Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy v systému důchodového pojištění. Reformní změny počítají s navyšováním důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, snižováním výpočtu nových důchodů, minimální penzí ve výši dvaceti procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Normu dostane k projednání sněmovna. Podle plánu by změny měly začít postupně platit od příštího roku.
Vláda schválila reformu penzí. Počítá s pozdějším odchodem do důchodu
„Důchodová reforma je potřeba. Měla být provedena už dřív. Předcházející vlády neměly odvahu, my ji máme. Díky této reformě budou mít mladé generace – třicátníci, čtyřicátníci – důstojný důchod,“ uvedl premiér. Dodal, že i s reformou důchody porostou. Upřesnil, že průměrná penze je nyní přes 20 tisíc korun a v polovině 30. let by měla přesahovat 30 tisíc korun. V důchodu by lidé měli trávit 21,5 roku. Změny předseda vlády označil za vyvážené, předvídatelné i spravedlivé.
Fiala také uvedl, že pokud by vláda neměla odvahu přijmout tuto reformu, celý systém by do budoucna nebyl udržitelný a dříve či později by zkolaboval. Podle premiéra se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Popis novely zákona s reformními změnami penzí včetně přehledu toho, co by změny znamenaly pro konkrétní skupiny obyvatel, najdete ZDE.
Fiala zmínil, že by bylo dobré dosáhnout shody napříč stranami. „Na takovou dohodu ale potřebujete, aby i opozice, opoziční hnutí ANO v tomto případě, bylo připraveno k nějaké dohodě přistoupit a chovalo se alespoň trochu odpovědně. Toho jsme se bohužel nedočkali,“ uvedl premiér s tím, že ANO nechce převzít politickou odpovědnost za budoucnost České republiky.
Zástupci ANO se v březnu zúčastnili jednání o penzích s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Po neshodách ohledně výsledků schůzky a vyjádření Fialy, že koalice prosadí reformu bez ohledu na názor opozice, zrušili svoji účast na druhé takové schůzce před týdnem.
Jurečka: Nynější důchodci mají zaručený růst penzí
Jurečka uvedl, že se zástupci opozice absolvoval zhruba deset jednání. Dostali podle něj v prosinci návrh k připomínkám. ANO podle něj „neposlalo ani čárku“, SPD dodalo své náměty k podpoře rodin. Pokud by ANO změnilo svůj přístup, Jurečka zopakoval, že je ochoten o návrzích debatovat. Poznamenal, že nynější starobní důchodci mají zaručené, že jim penze porostou každý rok o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Přiznané výchovné bude součástí penze.
Návrh přesto počítá s mírným snižováním nově přiznaných penzí od roku 2026. „Penze nám porostou i tak velmi slušným tempem,“ slíbil Jurečka v Událostech. „Za deset let průměrná penze u nových důchodů vzroste zhruba o deset tisíc korun. Růst takovým tempem tady v minulosti nebyl,“ sdělil s tím, že systém má garantovat, aby byl férový i pro další generace.
Místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) poznamenal, že opozice neměla dost odpovědnosti ani odvahy reformu připravit. „Ukázalo se, že odvaha téhle vládě rozhodně nechybí, zato opozici nechybí série výmluv,“ podotkl. V dalších kolech vyjednávání je podle něj důležité nenahradit odpovědnou politiku bezbřehým populismem.
Pokud by nebyla reforma provedena, v budoucnu by jakákoli politická reprezentace řešila, jak zachovat důstojný život penzistů, míní předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Znamenalo by to zvýšení daní, snížení penzí nebo redukci financí pro nějakou jinou oblast, poznamenala. ANO podle ní neukázalo řešení, neudělalo vůbec nic a strčilo hlavu do písku.
Loni důchody skončily v nejvyšším deficitu
Demografická data uvádějí, že společnost stárne a život se prodlužuje. Lidé nad 65 let tvoří teď asi pětinu obyvatel, v polovině století by to měla být třetina. Výdaje na penze rostou. Teď tvoří asi třetinu výdajů státu. Na důchodech se loni vyplatilo 685,3 miliardy korun. Meziročně suma vzrostla o 97,2 miliardy korun, tedy o 17 procent. Příjmy se zvedly o osm procent, výdaje pokrýt nestíhají.
