Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.
Důchody se v minulém roce upravovaly dvakrát. V lednu rostly při pravidelné každoroční valorizaci. V červnu se zvedly mimořádně kvůli inflaci. Vláda tehdy ale prosadila kvůli prudkému růstu výdajů mírnější přidání za zhruba 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy. Opoziční hnutí ANO to napadlo u Ústavního soudu, se stížností ale neuspělo.
V deficitu je systém i letos. V lednu byl v minusu 8,1 miliardy. Je to ale zhruba o čtvrt miliardy korun méně než loni. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
Celkové výdaje systému důchodového pojištění činily loni 692,3 miliardy korun. Z toho 685,3 miliardy se vyplatilo na penze a sedm miliard pokrylo správu důchodů. V roce 2022 do důchodů putovalo 588,2 miliardy korun a do správy 6,6 miliardy. Příjmy předloni dosáhly 594,7 miliardy korun a loni na odvodech přiteklo 619,5 miliardy korun.
Výdaje dlouhodobě rostou rychleji než vybraná suma. V minulém roce se meziročně zvedly o zhruba více než šestnáct procent, příjmy se zvýšily o osm procent.
Schodek překonal i období ekonomické krize
Loňský deficit překonal dosud nejvyšší schodek z roku 2013 po tehdejší ekonomické krizi. Částka tehdy dosahovala 55,1 miliardy korun. Vyplacená suma i výběr pojistného byly ale před desetiletím výrazně nižší. Propad tak odpovídal šestnácti procentům příjmů. Loni dosahoval jedenácti procent vybrané sumy.
„Je patrné, že vývoj hospodaření systému důchodového pojištění je výrazně závislý na ekonomickém cyklu. Vysoká zaměstnanost a rostoucí platy přinášejí státnímu rozpočtu i vysoké příjmy z pojistného na důchodové pojištění, které pak mohou pokrýt všechny výdaje na důchody. V dobách ekonomické stagnace či poklesu pak vznikají schodky tohoto systému, které mohou být navíc prohlubovány negativním demografickým vývojem,“ uvedlo ministerstvo financí.
Na stav systému má pak také vliv jeho nastavení, tedy výše sazeb pojistného či způsob výpočtu a zvyšování penzí.
Růst výdajů výrazně zrychlily mimořádné valorizace k dorovnání inflace. K propadu přispělo také zavedení výchovného. Bonus 500 korun za vychované dítě stojí stát ročně asi devatenáct miliard korun, výdaje postupně porostou. Návrh důchodové reformy počítá se zpomalením tempa růstu důchodů, zastavením valorizace výchovného či nižším výpočtem nových penzí.
Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení 2,85 milionu lidí. Starobních důchodců bylo 2,37 milionu. Průměrná starobní penze činila 20 264 korun. Desítky tisíc důchodů vyplácely také systémy vnitra, spravedlnosti a obrany. Tyto důchody byly vyšší.
