Sněmovna po mnoha hodinách debat dokončila druhé kolo schvalování vzniku národního parku Křivoklátsko. Jeho potřebnost opět obsáhle zpochybňovali zejména poslanci ANO, kteří spolu se zástupci SPD vytvoření parku odmítají. Poukazovali především na nesouhlasný postoj místních obyvatel a obcí s vytvořením parku. Dolní komora kvůli tomu asi ve vládní novele o ochraně přírody přinejmenším upraví povolené nebo zakázané činnosti v národních parcích včetně stavebních.
Poslanci posunuli novelu o vzniku národního parku Křivoklátsko do třetího čtení
4 minuty
Události: Mimořádná schůze sněmovny
První hodinu debaty, do níž se i opakovaně hlásila desítka poslanců, vyplnili zástupci ANO krátkými poznámkami, v nichž vyzývali Hladíka ke zrušení zmíněného záměru. Argumentovali tím, že proti parku je většina obcí i obyvatel Křivoklátska, s nimiž podle nich ministr nejedná. „Ochrana přírody a krajiny nesmí být záminkou pro prosazování návrhu silou,“ uvedla například Margita Balaštíková (ANO).
Ministr kontroval, že s obcemi i jejich obyvateli jednal opakovaně, stejně jako s místními podnikateli, vodáky nebo včelaři. „Šel jsem dům od domu a s celou řadou místních lidí jsem se opravdu bavil,“ řekl Hladík. Pro rybáře ani vodáky vznik parku podle něj žádná nová omezení nepřinese, protože jeho území se bude týkat pouze zhruba jednoho kilometru toku řeky Berounky.
K pochybnostem o dodržení zákonných podmínek pro přeměnu části dosavadní Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko na národní park ministr doplnil, že jde o unikátní vnitrozemské území s pestrými lesy a velkými roklemi, v nichž se dlouho nehospodařilo z ekonomických důvodů. V oblasti žijí podle Hladíka desítky zvláště chráněných a stovka ohrožených druhů zvířat.
Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) poté detailně rozebírala soudní rozhodnutí týkající se národních parků. Poukázala na možnost kasačních stížností k Nejvyššímu správnímu soudu ohledně Křivoklátska a doporučila kvůli tomu projednávání novely přerušit.
Odmítavý postoj SPD k parku zdůvodňoval Radek Rozvoral, který poukázal podobně jako další opoziční poslanci na finanční náročnost projektu, jenž vyjde minimálně na desítky milionů korun ročně. Opozičním hnutím vadila také snaha části poslanců ODS omezit roli správy národních parků ve prospěch obcí nebo zohlednění veřejného zájmu při zajišťování bezpečnosti či energetické soběstačnosti území. Omezující návrhy ale odmítl už dříve jak Hladík, tak předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Křivoklátsko by se podle novely o ochraně přírody mělo stát pátým národním parkem v Česku, a to od příštího roku. Pro vznik parku na Křivoklátsku, které je jedním z nejrozsáhlejších komplexů lesů ve středních Čechách, jsou z devětadvaceti tamních obcí pouze dvě, ostatní se obávají omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Řada starostů v oblasti dlouhodobě upozorňuje také na to, že už nyní je turistická návštěvnost regionu na hranici únosnosti a vyhlášení parku by ji mohlo ještě zvýšit. Petici proti národnímu parku podepsalo přes 11 300 lidí.
Další úpravy
Poslanci k předloze navrhli řadu změn včetně těch, které se vznikem parku nesouvisí. Předseda ANO Andrej Babiš by chtěl zakázat lov norováním, obdobný návrh připravili i šéf KDU-ČSL Marek Výborný a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která chce navíc zakázat chov lišek v zajetí kvůli výcviku loveckých psů. Michal Zuna (TOP 09) chce zakázat myslivcům střílení koček a psů.
Novela upravuje také ochranu vybraných druhů živočichů a rostlin nebo opylovačů a ochranu před světelným znečištěním. Má zavést změny v ochraně dřevin a druhové ochraně, kterou nově pojímá jako ochranu biotopů, nikoli jednotlivých druhů. Má zlepšit ochranu stromů a zeleně ve městech a ve volné krajině, jejichž kácení bude možné zpoplatnit nebo uložit náhradní výsadbu.
Norma rovněž ukládá zajistit protipožární předěly a požární nádrže v návaznosti na rozsáhlý požár v parku České Švýcarsko. Karel Krejza (ODS) navrhoval mimo jiné rozšířit na dvojnásobek patnáctimetrovou vzdálenost od protipožárního předělu, v níž nesmějí být odumřelé stromy a zbytky stromů po jejich těžbě. Žádal také, aby zdroje požární vody v parcích nesměly být dále než tři kilometry od sebe. Za jeho návrhy se přimlouval na rozdíl od svých stranických kolegů někdejší šéf hasičů Drahoslav Ryba (ANO).
Okamurova kritika
Před debatou o Křivoklátsku zahájil mimořádnou schůzi sněmovny čtyřicetiminutovým projevem předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura, který kritizoval koaliční vládu Petra Fialy (ODS) zejména kvůli dostupnosti bydlení a lékařské péče, ale i kvůli příjmové a energetické chudobě či cenám potravin.
Kabinet vinil z toho, že za tři roky Česko „zdevastoval“. „Češi musí na bydlení šetřit kvůli Fialově vládě nejdéle v Evropě,“ zdůraznil. Koupit si vlastní bydlení se podle něj stalo zcela nedostupnou záležitostí. Za jednu ze základních příčin označil fakt, že v Česku nefunguje jednoduché stavební řízení.
