Důchodový systém

Prezident Petr Pavel podepíše důchodovou reformu, pokud projde Senátem, uvedl v sobotu. V pátek normu, která postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu až na 67 let, schválila sněmovna. Reformu kritizuje opozice. Zástupci ANO a SPD slíbili, že pokud se dostanou k moci, velkou část změn v důchodech zruší.

Oddělovat platy soudců a politiků není podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) správnou cestou. Platy soudců by se měly také odvíjet od toho, jak se daří tuzemské ekonomice, řekl v Otázkách Václava Moravce. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové by se platy ústavních činitelů měly navázat na minimální mzdu. Koalice navrhuje růst zhruba o sedm procent, opozice chce platy politiků zmrazit.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Výrazně přibylo lidí, kteří čerpají předčasný důchod. V letošním prvním čtvrtletí jejich počet stoupl o třináct a půl tisíce. Většinou jde o ty, kdo využili možnost požádat o předčasnou penzi ještě za starých podmínek. Teď už jsou pravidla přísnější a zájem tak opadá.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích řekl ke zprávě o růstu příjmů v Česku, že je lepší, než se očekávalo. Spokojen je také s odhadem vývoje ekonomiky, která má růst o 1,5 procenta, což je podle něj třikrát rychleji než v eurozóně. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová si ale myslí, že důvod k oslavám není. To, že rostou reálné mzdy, je podle ní normální. Naopak normální prý nebylo to, že klesaly. Schillerová podotkla, že lidé teď sice utrácejí víc, ale ne tolik, kolik by mohli.

V Česku bude v příštích letech ještě víc důchodců, než se předpokládalo. Počet seniorů se má podle prognóz zvýšit o milion. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravuje důchodovou reformu, která mimo jiné počítá s postupným navyšováním věku odchodu do penze. „Určitému zvyšování hranice důchodového věku se do budoucna nevyhneme," připustil v Interview ČT24 demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Takový proces by měl být humánní – například spravedlivým zvyšováním důchodového věku pro jednotlivé generace.

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.

„Nemáme šanci prosadit takové změny a reformy, které by byly přátelské lidem,“ kritizuje na změnách v důchodech a zákoníku práce vedoucí právního oddělení a důchodový expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Opatření, která byla zvolena, pouze mírní třísetmiliardový deficit, který by nás čekal v roce 2050, tvrdí ekonom IDEA CERGE-EI a poradce na ministerstvu práce a sociálních věcí Filip Pertold. O problematice důchodové reformy a kapacitách státního rozpočtu debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Prezident Petr Pavel a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí znovu probrali návrh důchodové reformy. Hnutí ANO účast na schůzce odmítlo, podle místopředsedy jeho poslaneckého klubu Aleše Juchelky ale poslalo prezidentovi dopis, kde mu vysvětlilo své argumenty. Odmítá ale dál dělat „stafáž“ vládní koalici. První místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek míní, že u hnutí ANO není jasné, jaké rozhodnutí bude platit. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.

Hospodaření důchodového systému se zatím vyvíjí podobně jako loni, kdy skončilo v rekordním deficitu. Za letošní první dva měsíce se penzijní účet propadl skoro šestnáct miliard korun do minusu. Podle zástupců vlády to ukazuje na nutnost reformy. K některým jejím částem, jako je posouvání věku odchodu do penze, má výhrady opozice. Další společné jednání i s prezidentem je v plánu za necelý měsíc.

Vláda si bude muset půjčit v letošním roce 50 miliard korun na výplatu penzí. Oproti loňsku je částka o 23 miliard korun vyšší, zjistila Česká televize z návrhu letošního rozpočtu a z nových dat resortu financí. Vládní koalice považuje důchodový systém za neudržitelný, plánuje proto zavést výrazné změny. Proti jsou obě opoziční hnutí. Prezident Petr Pavel chce s oběma skupinami o chystané reformě jednat.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Změny v důchodech míří k finálnímu hlasování, senátoři o nich rozhodnou 23. srpna. Podle předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) může být diskuze delší, obstrukce ale nečeká. Většina šéfů senátních klubů předpokládá, že zákonodárci zpomalení valorizace penzí nakonec podpoří. Pokud novelu do konce srpna podepíše i prezident, začne většina změn platit od září.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Vláda ve čtvrtek zveřejnila svůj konsolidační balíček a návrhy úprav důchodového systému. S představováním souboru začala symbolicky v 11:55, tedy za pět minut dvanáct. O jednotlivých záměrech ke snížení zadlužování státu a k ozdravení veřejných financí jednali zástupci koaličních stran řadu týdnů, jednání ukončili teprve ve středu odpoledne. Prezident Petr Pavel ve středu Českému rozhlasu řekl, že konsolidační balíček obsahuje 55 opatření. Vládní politici je zatím nechtěli přiblížit. Komentovat nechtěli ani plánované změny penzí.

