Margita Balaštíková

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.

Část zemědělců podala ústavní stížnost proti takzvaným redistributivním platbám. Ty podle nich zvýhodňují malé farmáře přerozdělováním dotací na prvních sto padesát hektarů půdy a způsobují tak nerovnováhu na trhu a diskriminují větší podniky. Zemědělci varují, že pokud Ústavní soud nerozhodne včas, může část podniků zkrachovat a situace se ještě zhorší. Ministr zemědělství si za systémem stojí.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

Stát chce ke zlepšení situace na trhu s potravinami využít všechny nástroje. V rozhovoru pro server Blesk.cz to uvedl premiér Petr Fiala (ODS) s odkazem na čtvrteční jednání ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Mlsnou, zástupci České obchodní inspekce a dalších institucí. Podle Fialy trh s máslem, které v posledních měsících zdražuje, ovlivňují oligopoly. V této věci je potřeba, aby se stát podíval na dodržování podmínek volného trhu, řekl serveru premiér. Dodal však, že cenu másla stát regulovat nebude.

Poslanci v Událostech, komentářích řešili návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun. Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN) označil rozpočet za rozumný kompromis. Členka rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) jej má za nereálný. Podobně se vyjádřil místopředseda hospodářského výboru Radim Fiala (SPD). Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) počítá rozpočet s poměrně vysokým nárůstem příjmů, ale je postaven na ekonomické prognóze.

Pokud důchodová reforma projde v podobě, v jaké byla nyní načtena, hnutí ANO – pokud bude v příštím období vládní stranou – ji zruší. V pořadu Události, komentáře to prohlásila členka rozpočtového výboru sněmovny Margita Balaštíková (ANO). Místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel věří, že výsledný zákon bude kvalitní. Připustil také, že na některých pozměňovacích návrzích by mohl vládní tábor nalézt s opozicí shodu. „Nedá se to vyloučit,“ souhlasila Balaštíková.

Poslanci se v úterý sešli na první poprázdninové schůzi. Hlavním bodem programu byla digitalizace stavebního řízení. Tu kritizovali opoziční poslanci, místopředseda ANO Karel Havlíček ji označil za jedno z největších selhání. Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ji hájil s tím, že systémy digitalizovaného stavebního řízení v současnosti vykazují některé nedostatky také proto, že byly dodány v minimalistické podobě. Vyžadoval to tak podle něj nový stavební zákon, ale také podmínky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sněmovna debatovala až do půlnoci.

V Českých Budějovicích ve čtvrtek začal mezinárodní agrosalon Země živitelka. Hlavním tématem je využití chytrých technologií v zemědělství v projektu Smart Farming. Vzhledem k jubilejnímu 50. ročníku výstavy bude tématem také historie. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na zahájení řekl, že prostor pro razantní snižování cen potravin už není. Podle něj by to poškodilo zemědělce. Nynější ceny označil za v zásadě přiměřené. Premiér Petr Fiala (ODS) dodal, že potraviny zlevnily nejvíc ze zemí OECD.

Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.

Evropská komise přislíbila českým zemědělcům, jejichž úrodu poničily mrazy, kompenzace ve výši 380 milionů korun. Česko přitom od Bruselu chtělo více než dvě a půl miliardy. Pomoc může stát navýšit z vlastního rozpočtu, ministerstvo zemědělství hodlá přispět sta miliony, o další sumě chce jednat s resortem financí, řekl v Událostech, komentářích ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) se obává, že peníze nebudou stačit.

Ministerstvo financí rozeslalo první návrh státního rozpočtu na příští rok ostatním resortům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh poté resort financí zveřejní do konce srpna, oznámil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí podle zákona musí první návrh rozpočtových kapitol rozeslat ostatním resortům do konce června, v minulosti ho obvykle i zveřejňovalo. Postup kritizuje opoziční ANO.

„Myslíme si, že je to zbytečné, měli spíš podržet svoji ministryni,“ prohlásila o kauze kolem jmenování nového ministra pro vědu a výzkum členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO). Podle jejího hnutí by měl resort buďto zaniknout, případně se podřadí pod jiné ministerstvo. Naopak ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) by ocenil, kdyby se pozice obsadila co nejrychleji. O odstoupení Pavla Tuleji z nominace na post ministra pro vědu a výzkum diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Sněmovnou prošla vyšší ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy, nicméně v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do předlohy doplnila dolní komora zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z třetích zemí, tedy v podstatě mimo EU. Poslanci také schválili pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Naopak zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky pro všechny dlužníky bude dolní komora schvalovat 22. května. Mimořádnou schůzi přerušila.

Nezažil jsem za třicet let to, aby se vypustil zápis, se kterým strana nesouhlasí, prohlásil místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) v souvislosti se schůzkou na Hradě týkající se penzijní reformy. Zmínil, že chápe, že byl zápis zveřejněn, ale vadí mu, že tam nebyl dopsán nesouhlas hnutí. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda zmínil, že hnutí ANO jen předvádí „divadélko“ před volbami. Podotkl také, že současná situace ukazuje, že jde o hnutí jednoho muže – Andreje Babiše.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) se v pořadu Události, komentáře přeli o tom, kdo je populista a zda máme v Česku konstruktivní opozici. Pekarová Adamová tvrdí, že z hradní schůzky ohledně důchodů udělalo ANO komedii, Vondráček s tím ostře nesouhlasil – zástupci ANO prý byli na schůzce vstřícní a slušní.

Zaměstnanci státu by na tom s odměňováním neměli být nejhůř, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který zmínil, že situace u státních zaměstnanců je vážná a nárůst platů o 15 procent, jak požadují odbory, je skromný požadavek. S tím souhlasila i členka rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Margita Balaštíková (ANO), která poukázala na vysokou inflaci a pokles reálných mezd. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS) by se ale neměly platy zvyšovat plošně. Místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) podotkla, že je vláda o tom ochotna jednat, ale napřed je potřeba udělat restrukturalizaci.

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Napříč Evropou v posledních týdnech bouří zemědělci. S traktory blokují důležité dopravní tepny, aby upozornili na problémy svého odvětví. A i když ty se v jednotlivých zemích mírně liší, základní teze nespokojenosti zemědělců jsou společné: tlak na ceny, byrokracie nebo neschopnost konkurovat levným dovozům z třetích zemí. Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) jsou problémem právě levné dovozy, členka výboru Margita Balaštíková (ANO) zase jako zásadní vidí neschopnost Evropy pomoct sama sobě.

Čeští zemědělci upozorňují na přemíru byrokracie, velké množství kontrol nebo kolísavé ceny komodit. To vše podle nich vede k nejistotě v podnikání. Na situaci upozorňovali už na několika protestních akcích a další chystají.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.