Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.
Podle demografa a člena Hlavního výboru České demografické společnosti Tomáše Fialy generace narozená v roce 2000 půjde podle aktuální prognózy do důchodu v sedmdesáti letech a třech měsících. „A přitom by důchod pobírali zhruba o pět měsíců méně než generace lidí narozených v roce 1965, která půjde do důchodu v pětašedesáti,“ doplňuje Fiala.
Právě demografická společnost vládě doporučuje, aby věk odchodu do penze prodlužovala pomaleji, například o jeden měsíc pro každý ročník. Koalice je svolná o tom jednat. Současný návrh, který vychází ze statistiky dožití, pracuje se dvěma měsíci.
Prodavačka Ilona Mráčková má do penze ještě daleko, ale zda tuto práci dokáže zvládat i těsně před odchodem do důchodu, si není jistá. „Neumím si představit, jak manuálně pracující lidi zvládnou jít v 66 do důchodu,“ říká.
Dvě dvaadvacetileté studentky mají jít podle návrhu důchodové reformy do penze až ve víc než sedmdesáti letech. „Myslím, že spíš žádný důchod nebude, ale těžko říct, uvidíme, co budoucnost přinese,“ říká jedna z nich. Druhá z nich si to nedovede vůbec představit. „Myslím, že těch 65 je maximum, co člověk zvládne, ale sedmdesát už je moc,“ míní.
Lidé, kterým je dnes kolem třicítky, budou podle reformy pracovat do 69 let. Dnešní sedmatřicátníci pak do 68 a padesátníci půjdou do důchodu zhruba v 66 letech. Pro lidi narozené po roce 1972 má totiž věk odchodu do penze růst pravidelně.
Demograf Tomáš Fiala říká, že pokud by nedocházelo k velkým výkyvům, jako byla například epidemie covidu, tak by důchodový věk od schválení reformy rostl o dva měsíce pro každý další ročník narození.
Důchodový věk posouvat pozvolněji, radí demografové
Naopak podle návrhu demografů by do důchodu mohli lidé odejít o dva roky dříve. Jejich plán počítá s tím, že by se věková hranice posouvala plynule a pomaleji, o měsíc ročně. Ministerstvo práce teď propočítá možné dopady návrhu. Po vyhodnocení vláda rozhodne, jestli tuto úpravu zapracuje či nikoliv, předestřel vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
O stanovení věkového stropu každopádně Jurečka zatím neuvažuje. „To je to, co by možná na první pohled bylo jednoduché a daleko jednodušší i pro mě v této situaci, na druhou stranu by to nebylo férové vůči budoucím generacím, ale i vůči budoucím vládám,“ prohlásil.
Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvedla, že se možné změny musí projednat. Jde podle ní hlavně o to, aby „čtvrtina, kterou mají dnešní seniorky a senioři, byla zaručena i budoucím generacím“, řekla v narážce na průměrnou část života stráveného v důchodu.
Vládní politici chtějí systém upravit, protože na vyplácení penzí je málo peněz. Podle posledních čísel byl důchodový účet ke konci dubna v deficitu přes 26 miliard. Bezmála třem milionům penzistů vyplatil stát za čtyři měsíce letošního roku skoro čtvrt bilionu korun. Minulý rok vykázal systém dokonce rekordní schodek – téměř 73 miliard korun. Do přebytku se za poslední dekádu dostal jen v letech 2018 a 2019.
Průměrná starobní penze teď přesahuje 20 600 korun. Od konce roku 2022 stoupla v průměru o dva a půl tisíce. Hlavní důvod valorizací, zdražování, mezitím zvolnilo.
Podle původního návrhu ministerstva práce by stát například v roce 2050 na důchodech ušetřil 1,2 procenta HDP, v dnešních cenách zhruba devadesát miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už by základní parametry změn měnil nerad.
Opozice bude obstruovat, důchodový věk zvyšovat nechce
Právě zvyšování věku odchodu do penze je jedno z opatření, s kterým ostře nesouhlasí sněmovní opozice. Úvodní projednávání důchodové reformy chtějí obě opoziční hnutí příští týden na plénu obstruovat.
Hnutí SPD podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové nechce připustit, aby se zvyšoval věk odchodu do důchodu nad 65 let.
Zástupce STAN Viktor Vojtko zase říká, že cílem je se na co nejvíce bodech reformy shodnout i s opozicí. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové to ale asi nevyjde. „Pokud vám někdo vzkáže, že to je neměnné a na tom se dohodli, a vy si můžete říkat, co chcete, tak s kým bychom o čem jednali?“ podotkla.
Sněmovna se bude důchodovou reformou zabývat od úterý na mimořádné schůzi, kterou koalice svolala i kvůli plánovaným obstrukcím. „Nedá se u ní změnit program a je tedy i zamezena debata o programu, protože standardní taktika této opozice je hovořit velice dlouze už o samotném programu schůze,“ sdělila šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Definitivně hlasovat by poslanci o důchodové reformě měli na podzim.