Demonstranti ve čtvrtek ve Francii zablokovali pařížské letiště, ochromili železniční dopravu a na některých místech se střetli s policií. V západofrancouzském městě Nantes použila policie proti protestujícím slzný plyn, v Rennes zase vodní děla. Při zásazích utrpělo zranění 123 policistů a bylo zatčeno osmdesát lidí. Po celé zemi se konalo další kolo stávek na protest proti prezidentovi Emmanuelovi Macronovi a jeho velmi nepopulární důchodové reformě, uzavřeny byly některé školy a kvůli pokračující stávce popelářů se na ulicích dál hromadí odpadky.

Pokud stát nepřistoupí k reformě důchodového systému, začne se od 30. let rychle snižovat poměr penze k průměrné mzdě. V roce 2059 by dosáhl minima na 27,2 procenta, v současnosti poměr činí 48 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus. Pokud si budou chtít mladí lidé v budoucnu udržet standard dnešních důchodců, budou se muset spolehnout na vlastní investování, upozornili ve čtvrtek analytici Cyrrusu.

Francouzská opozice v pondělí neuspěla v parlamentu s návrhem na vyslovení nedůvěry vládě Emmanuela Macrona. Pro vyslovení nedůvěry vládě hlasovalo 278 poslanců, potřeba jich ale bylo 287, uvedla agentura Reuters. Návrh podal centristický klub Liot poté, co vláda minulý týden použila článek ústavy, který jí umožnil schválení sporné důchodové reformy i bez hlasování poslanců. Neuspěl ani druhý opoziční návrh na vyslovení nedůvěry vládě, předložený krajně pravicovým Národním sdružením (RN, ten podpořilo jen 94 poslanců). Neúspěch opozice znamená, že návrh reformy je nyní brán jako přijatý, informují francouzská média.

Penzijní reformu řeší čeští politici bez většího výsledku již desetiletí. Místo hledání systémových řešení ale vedla politická reprezentace bitvy, domnívá se předseda představenstva investiční společnosti Avant a bývalý předseda Komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk. Současná snaha vládní koalice o úpravu penzí tak přichází „pět minut po dvanácté,“ uvedla emeritní rektorka Mendlovy univerzity Danuše Nerudová v pořadu Události, komentáře. Hosty v něm byli i další bývalí členové důchodových komisí – exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) a Martin Potůček z Institutu sociologických studií na Univerzitě Karlově.

Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a poradkyně předsedy vlády Helena Horská nazvala rok 2022 rokem „dokonalé bouře“, kdy se ekonomika potýkala s dozvuky covidu a válkou na Ukrajině. Schodek rozpočtu by tak podle ní mohl být i výrazně horší. „Rok, který vláda měla k hledání nějakých významnějších úspor, aniž by bezhlavě škrtala, je příliš krátká doba,“ uvedla v Interview ČT24. Kabinet by však podle ní měl začít hledat úspory, které cílí na strukturální, tedy trvalý schodek.

Systém penzí v Česku skončil v září v propadu 30,4 miliardy korun, za poslední čtvrtletí se schodek víc než zdvojnásobil. Příjmy z odvodů kvůli koronavirové krizi klesly, výdaje ale výrazně vzrostly. Vyplývá to z údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění. Do propadu se soustava dostala letos po dvou letech v přebytku.

Růst české ekonomiky bude v letošním roce zřejmě nižší než dosud odhadovaná dvě procenta, a to i v případě, že by se ekonomika Číny zasažená šířením koronaviru začala zotavovat již během druhého a třetího čtvrtletí. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou ve středu zveřejnila Národní rozpočtová rada. Ve stejný den uvedly Mezinárodní měnový fond a mezinárodní ratingová agentura S&P, že kvůli koronaviru očekávají zpomalení růstu světové ekonomiky i eurozóny.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.