Poté se lídr SPD zaměřil na zdravotnickou péči. „V České republice nemá svého praktického lékaře jeden milion dospělých a 130 tisíc dětí,“ upozornil Okamura s tím, že ministerstvo zdravotnictví podle něj nic nedělá a Fialu problém nezajímá.
Povinný příspěvek pro náročné profese sněmovna asi schválí s odkladem účinnosti
Dalším bodem jednání bylo povinné spoření zaměstnavatelů v individuálních penzijních produktech. Poslanec Viktor Vojtko (STAN) a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová podali pozměňovací návrhy, na jejichž základě možná budou muset zaměstnavatelé přispívat pracovníkům z takzvané třetí kategorie do spoření na stáří až od ledna, případně od poloviny příštího roku, místo letošního července. Závěrečné schvalování návrhu zákona čeká poslance nejdříve koncem května. Bude čelit i zamítnutí, které prosazuje opoziční hnutí SPD.
Příspěvek mají dostávat pracovníci, kteří při schvalování vládní penzijní reformy vypadli z okruhu zaměstnanců s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše. Spoření s příspěvkem zaměstnavatelů by jim mělo podle zdůvodnění umožnit předdůchod. Podle Lucie Šafránkové (SPD) nejde o vhodné řešení ani o slušnou alternativu. „Ze strany vlády jde o další podraz na tyto zaměstnance, kterých je více než sto tisíc,“ prohlásila.
3 minuty
Události: Povinné příspěvky na spoření u náročných profesí
Rozpočtový výbor podpořil už dřív úpravu, podle které by zaměstnavatelé dávali čtyři procenta vyměřovacího základu již od tří odpracovaných směn. Obdobný návrh v úterý podala také Schillerová. Koaliční poslanecká předloha předpokládá, že by měli od tří do deseti směn přispívat třemi procenty a čtyři procenta posílat od jedenácti směn.
Podmínky pro čerpání předdůchodu by se měly lidem s rizikovou prací zmírnit, nebudou na něj muset spořit aspoň deset let. Podnik bude muset zaměstnance informovat, že mají na příspěvek nárok. Lidé budou firmě muset nahlásit, že spoření chtějí, od dalšího měsíce by měli peníze dostávat. Pokud by zaměstnavatel neplatil, hrozila by mu podle předlohy pokuta až dva miliony korun. Na dodržování povinností zaměstnavatelů by měly dohlížet podle pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) územní správy sociálního zabezpečení místo inspekce práce.
Vládní verze penzijní reformy předpokládala pro zhruba 108 tisíc lidí ze třetí kategorie s prací v chladu, teple, s vibracemi a fyzickou zátěží možnost dřívějšího důchodu podle počtu odpracovaných směn bez krácení pobírané částky. Zaměstnavatelé za ně měli platit vyšší odvody, a to o pět procentních bodů. Kvůli pomalejšímu růstu důchodového věku vládní poslanci ODS a TOP 09 prosadili vyškrtnutí této skupiny, náhradou má být příspěvek na spoření.
Poštovní novela
Ve druhém čtení byla na programu mimořádné schůze sněmovny také poštovní novela, která je po úterním projednání před závěrečným schvalováním. Předpokládá, že by Česká pošta (nebo jiný držitel poštovní licence) mohla získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně, tedy o půl miliardy více než dosud.
Protože nezazněl žádný pozměňovací návrh, rozhodli poslanci, že garanční hospodářský výbor už před konečným schvalováním novelu projednávat nebude.
Zákon o poštovních službách byl naposledy zásadněji novelizován v roce 2012, a to v souvislosti s dokončením procesu postupné liberalizace evropského trhu poštovních služeb. Jeho aktuální znění tak už plně neodpovídá stavu poštovního sektoru, který se v posledních letech výrazně mění v reakci na jeho dynamický vývoj ovlivněný zejména rozvojem elektronického obchodu a digitalizace. Podle předkládajícího ministerstva průmyslu bylo potřeba novelizovat zákon především v oblastech týkajících se ochrany spotřebitele a podmínek podnikání.
Zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích
Sněmovna také projednávala v prvním čtení novelu o přísnější regulaci prodeje i používání zábavní pyrotechniky. Tu poslanci podpořili i hlasy zákonodárců hnutí ANO. Druhé opoziční hnutí SPD neuspělo s žádostí, aby dolní komora novelu vrátila vládě k dopracování.
Dle novely by měl být zakázán prodej zábavní pyrotechniky na stáncích a na tržištích. Výjimku by měla mít pouze nejméně nebezpečná kategorie zábavní pyrotechniky, do níž patří například bouchací kuličky. Novela, kterou se nyní bude zabývat sněmovní hospodářský výbor, má také dát obcím právo zakázat používání pyrotechniky na jejich území. Současně má zakázat možnost používání pyrotechniky vyšších kategorií bez licence od Českého báňského úřadu.
Dolní komora naopak v úterý v prvním čtení neprojednala vládní novelu, která má usnadnit a zrychlit řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí. Pokračování úvodního kola debaty, jež začala už v polovině dubna, odložila na návrh předsedy poslanců ODS Marka Bendy na příští řádnou schůzi. Poslanci se na ní sejdou koncem května. K předloze chce vystoupit desítka zákonodárců.