Poslanci se přeli o důchodech. Vláda argumentuje udržitelnějším systémem, opozice je kritická

Poslanci se v úterý začali zabývat širšími změnami v důchodech během mimořádné schůze svolané koaličními zákonodárci. Ve 23 hodin přerušili první den jednání, pokračovat budou ve středu od devíti. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) představuje neudržitelnost penzijního systému zásadní zátěž pro Česko. Předseda opozičního ANO Andrej Babiš pokládá změny v penzích za návrh, jak okrást důchodce.

Fiala vystoupil k vládní penzijní novele jako první. Poukázal na to, že česká společnost stárne, snižuje se porodnost a bude klesat podíl lidí v ekonomicky aktivním věku. „Reforma penzí už nemůže čekat. Musíme udělat první krok,“ zdůraznil. Hlavním cílem je podle něj udržitelnost systému i pro další generace. Také ujišťoval, že změny nedopadnou na nynější penzisty a ty, kteří se k důchodovému věku blíží.

Průměrný důchod by měl v roce 2035 činit podle premiéra 30 700 korun, v současnosti je o deset tisíc korun nižší. Navzdory navyšování penzí by se v dalších desetiletích měl podle ministerského předsedy udržet schodek důchodového systému přibližně na jednom procentu hrubého domácího produktu, což představuje 70 miliard korun. Při zachování nynějšího stavu by deficit v roce 2050 činil kolem pěti procent HDP, dodal. V současných hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Nahrávám video

Za minutu dvanáct, prohlásil Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) úterní den označil za mimořádný, protože se po třiceti letech diskusí o reformě začíná konečně jednat. „Jsme v situaci za minutu dvanáct, každé další odložení, byť by bylo politicky jednodušší, bude přinášet větší a větší problémy pro příští vládu, ale i občany a budoucí důchodce,“ uvedl ministr před jednáním sněmovny.

Předloha předpokládá zvyšování věku odchodu do starobní penze nad nyní hraničních 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů, což je nepřijatelné pro opoziční hnutí ANO a SPD. Penzijní reforma obsahuje celkem desítku opatření. Patří k nim stanovení minimální penze na pětinu průměrné mzdy, dřívější důchody za práci v rizikovém prostředí i omezení takzvaného výchovného.

Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun.

Jurečka během jednání sněmovny prohlásil, že ani další daňové příjmy státního rozpočtu, například z případně obnovené elektronické evidence tržeb, by nevyřešily problémy s důchody. Poukázal na oněch možných 350 miliard. „Tak si odpovězme reálně, co by to muselo být za masivní zvýšení daní, abychom takovýto deficit dokázali vykompenzovat z příjmu z daní,“ poznamenal.

Předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová varovala před tím, že pokud se penzijní systém nezmění, bude se muset sanovat z peněz na jiné služby státu či na jeho rozvoj. Hnutí ANO vytkla, že nepředložilo seriózní alternativní návrh důchodové reformy. „Po nás potopa není politika, kterou bychom chtěli dělat,“ řekla. Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka je důchodová reforma sice nepříjemná, ale nutná. „Zatímco dřív na jednoho seniora připadalo nějakých pět pracujících, dneska je to 2,7 a za třicet let to bude ještě o jednoho méně,“ uvedl.

Nahrávám video

Změny jsou chaotické, kritizoval Babiš

Babiš v hodinovém projevu prohlásil, že to „není nic jiného než prachsprosté snižování valorizace a zvyšování věku odchodu do důchodu“. Lidé, kterým je nyní 25 let, by mohli odejít do penze v 70 letech, třicátníci v 69 letech a padesátníci v 68 letech, poukázal. „To je skutečně neuvěřitelné. Jak k tomu vůbec ti lidé přijdou?“ tázal se.

Vláda podle něj provádí „drakonické osekávání penzí“. „Vy zkrátka peníze seniorům nechcete dát. Celý ten balík změn je chaotický, já jsem tomu vůbec neporozuměl,“ uvedl. ANO by podle Babiše zavedlo druhý penzijní pilíř garantovaný státem s dobrovolným spořením na stáří. Nynější hranici 65 let pro odchod do důchodu by hnutí po případném návratu do vlády zachovalo, protože přes to „nejede vlak“, stejně tak i původní valorizační postup.

„I kdyby koalice silou svých 108 poslanců tuto šílenou předlohu protlačila, po příštích volbách ji podrobíme přísné revizi a z velké části zrušíme,“ sdělila před jednáním sněmovny šéfka poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

Ve sněmovně pak sdělila, že vláda se snaží co nejvíc zkrátit pobyt v důchodu silným ročníkům ze sedmdesátých let, takzvaným Husákovým dětem. Vláda by podle ní měla například omezit zaměstnávání načerno nebo výplaty na ruku a současně by se měla zaměřit například na pilíř státních investic.

Okamura: Když nemáte peníze, začněte vymáhat dluhy

Šéf SPD Tomio Okamura během schůze podle očekávání navrhl zamítnutí penzijní novely. „Nejde o reformu, ale soubor několika parametrických změn zákona o důchodovém pojištění, které povedou ke zhoršení podmínek budoucích důchodců a stabilitu důchodového systému nepřinesou,“ řekl už dříve.

Okamura ve zhruba dvacetiminutovém projevu obvinil tradiční vládní strany, mezi něž zařadil ODS a KDU-ČSL, že v minulosti „rozházely“ peníze na důchody tím, že umožnily „masivní rozkrádání státního majetku“. Koalice podle předsedy SPD uměle udržuje vysokou míru inflace, nesnižuje výdaje státu a jeho příjmy nehledá jinde než ve zvyšování daní.

„Ty peníze prostě jsou, jen je nechcete vidět. Pokud nemáte peníze, začněte vymáhat dluhy,“ řekl Okamura. Podle něj by Česko mělo například vymáhat reparace po Německu za škody způsobené druhou světovou válkou.

Podle předsedy poslanců SPD Radima Fialy je reforma zákonem „zklamaných očekávání pro seniory“. „Vůči mladým je ta kvazireforma úplně nejhorší. Piráti a STAN si je hýčkají na sociálních sítích a pak na ně ohledně důchodů vypláznou dlouhý nos,“ uvedl. Podle něj vláda prakticky zrušila předčasné důchody a zkracuje možnost si penzi užít.

Po šestihodinové sérii vystoupení řečníků s přednostním právem se ke sněmovní debatě o vládní důchodové reformě dostali řadoví poslanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Incident v Polsku je pokračováním ruských hrozeb, shodli se hosté Nedělní debaty

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a situaci probral. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana. Hosté se v diskusi věnovali také dalším tématům, mimo jiné oslavám 17. listopadu či demonstraci na Letné.
11:31Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 1 hhodinou

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 1 hhodinou

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 7 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 8 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.