státu přes miliard dvacet. Kabinet podle něj nečeká slova chvály a v první chvíli ani masivní pochopení, ale je připraven na racionální debatu a obhajobu všech rozhodnutí.
Vláda také slibuje, že zrušením daňových výjimek se zjednoduší a zpřehlední daňový systém, což mimo jiné povede ke zkrácení daňového přiznání. Důchodová reforma pak podle Fialy stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodů, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.
Zátěž rozložená napříč společností
Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová upozornila, že si nelze zvykat na stamiliardové schodky. Zmínila, že vodné a stočné zůstanou ve snížené sazbě DPH.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že pokud by vláda nic neudělala, přišlo by Česko v budoucnu například o bezplatné školství a zdravotnictví, kvalitní veřejnou infrastrukturu nebo sociální systém, který pomáhá potřebným.
Opatření podle něj neznamenají zpomalení ekonomického růstu, ale naopak to, že česká ekonomika může v dalších letech výrazně růst, z čehož budou těžit veškeré vrstvy české společnosti.
Podle dalšího vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) jsou reformy koncipovány tak, aby se zátěž spravedlivě rozložila napříč celou společností.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že reforma důchodů počítá s tím, že penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by podle něj měla trvat v průměru 21,5 roku.
Pokud by se důchodový systém nezměnil, musel by stát v roce 2050 najít 350 miliard, aby ho ufinancoval, upozornila ekonomka Danuše Nerudová.
Jurečka vypíchl, že nové důchody by měly růst pomaleji než dnes. Část příjmu ve stáří by si člověk měl zajistit ze spoření, na které přispívá stát. Reforma také počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců. Garantovaný důchod by měl nově dosahovat dvaceti procent průměrné mzdy, doplnil.
Stanjura oznámil, že konsolidační balíček snižuje během dvou let státní výdaje o 78,3 miliardy korun. Hlavní část tvoří rušení dotací, klesnou o 54,4 miliardy. Z toho o 45,6 miliardy se dotace zkrátí už v příštím roce, nejvíce se to dotkne podpor v oblasti průmyslu a zemědělství. Z vyššího zdanění alkoholu, tabáku či hazardu chce vláda získat miliardy korun navíc.
Dražší dálniční známka i vyšší daň z nemovitosti
Vláda rovněž zvýší daň z nemovitosti, část jejího výnosu nově půjde do státního rozpočtu. Příští rok takto získá dodatečných devět miliard korun. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších devatenácti. Pro státní rozpočet to bude výnos 22 miliard. Rozpočtové příjmy se podle Stanjury v příštích dvou letech zvýší celkem o 69,2 miliardy korun.
Události: Vládní úsporný balíček a návrh úpravy systému penzí (zdroj: ČT24)
Kabinet znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 procenta. Státu to příští rok podle odhadu vynese dodatečných 11,9 miliardy korun. Vláda také zvýší cenu roční dálniční známky na 2300 korun ze současných patnácti set. V dalších letech by se měla cena pravidelně valorizovat.
Koalice je přesvědčena, že opatření jsou střízlivá a vyrovnaná a že se zásadně nedotknou žádné sociální či jiné skupiny, řekl premiér. „Samozřejmě že opatření, škrty jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že půjde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě a že její budoucí prosperita to všem lidem, kteří žijí, pracují a podnikají v České republice, v dalších letech plnohodnotně vynahradí,“ zdůraznil Fiala.