Konsolidační balíček má být účinný k lednu 2024, kompletní reforma penzí v roce 2025

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Premiér Petr Fiala v úvodu tiskové konference upozornil, že tempo zadlužování Česka je hrozivé, a kdyby se s ním nic nedělalo, vše by odnesly příští generace. Zdůraznil, že vláda je rozpočtově odpovědná. „Vláda si tento úkol tvrdě odpracovala,“ zdůraznil. Dodal, že to, co vláda nyní předkládá, je kompromisem, ale koalice za tím pevně stojí. Beze změn by schodek rozpočtu byl podle Fialy příští rok vyšší o 94 miliard korun, do roku 2025 celkem o bezmála 150 miliard.

Premiér následně oznámil, že součástí balíčku je zrušení 22 daňových výjimek a také jedné ze sazeb DPH, takže ze tří zbydou sazby dvě. Více se má zdanit například alkohol či tabák, zlevnit naopak mají potraviny či bydlení. Nulová sazba DPH má být na knihy. Vláda nakonec nezavede spotřební daň na tichá vína. Podle Fialy převážil argument, že v okolních státech tato daň neplatí.

Nahrávám video
Tisková konference k vládnímu konsolidačnímu balíčku
Zdroj: ČT24

Vláda nečeká chválu ani pochopení

Většinu snížení schodků zajistí úspory, omezení neinvestičních dotací přinese podle Fialy 46 miliard, provozních a mzdových výdajů státu přes miliard dvacet. Kabinet podle něj nečeká slova chvály a v první chvíli ani masivní pochopení, ale je připraven na racionální debatu a obhajobu všech rozhodnutí.

Vláda také slibuje, že zrušením daňových výjimek se zjednoduší a zpřehlední daňový systém, což mimo jiné povede ke zkrácení daňového přiznání. Důchodová reforma pak podle Fialy stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodů, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.

Zátěž rozložená napříč společností

Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová upozornila, že si nelze zvykat na stamiliardové schodky. Zmínila, že vodné a stočné zůstanou ve snížené sazbě DPH.

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že pokud by vláda nic neudělala, přišlo by Česko v budoucnu například o bezplatné školství a zdravotnictví, kvalitní veřejnou infrastrukturu nebo sociální systém, který pomáhá potřebným. 

Opatření podle něj neznamenají zpomalení ekonomického růstu, ale naopak to, že česká ekonomika může v dalších letech výrazně růst, z čehož budou těžit veškeré vrstvy české společnosti.

Podle dalšího vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) jsou reformy koncipovány tak, aby se zátěž spravedlivě rozložila napříč celou společností.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že reforma důchodů počítá s tím, že penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by podle něj měla trvat v průměru 21,5 roku. 

Pokud by se důchodový systém nezměnil, musel by stát v roce 2050 najít 350 miliard, aby ho ufinancoval, upozornila ekonomka Danuše Nerudová.

Jurečka vypíchl, že nové důchody by měly růst pomaleji než dnes. Část příjmu ve stáří by si člověk měl zajistit ze spoření, na které přispívá stát. Reforma také počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců. Garantovaný důchod by měl nově dosahovat dvaceti procent průměrné mzdy, doplnil.

Stanjura oznámil, že konsolidační balíček snižuje během dvou let státní výdaje o 78,3 miliardy korun. Hlavní část tvoří rušení dotací, klesnou o 54,4 miliardy. Z toho o 45,6 miliardy se dotace zkrátí už v příštím roce, nejvíce se to dotkne podpor v oblasti průmyslu a zemědělství. Z vyššího zdanění alkoholu, tabáku či hazardu chce vláda získat miliardy korun navíc.

Dražší dálniční známka i vyšší daň z nemovitosti

Vláda rovněž zvýší daň z nemovitosti, část jejího výnosu nově půjde do státního rozpočtu. Příští rok takto získá dodatečných devět miliard korun. Daň z příjmu právnických osob se od roku 2025 zvýší na 21 procent z nynějších devatenácti. Pro státní rozpočet to bude výnos 22 miliard. Rozpočtové příjmy se podle Stanjury v příštích dvou letech zvýší celkem o 69,2 miliardy korun.

Nahrávám video
Události: Vládní úsporný balíček a návrh úpravy systému penzí
Zdroj: ČT24

Kabinet znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců, sazba bude 0,6 procenta. Státu to příští rok podle odhadu vynese dodatečných 11,9 miliardy korun. Vláda také zvýší cenu roční dálniční známky na 2300 korun ze současných patnácti set. V dalších letech by se měla cena pravidelně valorizovat.

Koalice je přesvědčena, že opatření jsou střízlivá a vyrovnaná a že se zásadně nedotknou žádné sociální či jiné skupiny, řekl premiér. „Samozřejmě že opatření, škrty jsou nepříjemné, bolí. My jsme si ovšem jisti, že půjde o naprosto přijatelnou cenu za to, že naše země bude ve formě a že její budoucí prosperita to všem lidem, kteří žijí, pracují a podnikají v České republice, v dalších letech plnohodnotně vynahradí,“ zdůraznil Fiala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 4 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 4 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 6 hhodinami
Načítání...