Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala penzijní reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Oznámil to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle nějž se na změně dohodla vládní koalice.
Věk odchodu do penze by měl růst pomaleji, oznámil Jurečka
Vládní politici o důchodovém věku debatovali podle Jurečky na koaličním jednání v úterý a na změně se dohodli. Návrh koaliční poslanci příští týden doplní ve sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, řekl ministr. Reformou se má příští týden zabývat sněmovní sociální výbor.
„Očekávám, že promítneme do zákona otázku věku odchodu do důchodu. Preferuji tu variantu, abychom to zpomalili, aby tempo růstu nebylo o dva měsíce ročně, ale o jeden měsíc. Toto byla jedna z věcí, kterou jsme v úterý probírali (na jednání koalice). Na tom máme koaliční dohodu,“ řekl Jurečka. Předpokládá, že výbor poslancům doporučí návrh se zpomalením věku schválit.
Rostoucí výdaje
Se stárnutím společnosti navíc dál porostou výdaje systému důchodového pojištění. K udržitelnosti a snížení schodků má přispět hlavně právě posouvání důchodového věku, ten roste už nyní. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane ve třicátých letech tohoto století. Opozice další navyšování odmítá. Proti jsou i odbory.
Vládní reforma původně počítala právě s pokračováním navyšování penzijního věku nad 65 let od příštího desetiletí podle prodlužování života u jednotlivých ročníků nepravidelně, a to nejvýš o dva měsíce za rok. Demografové doporučovali pomalejší pravidelný růst o měsíc ročně.
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. To je kolem procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje výrazně převyšují příjmy z odvodů. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Letošní zpráva o vývoji penzí po loňském prosazení zpomalení valorizací a zpřísnění pravidel předčasných penzí bilanci zlepšila, a to na schodek kolem tří procent HDP. Jurečka už dřív řekl, že po reformě by se mohl deficit pohybovat kolem jednoho procenta HDP. Pomalejší posouvání důchodového věku by ho zvedlo asi o 0,3 či 0,4 procenta HDP.
„Je o něco dražší. Zároveň ale vnímáme nějakou společenskou rovnováhu. Toto opatření bylo nejčastěji v průzkumech veřejného mínění zmiňováno jako to, které lidé vnímají nejvíc bolestivě v reformě, o které ale jinak říkají, že ji chtějí. Je to kompromis, který vůbec neohrožuje původní cíl. Reforma přinese stabilitu a udržitelnost do budoucna a tuto drobnou úpravu si může dovolit,“ dodal Jurečka.
