Od ledna se důchody zvednou všem stejně. Podle opozice je valorizace nedostatečná, chce vyšší růst

5 minut
Události: Lednová valorizace důchodů se blíží
Zdroj: ČT24

Stát od ledna znovu zvýší důchody – tentokrát všem stejně. Penzisté budou dostávat 360 korun měsíčně navíc, průměrný důchod tak přesáhne 20 600 korun. Obě opoziční hnutí ve sněmovně předložila návrhy na další růst, protože valorizaci považují za nedostatečnou. Vláda argumentuje tím, že víc si zadlužená země nemůže dovolit.

„Růst důchodů je vždycky nad růstem cen, což znamená, že životní úroveň našich důchodců je valorizací zajištěna dostatečně. Pokud nám přestala růst inflace, za což jsme rádi, tak se to odrazilo v tom, že není růst zásluhové části důchodů,“ vysvětluje vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Hned na začátku příštího roku přitom bude o penzích rozhodovat Ústavní soud. Hnutí ANO totiž napadlo jejich letošní červnové navyšování, které vláda přibrzdila. Oproti předpokladům to bylo zhruba o tisíc korun.

„Vláda se rozhodla pošlapat jednací řád sněmovny, ústavní pořádek, pošlapat práva, která vznikla na základě té obrovské inflace,“ hřímá bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Desátého ledna se i ona chystá na jednání Ústavního soudu. Ten si jako svědky předvolal i ministry financí a práce a sociálních věcí.

Penze rostly opakovaně

„To není mimořádný výdaj, který by se nepromítal do dalších valorizací, a v tom byl největší problém. To nebyl ani problém roku 2023, ale zejména všech následujících let,“ upozorňuje šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Zástupci vládní koalice věří, že u Ústavního soudu uspějí. Zároveň argumentují tím, že důchody v posledních letech opakovaně rostly. A to i mimořádně. Ještě na konci roku 2021 byl průměrný důchod 15 425 korun. V porovnání s lednem 2024 tak vzrostl o více než 5200 korun.

Růst průměrného důchodu v roce 2022
Zdroj: ČT24/ČSSZ/MPSV
Růst průměrného důchodu v roce 2023
Zdroj: ČT24/ČSSZ/MPSV

„Musíme zohledňovat i nějakou mezigenerační solidaritu, ten rozpočet není nafukovací,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Průměrný důchod téměř 20 700 korun je vlastně částkou, která nijak nereflektuje to, že naopak reálné mzdy často lidem klesly,“ připojuje se místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti).

„My si už teď jako stát půjčujeme desítky miliard na to, abychom mohli důchody vůbec vyplatit,“ zdůraznila předsedkyně sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Sněmovní opozice ale trvá na tom, že kabinet má penze zvyšovat rychleji.

„Zvlášť důchodci, kteří nežijí v páru, mají velké problémy zaplatit energie, jejichž ceny jsou obrovské,“ je přesvědčený místopředseda SPD Radim Fiala. V příštím roce by měla klesnout inflace ke třem procentům. Důchodci tak ke svým penzím dostanou přidáno nižší částky, než na které byli zvyklí v minulých dvou letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...