Důchodové pojištění

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) považuje penzijní reformu za krok ke stabilizaci systému, řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) by ocenil, kdyby Senát návrh vrátil do Poslanecké sněmovny. Jurečka také uvedl, že koalice chce do června schválit povinný příspěvek firem na důchodové připojištění pro lidi v rizikových profesích, s účinností od ledna 2026. Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) návrh zkritizovala s tím, že by se spoření pro tyto lidi v rizikových profesích tímto způsobem stalo povinné. Hosté ve druhé části pořadu debatovali také o platech ústavních činitelů.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala penzijní reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž se na změně dohodla vládní koalice.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy korun. Je to dosud nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun více, penzijní výdaje tak vzrostly téměř o sedmnáct procent. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun.

Schodek systému důchodového pojištění přesáhl letos za první pololetí čtyřicet miliard korun. Za šest měsíců je téměř tak vysoký jako za celý krizový covidový rok 2020, kdy se část ekonomiky zastavila. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva financí o hospodaření systému důchodového pojištění.

Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda veřejnosti představit v polovině května. Její obsah podle šéfa resortu cílí na udržitelný důchodový systém.

Vládní koalice pro příští rok plánuje zrušení zhruba desítky daňových výjimek a úlev. Informaci potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česká televize zjistila, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) vážně uvažuje například o zrušení školkovného či o konci daňové slevy na nepracující manželku nebo manžela. Stanjura také při koaličních jednáních navrhl, aby prezident musel nově odvádět ze svého platu sociální a zdravotní pojištění.

Zdravotničtí záchranáři budou moci jít dříve do důchodu. Schválila to vláda na svém středečním jednání, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Neprošel však obecný návrh na zkrácení doby důchodového pojištění pro získání starobní penze z 35 na 25 let. Vláda jej začlení až do širšího balíčku úprav penzí, který chystá na polovinu příštího roku.