Systém důchodového pojištění skončil v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Podle dřívějších údajů ministerstva práce by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v dnešních hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.
Podle ekonomů není systém penzí beze změn udržitelný. Členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská uvedla, že kabinet některé návrhy rady vyslyšel. Cílem reformy je podle ní vytvoření udržitelného, spravedlivějšího, předvídatelného a flexibilnějšího důchodového systému. Spoléhat se na určitý populační vývoj by podle ní bylo velmi riskantní i rozpočtově nezodpovědné.
„Na nás, budoucí důchodce, bude do budoucna pracovat méně a méně lidí a přitom chceme, aby naše životní úroveň rostla,“ sdělila Horská v Interview ČT24. Ekonomický růst tak není podle ní receptem na řešení tohoto demografického problému. „Jak poroste naše životní úroveň, důchodci budou chtít zhruba stejný díl z tohoto většího koláče,“ podotýká.
Alternativním řešením podle poradkyně premiéra není ani vyšší zdanění. „Chceme-li, aby se ekonomice dařilo, další a další zdaňování a další přerozdělování většinou k prosperitě nevede,“ sdělila s tím, že jde o otázku struktury zdanění. Naše zdanění práce je už tak jedno z nejvyšších, podotkla. Také doplnila, že „dvě třetiny“ států v Evropě s ohledem na demografii zvyšují věk odchodu do důchodu, některé jako Dánsko velmi radikálně.
Opozice: Návrh vůbec nehledá nové příjmy
Opozice návrhy odmítá. Podle opozičního ANO vládní koalice straší lidi, o reformě s ní jednat dál nechce. S plánem koalice nesouhlasí ani odbory, rada osob se zdravotním postižením či rada seniorů.
„Naše požadavky vláda zná, ale ona je nechce slyšet. Jasně řekla, že si změny prosadí i bez nás. Je to jen komedie, ve které jim nebudeme dělat stafáž. Jejich parametrické změny prvního pilíře jsou založeny na redukční dietě budoucích seniorů,“ kritizoval místopředseda ANO Karel Havlíček. Podle něj se po vládních opatřeních nevyplatí patnáct miliard korun ročně a tuto sumu by rozpočet získal díky EET. „Vůbec neřeší (vláda), jak dostat do systému nové zdroje – například přes námi navržený investiční pilíř se státní garancí,“ dodal.
Podle poslankyně SPD Lucie Šafránkové není vládní návrh reforma, ale „soubor parametrických úprav“ systému. „Dvě z navržených opatření jsou pro nás zcela nepřijatelná,“ uvedla Šafránková. Zmínila „neomezené zvyšování věku“ nad 65 let a snižování výpočtu nových penzí po roce 2026. Nepřijatelné je pak podle poslankyně i omezení výchovného v budoucích důchodech. „Návrh zcela rezignuje na to, co je nejpodstatnější – hledat nové příjmy do důchodového systému bez zvyšování sazby důchodového pojištění a nastavit aktivní prorodinnou politiku za účelem podpory porodnosti v pracujících rodinách,“ sdělila Šafránková.
SPD naopak vítá návrh na odpuštění důchodových odvodů pracujícím důchodcům a mírnější krácení předčasné penze lidem, kteří odpracovali 45 let. Podle poslankyně tyto úpravy do vládního návrhu hnutí prosadilo.
Také analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Martin Potůček tvrdí, že vláda schválila nikoliv zásadní důchodovou reformu, ale parametrické změny existujícího systému. Nemyslí si, že se důchodový systém jako takový v budoucnu ocitne v „neuvěřitelných deficitech“.
„Nelíbí se mi, že ve vládním prohlášení bylo, že tato důchodová reforma má být postavena na širokém celospolečenském konsensu. Ten není. Je pravda, že návrh byl jednohlasně schválen vládou, ale v zásadě se k němu nemohla v průběhu dvou a půl let vyjadřovat ani opozice, ani společenské organizace,“ tvrdí Potůček.