Návrh státního rozpočtu na příští rok míří k závěrečnému schvalování

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Sněmovní rozpočtový výbor už minulý týden podpořil návrhy na přesuny, které přišly z výborů, v celkovém objemu asi 1,3 miliardy korun. O všech pozměňovacích návrzích i o rozpočtu jako o celku rozhodnou poslanci při jeho schvalování začátkem prosince. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už v úvodu jednání oznámil, že nebude návrhy komentovat. Chce k nim nyní zpracovat stanovisko.

Většinu návrhů na přesun peněz předložili opoziční poslanci. Jejich šance na jejich schválení není příliš vysoká. Naopak šanci na schválení mají úpravy koaličních poslanců, které jsou již v rámci vlády předjednané. Jedná se například o předlohu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na navýšení platů pro pracovníky bezpečnostních sborů a návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) na navýšení platů zaměstnanců uvnitř justice.

Rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Jeho základní parametry schválila sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že otazníky v rozpočtu se týkají jeho malé části. Sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje. Po středečním jednání vlády řekl, že se koalice může v dalších dnech dohodnout na podpoře některých návrhů pro přesun peněz v rámci navrženého rozpočtu, konkrétnější ale nebyl. Rozpočet jako celek označil za kvalitní a prospěšný pro Česko a vyzdvihl výši investičních výdajů.

Návrh na škrty v rozpočtu Úřadu vlády

Andrej Babiš (ANO) spolu s Alenou Schillerovou (ANO) navrhl přesun 400 milionů korun z rozpočtu pro Úřad vlády do oblasti rozvoje sportu. Kritizoval hospodaření úřadu a růst jeho výdajů. Naopak Jakub Michálek za Piráty požádal o navýšení rozpočtu Úřadu vlády pro oblast strategické komunikace státu.

Schillerová poukazovala na nesrovnalosti v rozpočtu, na které začátkem října upozorňovala už Národní rozpočtová rada. Jde například o sporný odhad příjmů z prodeje emisních povolenek nebo peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie. Tomio Okamura (SPD) vládě vyčítal, že posílá peníze do zahraničí, například americkým zbrojovkám.

Někteří poslanci chtějí peníze brát z vládní rozpočtové rezervy. Například Richard Brabec (ANO) navrhl přesunout v rozpočtu 50 milionů korun na programy na ochranu životního prostředí a krajiny. Peníze by měly být využity například na sázení stromů a budování tújí.

Stanjura však upozorňoval na to, že rezerva nesmí klesnout pod zákonem stanovenou hranici, což je pro příští rok 6,981 miliardy korun. Rezerva musí představovat aspoň 0,3 procenta plánovaných celkových výdajů a vláda ji navrhla ve výši osm miliard korun.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) chce převést v rozpočtu ministerstva kultury 34 milionů korun z příspěvků na provoz příspěvkových organizací na odkup 15 automobilů Praga do vlastnictví Národního technického muzea. Skupina koaličních poslanců chce přidat z vládní rozpočtové rezervy 670 milionů korun na protidrogovou politiku.

Poslankyně SPD Marie Pošarová navrhuje přidat celkem 13,5 miliardy korun na podporu bydlení. Vzít je chce z peněz na podporované zdroje energií. S jedním z největších převodů přišel její stranický kolega Jan Hrnčíř. Chce odebrat 35 miliard korun z odvodů do rozpočtu EU a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy na kompenzace poplatků za obnovitelné zdroje energie a růstu cen regulované složky elektřiny pro domácnosti a firmy a na zvýšení platů nepedagogických pracovníků ve školství a nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. Miliardu na bydlení chce přidat i poslanec ANO Milan Wenzl.

Piráti, kteří jsou nyní v opozici, navrhli kromě jiného vytvořit celostátní program dostupnosti hygienických pomůcek ve školách. „Chybějící hygienické pomůcky pro dívky ve školách vedou k horší školní docházce a ke zbytečnému opouštění výuky,“ píšou ke zdůvodnění svého návrhu. Poukazují na úspěšný pilotní program v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 12 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...