Od ledna se důchody zvednou všem stejně. Podle opozice je valorizace nedostatečná, chce vyšší růst

5 minut
Události: Lednová valorizace důchodů se blíží
Zdroj: ČT24

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

„Růst důchodů je vždycky nad růstem cen, což znamená, že životní úroveň našich důchodců je valorizací zajištěna dostatečně. Pokud nám přestala růst inflace, za což jsme rádi, tak se to odrazilo v tom, že není růst zásluhové části důchodů,“ vysvětluje vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hned na začátku příštího roku přitom bude o penzích rozhodovat Ústavní soud. Hnutí ANO totiž napadlo jejich letošní červnové navyšování, které vláda přibrzdila. Oproti předpokladům to bylo zhruba o tisíc korun.

„Vláda se rozhodla pošlapat jednací řád sněmovny, ústavní pořádek, pošlapat práva, která vznikla na základě té obrovské inflace,“ hřímá bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Desátého ledna se i ona chystá na jednání Ústavního soudu. Ten si jako svědky předvolal i ministry financí a práce a sociálních věcí.

Penze rostly opakovaně

„To není mimořádný výdaj, který by se nepromítal do dalších valorizací, a v tom byl největší problém. To nebyl ani problém roku 2023, ale zejména všech následujících let,“ upozorňuje šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Zástupci vládní koalice věří, že u Ústavního soudu uspějí. Zároveň argumentují tím, že důchody v posledních letech opakovaně rostly. A to i mimořádně. Ještě na konci roku 2021 byl průměrný důchod 15 425 korun. V porovnání s lednem 2024 tak vzrostl o více než 5200 korun.

Růst průměrného důchodu v roce 2022
Zdroj: ČT24/ČSSZ/MPSV
Růst průměrného důchodu v roce 2023
Zdroj: ČT24/ČSSZ/MPSV

„Musíme zohledňovat i nějakou mezigenerační solidaritu, ten rozpočet není nafukovací,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Průměrný důchod téměř 20 700 korun je vlastně částkou, která nijak nereflektuje to, že naopak reálné mzdy často lidem klesly,“ připojuje se místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti).

„My si už teď jako stát půjčujeme desítky miliard na to, abychom mohli důchody vůbec vyplatit,“ zdůraznila předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Sněmovní opozice ale trvá na tom, že kabinet má penze zvyšovat rychleji.

„Zvlášť důchodci, kteří nežijí v páru, mají velké problémy zaplatit energie, jejichž ceny jsou obrovské,“ je přesvědčený místopředseda SPD Radim Fiala. V příštím roce by měla klesnout inflace ke třem procentům. Důchodci tak ke svým penzím dostanou přidáno nižší částky, než na které byli zvyklí v minulých dvou letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 36 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...