Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.
Část poslanců chce na boj se závislostmi peníze navíc, Stanjura je proti
5 minut
Události: Koalice jedná o změnách v rozpočtu
Stanjuru čeká poslední složité jednání o návrhu rozpočtu na příští rok. Bude muset vyřešit ještě jeden spor – desítka poslanců napříč koaličními stranami požaduje, aby vláda poslala na boj se závislostmi navíc 673 milionů korun. „Chybí peníze na to ,A', na tu prevenci, která reálně stojí čtyřikrát méně než řešení jejích následků, pokud chybí, tak to je to podstatné, proč jsme to navrhli,“ vysvětluje poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická.
Ministr financí má mimo jiné pochybnosti, jestli by stát v příštím roce miliardu na prevenci závislostí dovedl smysluplně utratit. Letos na to má v rozpočtu 300 milionů. Podle Stanjury by šlo o suverénně nejvyšší položku ve státním rozpočtu, která by se tak dramaticky z roku na rok zvýšila. První vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ale věří, že miliarda jako taková umí být efektivně využita na prevenci.
„Já to nepodporuji, protože je to meziroční zvýšení z 300 milionů na takřka jednu miliardu. To zvýšení mi přijde příliš vysoké, budu to říkat i těm kolegům v koalici, kteří to navrhli,“ říká Stanjura.
Rakušan záměr přidat stovky milionů na boj se závislostmi naopak podporuje. „Za mě říkám, ten návrh logiku má, jsou za tím i naši někteří poslanci. (…) Prevence jako taková je důležitá,“ míní.
Šéf lidovců Marek Výborný, jehož dva straničtí kolegové návrh také spolupodepsali, nechává vyjednávání na poslancích.„Myslím, že prostor teď před třetím čtením tady skutečně je, takže věřím, že předkladatelé pozměňovacího návrhu budou o tom s kolegou Stanjurou skutečně hovořit,“ říká.
Jako kompromis nabízí skupina koaličních poslanců skromnější variantu – růst výdajů o 350 milionů. Že by vůbec neuspěli, si nepřipouští. „Bude to pro mě smutná zpráva o tom, jak vládneme,“ říká o případném neúspěchu Ochodnická, která se ještě nerozhodla, zda by rozpočet podpořila, pokud by na boj proti závislostem neprošla ani koruna navíc.
Na dalších přesunech panuje v koalici předběžná shoda
Na přesunech ve státním rozpočtu za více než dvě miliardy korun už se naopak koalice předběžně shodla. Zhruba půl miliardy navíc tak například pošle na výraznější zvýšení platů úředníků pracujících v justici. Peníze vezme díky nižšímu než původně plánovanému zvýšení platů ústavních činitelů. Více než miliardu navíc pošle vláda na platy policistů či hasičů, aby jim celkově mohl vzrůst průměrný plat o dva a půl tisíce měsíčně. 700 milionů navíc pak půjde na podporu vodního hospodářství.
Vláda pro příští rok navrhla rozpočet se schodkem 241 miliard korun – to je o 41 miliard méně než plánuje letos.
Celkem poslanci ve sněmovně navrhli ve druhém čtení rozpočtu přesuny za 224 miliard korun. Drtivá většina z nich ale neprojde. Navrhuje je sněmovní opozice, která nemá na jejich prosazení dostatek hlasů.
„Opoziční návrhy – prostě nikdy nám tady za tři roky neprošly. Bereme to tak, že upozorňujeme na největší problémy,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Opoziční návrhy zahrnují třeba více peněz do školství
Opoziční návrhy zahrnují třeba požadavek místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře z SPD. Ten by přesunul peníze z povinných odvodů Evropské unii a 35 miliard poslal třeba na úhradu poplatků za obnovitelné zdroje energie nebo na platy pracovníků ve školství a zdravotnictví.
