Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Poslanci podpořili vládní reformu penzí s prodlužováním věku odchodu do důchodu
Události: Reforma penzí ve sněmovně (zdroj: ČT24)
Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zamítnutí penzijní novely už v prvním čtení ani její vrácení vládě k přepracování. Pro oba návrhy hlasovalo shodně 81 ze 171 přítomných poslanců. Zástupci obou hnutí tvrdí, že pokud se dostanou do vlády, reformu penzí upraví, nebo dokonce zruší. Úvodní diskuse k předloze skončila ve čtvrtek v šest večer, když vládní tábor nechal stanovit na tuto hodinu pevný čas pro hlasování. Propadly dvě desítky opozičních přihlášek k vystoupení.
Marek Benda (ODS), jenž návrh na pevné hlasování podal, uvedl, že pokládá dosavadní diskusi za mimořádně kultivovanou a normální. „Přesto jsme třetí den v tomto jednání a myslím si, že je pro všechny důstojné, abychom jednání v nějaký čas ukončili,“ odůvodnil.
Naopak předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová označila koaliční návrh a verdikt sněmovny za zbytečný právě i kvůli tomu, že jednání postupuje podle pravidel. „Proč jste museli opět vycenit zuby a opět ukázat tu sílu a utnout debatu v prvním čtení? Nerozumím tomu,“ prohlásila. Předseda poslanců SPD Radim Fiala se obává toho, že do budoucna se bude prostor pro opoziční vystoupení dál zkracovat.
Jako první ve čtvrtek obsadil řečniště poslanec Jan Síla (SPD). Skutečná důchodová reforma by měla podle něho spočívat v souboru různých opatření a v určení podílu bohatství, které připadne penzistům. Pokud bude stát jen na zvyšování věku odchodu do starobní penze a snižování výpočtu nových důchodů, nynější zaměstnanci nebudou reformu pokládat podle Síly za legitimní a bude hrozit její zrušení příští vládou. Za „apokalyptické zkazky“ pokládá Síla tvrzení, že v budoucnu peníze na důchody nebudou.
Poslanec ANO Aleš Juchelka kritizoval předpokládané zvyšování věku odchodu do penze. „Výpočet bude pro některé důchodce velmi dramatický,“ poznamenal. Vladimíra Lesenská z SPD označila zvyšování důchodového věku nad 65 let za nesmyslné. Starší lidé jsou podle ní pro firmy i úřady drazí. „Měli by mít nejvyšší příjmy a jejich produktivita s věkem rychle klesá,“ řekla. „Vy jste se zkrátka rozhodli vyřešit nedostatek peněz na důchody tím, že lidé budou pracovat až do smrti,“ přidal se ke kritikům její kolega z hnutí Jan Hrnčíř.
Jurečka: Nesnažíme se jen šetřit
Naopak ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) poukazoval na další navrhovaná opatření, která podle něj přinesou pro řadu lidí výrazné zlepšení. „Odmítám argument, že se snažíme jenom šetřit,“ zdůraznil.
Po schválení dodal, že debata byla ve většině příspěvků korektní a věcná. Reforma je podle něj nutná, protože kvůli poklesu porodnosti chybí více než 900 tisíc dětí, tedy nových plátců do systémů. Také podle něj přicházíme později na pracovní trh a dožíváme se vyššího věku. Situace by podle ministra nešla vyřešit zvýšením daní, to by prý muselo být dramatické. Opozice měla dobrý vhled do přípravy reformy, dodal.
Poslanci ANO se zaměřili i na připomínku ministerstva zdravotnictví, podle níž „nelze neustále prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu, neboť populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopna podat potřebný pracovní výkon“. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že připomínky byly vypořádány a že tuto legislativu podporuje.
Byť první čtení důchodové novely vyplnilo tři jednací dny, jednání v podstatě neprovázely obstrukce. Poslanci se ve vystoupeních drželi tématu, byť někteří se věnovali i širším souvislostem důchodového systému. Patřila k nim porodnost, ekonomický růst, příjmy státního rozpočtu i třeba délka dožití ve zdraví.
Předloha předpokládá mimo jiné zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života nebo snižování výpočtu nových důchodů. Jde o dva body z celkové desítky, které se staly hlavním terčem kritiky zákonodárců ANO a SPD.
Ministr práce a sociálních věcí Jurečka o penzijní reformě (zdroj: ČT24)
Předloha přináší také třeba změny v takzvaném výchovném nebo ve zvýhodnění pracujících důchodců a možnost sdíleného vyměřovacího základu z odvodů manželů pro výpočet penze. Minimální důchod by měl představovat pětinu průměrné mzdy. Lidé pracující v rizikovém prostředí by mohli do penze odcházet dřív. Krácení předčasné penze by mělo být poloviční u lidí, kteří platili odvody 45 let.
Navrhovaná desítka změn má platit postupně od příštího roku a má podle vlády přispět k udržitelnosti systému. Cílem je udržet jeho schodek kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu, což představuje přibližně sedmdesát miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil podle vládních prognóz zhruba pětinásobek. Opoziční poslanci však poukazovali na to, že nikdo neví, jak bude v té době situace vypadat.
