Dnešní čtyřicátníci by mohli v roce 2050 odcházet do důchodu mezi 67. a 68. rokem života, padesátníci pak zhruba o rok dříve. Ministerstvo práce a sociálních věcí to uvádí v hodnotící zprávě k penzijní reformě, kterou v týdnu schválil kabinet. Hranice se má posouvat podle věku dožití – s tím, že přesný rok se lidé dozvědí vždy v padesáti letech. Poslanci začnou důchodovou reformu projednávat na přelomu května a června. Definitivně hlasovat by o ní měli na podzim.
Čtyřicátníci by mohli do důchodu odcházet mezi 67. a 68. rokem života
5 minut
Události: Pozdější odchody do důchodu
Eva Poláčková pracuje jako primářka Urgentního příjmu v Chomutovské nemocnici. Zanedlouho jí bude čtyřicet, do důchodu tak podle nových propočtů ministerstva práce půjde někdy mezi svým 67. a 68. rokem. Ještě do pozdějších let by měl podle současných odhadů pracovat čtyřiadvacetiletý dělník David Baran, který v těchto dnech opravuje silnice a chodníky v Mikulčicích na Břeclavsku. Na penzi si pravidelně spoří. Ví, že může jít do důchodu v 68 letech nebo i později.
Vláda v týdnu schválila důchodovou reformu, podle které dnešní pětapadesátníci půjdou do penze v 65 letech a sedmi měsících. Přesné propočty důchodového věku pro lidi mladší než 52 let zatím ministerstvo nezveřejnilo. „Pro osoby narozené po roce 1972 postupně poroste a pro osoby, které budou odcházet do důchodu v roce 2050, by se měl, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití, pohybovat mezi 67 a 68 lety,“ stojí v materiálu ministerstva práce.
Zhruba 120 tisícům lidí, kteří pracují v náročných profesích, chce vláda umožnit odcházet do důchodu až o pět let dřív bez krácení penzí.
Kabinet Petra Fialy (ODS) argumentuje, že bez dalšího postupného prodlužování věku odchodu do penze je systém neudržitelný. „Žádné jiné zázračné řešení tady prostě není. Když se podíváme na všechny země, které dělají důchodovou reformu, tak se většina z nich snaží hranici věku odchodu do důchodu navazovat na dobu předpokládaného dožití dané generace,“ zdůvodnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
21,5 roku v penzi
Kabinet chce, aby lidé strávili v penzi průměrně 21,5 roku. „Ten údaj, 21 a půl roku, tedy stejná doba, jaká je nyní – a podle toho upravovat věk odchodu do důchodu –, je v podstatě nejspravedlivější a nejflexibilnější a nejsprávnější cesta,“ je přesvědčen Fiala.
„To, co je výzva pro zdravotnictví, a nejen pro zdravotnictví, ale pro řadu sektorů, je zvýšení průměrného věku ve zdraví, proto nedílnou součástí reformy je vytvoření Rady vlády pro veřejné zdraví,“ sdělil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
„Lidé se sice dožívají déle, ale dožívají se v nemoci, nikoli ve zdraví. V podstatě úroveň zdravotního stavu se nezměnila plus minus od 60. let,“ řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Ve sněmovně velmi pravděpodobně projde důchodová reforma hlasy koaličních zákonodárců. Opoziční poslanecké kluby reformu podpořit nechtějí, s prodlužováním věku odchodu do důchodu nesouhlasí. Podle opozice by měla vláda lépe vybírat daně a motivovat občany, aby měli více dětí. „Věk 65 let je za nás nastaven velmi dobře a rozhodně není důvod jej měnit,“ míní místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).
Úspory ve výši 165 miliard
Nové propočty ministerstva práce uvádějí, že postupné zvyšování důchodového věku by veřejným rozpočtům v roce 2050 ušetřilo 1,2 procenta HDP. V dnešních cenách je to zhruba devadesát miliard korun. Stejnou sumu by přineslo i mírné snížení nově přiznávaných penzí. Podle předpokladů by během deseti let průměr nevzrostl o dvanáct, ale o deset tisíc.
Naopak dobrovolné sdílení vyměřovacích základů mezi manželi nebo partnery žijícími ve stejnopohlavním svazku by veřejné rozpočty zatížilo několika miliardami navíc.
Další návrhy už pro rozpočet znamenají náklady menší než jednu desetinu procenta hrubého domácího produktu. Celkem má reforma ročně uspořit přes dvě procenta HDP. Odhad na rok 2050 činí 165 miliard korun.
