Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.
Část poslanců chce na boj se závislostmi peníze navíc, Stanjura je proti
Události: Koalice jedná o změnách v rozpočtu (zdroj: ČT24)
Stanjuru čeká poslední složité jednání o návrhu rozpočtu na příští rok. Bude muset vyřešit ještě jeden spor – desítka poslanců napříč koaličními stranami požaduje, aby vláda poslala na boj se závislostmi navíc 673 milionů korun. „Chybí peníze na to ,A', na tu prevenci, která reálně stojí čtyřikrát méně než řešení jejích následků, pokud chybí, tak to je to podstatné, proč jsme to navrhli,“ vysvětluje poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Martina Ochodnická.
Ministr financí má mimo jiné pochybnosti, jestli by stát v příštím roce miliardu na prevenci závislostí dovedl smysluplně utratit. Letos na to má v rozpočtu 300 milionů. Podle Stanjury by šlo o suverénně nejvyšší položku ve státním rozpočtu, která by se tak dramaticky z roku na rok zvýšila. První vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ale věří, že miliarda jako taková umí být efektivně využita na prevenci.
„Já to nepodporuji, protože je to meziroční zvýšení z 300 milionů na takřka jednu miliardu. To zvýšení mi přijde příliš vysoké, budu to říkat i těm kolegům v koalici, kteří to navrhli,“ říká Stanjura.
Rakušan záměr přidat stovky milionů na boj se závislostmi naopak podporuje. „Za mě říkám, ten návrh logiku má, jsou za tím i naši někteří poslanci. (…) Prevence jako taková je důležitá,“ míní.
Šéf lidovců Marek Výborný, jehož dva straničtí kolegové návrh také spolupodepsali, nechává vyjednávání na poslancích.„Myslím, že prostor teď před třetím čtením tady skutečně je, takže věřím, že předkladatelé pozměňovacího návrhu budou o tom s kolegou Stanjurou skutečně hovořit,“ říká.
Jako kompromis nabízí skupina koaličních poslanců skromnější variantu – růst výdajů o 350 milionů. Že by vůbec neuspěli, si nepřipouští. „Bude to pro mě smutná zpráva o tom, jak vládneme,“ říká o případném neúspěchu Ochodnická, která se ještě nerozhodla, zda by rozpočet podpořila, pokud by na boj proti závislostem neprošla ani koruna navíc.
Na dalších přesunech panuje v koalici předběžná shoda
Na přesunech ve státním rozpočtu za více než dvě miliardy korun už se naopak koalice předběžně shodla. Zhruba půl miliardy navíc tak například pošle na výraznější zvýšení platů úředníků pracujících v justici. Peníze vezme díky nižšímu než původně plánovanému zvýšení platů ústavních činitelů. Více než miliardu navíc pošle vláda na platy policistů či hasičů, aby jim celkově mohl vzrůst průměrný plat o dva a půl tisíce měsíčně. 700 milionů navíc pak půjde na podporu vodního hospodářství.
Vláda pro příští rok navrhla rozpočet se schodkem 241 miliard korun – to je o 41 miliard méně než plánuje letos.
Celkem poslanci ve sněmovně navrhli ve druhém čtení rozpočtu přesuny za 224 miliard korun. Drtivá většina z nich ale neprojde. Navrhuje je sněmovní opozice, která nemá na jejich prosazení dostatek hlasů.
„Opoziční návrhy – prostě nikdy nám tady za tři roky neprošly. Bereme to tak, že upozorňujeme na největší problémy,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu ANO a místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová.
Opoziční návrhy zahrnují třeba více peněz do školství
Opoziční návrhy zahrnují třeba požadavek Jana Hrnčíře z SPD. Ten by přesunul peníze z povinných odvodů Evropské unii a 35 miliard poslal třeba na úhradu poplatků za obnovitelné zdroje energie nebo na platy pracovníků ve školství a zdravotnictví.
Alena Schillerová zase navrhuje proplácet lidem dotace na obnovitelné zdroje ve výši téměř 23 miliard. Peníze by vzala ze splátek státního dluhu, z rozpočtové rezervy a z výdajů na obranu státu.
Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek pak prosazuje přidání víc než šesti a půl miliardy na podporu bydlení, na rodičovský příspěvek či na platy učitelů. Částku by vzal z podpory podnikání a zemědělství.
