Viktor Vojtko

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila předlohu, podle níž by zaměstnavatelé museli přispívat do spoření na stáří pracovníkům v části náročných profesí z takzvané třetí kategorie rizika. Opoziční hnutí ANO a SPD hned v úvodu jednání zablokovala rychlé schválení tohoto bodu. Vládní tábor patrně nechá zkrátit lhůty pro projednání předlohy ve výborech. Poslanci dále například podpořili novelu, podle níž by Česká pošta i jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu za základní služby až dvě miliardy korun, tedy o půl miliardy více než dosud.

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Znovu ožívá koaliční pře o výpovědi bez udání důvodu. Poslanci ODS a TOP 09 připojili tuto možnost k takzvané flexibilní novele zákoníku práce. Zbylé vládní strany s úpravou nesouhlasí. Pokud by firma ke snadnějšímu propouštění sáhla, musela by dotyčnému vyplatit minimálně dvojnásobné odstupné. Některých zaměstnanců by se podniky tímto způsobem zbavit nesměly. Ve druhém čtení poslanci návrh projednají v úterý.

Odbory a zástupci firem volají po mimořádném jednání s vládou. Nesouhlasí s čerstvě předloženým poslaneckým návrhem, který zavádí povinné příspěvky podniků pro víc než sto tisíc lidí v náročných profesích. Kabinet předlohu projedná příští týden. Odboroví předáci a zaměstnavatelé namítají, že s nimi materiál nikdo předem neprojednal, a hovoří o porušení sociálního dialogu.

Vládní strany by mohly úpravu, která zavede příspěvky firem rizikovým profesím ze třetí kategorie, projednat příští týden. Tyto příspěvky mají být náhradou za to, že 109 tisíc lidí s náročným povoláním nakonec nezískalo v důchodové reformě nárok na dřívější penze. Původně chtělo ministerstvo financí úpravu připravit do konce loňského roku.

Od ledna stoupnou starobní důchody v průměru o 358 korun měsíčně. Po této pravidelné, zákonem dané valorizaci přesáhne průměrný důchod 21 tisíc korun, bude tak činit zhruba 43 procent průměrné hrubé mzdy. Zvýšeny budou zároveň i invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody. S novým rokem platí rovněž další změny, například lidé v náročných profesích mohou odejít do důchodu dříve. Změní se i podmínky pro pracující seniory.

Koaliční strany se před třetím čtením definitivně dohodly na podobě důchodové reformy. Věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst nad 65 let, o měsíc za každý ročník. Dříve bude moci bez ztráty peněz skončit s prací asi patnáct tisíc lidí z nejtěžší, čtvrté, rizikové kategorie. S tím dosud nesouhlasila část hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří chtěli, aby stejnou možnost mělo i dalších více než 127 tisíc zaměstnanců ze třetí kategorie.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Vládní důchodová reforma nemá před závěrečným čtením ve sněmovně jistou podporu celé koalice. Některým poslancům KDU-ČSL a hnutí STAN vadí výrazné omezení počtu lidí z náročných profesí, kteří by měli nárok na dřívější penze v plné výši. Návrh ODS a TOP 09 proto někteří z nich nepodpoří. Pokud by poslanci pozměňovací návrh i tak přijali, zvažuje část lidovců a STAN, že pro důchodovou reformu jako celek nezvednou ruku.

Věk odchodu do penze má sice růst pomaleji než podle původní vládní verze, výměnou za to ale koalice podstatně zúží počet lidí v náročných profesích, kteří budou moct odejít do důchodu dřív – konkrétně až o pět let bez krácení penze. Provázanost obou kroků potvrdili někteří politici České televizi. Místo plánovaných víc než 127 tisíc lidí pracujících v těžkých podmínkách jich zřejmě bude mít nárok na dřívější důchod jen 15 tisíc.

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Ekonomická situace domácností se už druhým rokem zlepšuje, lidé to ale vnímají jinak. Často si myslí, že se země ubírá špatným směrem, vyplývá z průzkumu agentury STEM a poradenské společnosti KPMG. Na tom, zda se mají Češi lépe, se ale politici úplně neshodnou. Například poslanec ODS Karel Haas v Událostech, komentářích řekl, že situace lidí je často lepší, než uvádějí v průzkumech. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher uvedl, že situace se možná meziročně zlepšila, ale pořád se lidé nemají tak dobře jako před covidem. Poslankyně SPD Marie Pošarová poukázala na špatnou situaci mladých lidí.

Lidé, kterým je dnes pětadvacet let, půjdou podle vládního návrhu důchodové reformy do penze v sedmdesáti, třicátníci v šedesáti devíti a padesátníci za šestnáct let. Nově to vypočetla Česká demografická společnost. Změny systému začnou v úterý projednávat poslanci.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Už brzy by mohlo být jasnější, které náročné profese by mohly jít dříve do důchodu. Ve čtvrtek se setkají zástupci ministerstev práce a zdravotnictví se zaměstnavateli a odbory. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl, aby se návrh projednal s chystanou důchodovou reformou.

Dvě třetiny Čechů si pravidelně odkládají peníze na důchod. Více než polovina lidí, kteří tak z různých důvodů nečiní, nedisponuje dostatkem peněz, a vše obratem využije na živobytí. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který pro investiční platformu Portu vypracovala na přelomu roku agentura Ipsos. Ekonomové se však shodují, že je důležité myslet na stáří už od mládí.

Po necelém roce platnosti vládní strany plánují změny ve výchovném, tedy příspěvku ve výši pěti set korun k důchodu navíc za každé dítě. Po roce 2027 navrhují u nových seniorů částku na první dvě děti snížit a taky upravit způsob vyměřování příplatku. Naopak vyšší kompenzaci podle koalice potřebují lidé, kteří se v ekonomicky aktivním věku starali o nemohoucí příbuzné.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Vláda si bude muset v příštím roce půjčit na výplatu důchodů téměř 50 miliard korun. Z návrhu státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Letos to podle dřívějších propočtů, které zohledňovaly mimořádnou červnovou valorizaci, vypadalo až na 80 miliard. Nakonec bude deficit asi o deset miliard nižší, hlavně díky lepšímu vývoji ekonomiky. Lídři vládní koalice považují penzijní systém za neudržitelný. A kromě nedávného zpomalení růstu penzí chtějí prosadit i další části reformy.

Prezident Petr Pavel podepsal penzijní novelu, a to navzdory některým výhradám, jak uvedl v prohlášení. Za problematickou považuje náhlost zkrácení doby možného odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním důchodovým věkem. Obává se také, že by nahrazení mimořádných valorizací inflačním příplatkem mohlo být pro stát nakonec nákladnější. První část novely začne platit v říjnu, vláda původně doufala, že to bude již od září.

Poslanci ve středu schválili vládní novelu o důchodovém pojištění, která zpřísňuje pravidla předčasných odchodů do důchodů a zpomaluje řádné valorizace penzí. Že se bude hlasovat ve středu po poledni, si vynutila koalice, opoziční ANO avizovalo, že kvůli pevnému času hlasování obrátí na Ústavní soud. Novela ale jde dál – do horní parlamentní komory. Senátoři by o ní mohli rozhodovat na své příští schůzi, která začne 23. srpna.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.