Alena Schillerová zase navrhuje proplácet lidem dotace na obnovitelné zdroje ve výši téměř 23 miliard. Peníze by vzala ze splátek státního dluhu, z rozpočtové rezervy a z výdajů na obranu státu.
Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek pak prosazuje přidání víc než šesti a půl miliardy na podporu bydlení, na rodičovský příspěvek či na platy učitelů. Částku by vzal z podpory podnikání a zemědělství.
Opozice vládní návrh státního rozpočtu nepodpoří
Podle vyjádření Hrnčíře z Událostí, komentářů se s vládním návrhem rozpočtu souhlasit nedá a nevidí možnost, že by SPD pro návrh zvedla ruku. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) uvedla, že vláda nemůže očekávat podporu ani ze strany hnutí ANO. „My lpíme na tom, aby se pan ministr financí přiznal k těm nedostatkům a chybám, které ten rozpočet má,“ sdělila. „My všechny výtky bereme vážně,“ odpověděl na kritiku místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS).
SPD ani ANO neočekávají, že by některý z jejich pozměňovacích návrhů uspěl. „Samozřejmě podle těch předběžných jednání to vypadá, že nám vládní koalice nic neschválí. Ale to není důvod k tomu, abychom ty návrhy nepodávali a abychom o nich nemohli diskutovat,“ řekl Hrnčíř. „Já se domnívám, že z těch našich návrhů toho mnoho neprojde, že oni se budou muset soustředit hlavně na návrhy svých koaličních partnerů, aby se jim to nerozpadlo,“ sdělila Balaštíková.
Na kritiku opozice, že se nedaří konsolidace veřejných výdajů, odpověděl Munzar, že se daří, ale ne tak rychle, jak by si všichni přáli. „Náš cíl je konsolidovat. Já bych si představoval rychlejší konsolidaci, rychlejší brzdění ve výdajích, ale vždycky je to celkový kompromis mezi vládními stranami,“ zdůraznil.
33 minut
Události, komentáře: Debata o návrhu státního rozpočtu
Vládní poslanci pozměňovací návrhy opozice kritizují
Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) varoval před opozičními pozměňovacími návrhy, které by znamenaly snížení výdajů na obranu, a některé návrhy označil za nekompetentní.
„Já se domnívám, že pokud by byl u vlády Andrej Babiš, tak by rozhodně nedovolil takové nesmyslné investice v obraně,“ oponovala Balaštíková.
Některé opoziční návrhy kritizoval i Munzar, podle něhož chce zejména SPD brát z prostředků, které mají směřovat do Evropské unie, což je ale podle něho mandatorní výdaj. „My jasně chceme demonstrovat, že ty odvody do Evropské unie neustále stoupají,“ reagoval Hrnčíř a zpochybnil, že je Česká republika čistým příjemcem prostředků z EU.
Munzar opozici kritizoval i za to, že po vládě žádá, aby všude přidávala. „Pokud nás opozice kritizuje například za to, že nedostatečně snižujeme počty státních úředníků a pak skutečně se některé kroky dělají reálně, například redukce úředníků na úřadech práce, tak na druhou stranu stejná opozice kritizuje, že to bude znamenat nedostatečné služby a že to přeháníme,“ řekl. Kuchař pak poukázal rovněž na zrušení superhrubé mzdy, které podle něho výrazně snížilo příjmy státu.
Munzar i Kuchař věří, že prezident Petr Pavel státní rozpočet vetovat nebude. „Počítáme s tím, že ještě s panem prezidentem bude mluvit jak pan premiér, tak ministr financí,“ řekl Munzar a dodal, že věří tomu, že prezident bude mít zájem poslechnout si argumenty vlády.
Podle Kuchaře se vláda snažila výtky do rozpočtu zapracovat. „Já si myslím, že bude vše připraveno tak, aby pan premiér i pan ministr financí byli schopni vysvětlit ten rozpočet a dát ho panu prezidentovi tak, jak bude udržitelný a splnitelný,“ dodal.
