Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.
Peněz je víc, vše ale neřeší, hodnotí zástupci různých oborů rozpočet
„Pořád nemáme napojení na okolní země dálnicemi. O propojení krajských měst kapacitními komunikacemi si zatím můžeme nechat zdát. Myslím si, že v blízké době se budeme muset vrátit i k hlavní tepně, kterou tady máme, k dálnici D1,“ upozornil Hromíř.
„Možná jsme trochu promarnili příležitost, když se dělala rekonstrukce dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Kdybychom už tehdy projednali celý projekt tak, aby se dal přidat jeden pruh, tak by to také pomohlo. To nás možná ještě čeká,“ míní šéf dopravců.
Generální tajemník Česmad Bohemia Hromíř k rozpočtovým výdajům na dopravní infrastrukturu (zdroj: ČT24)
Hromíř zmínil, že probíhají dopravní stavby v jižních a severních Čechách, takže se česká dálniční síť brzy napojí na Rakousko a Polsko. „Aby se ulevilo páteřní síti, bylo by potřeba, aby se dokončila severní větev ve směru D35,“ dodal.
Upozornil také na nedostatek odpočívadel, která potřebují například řidiči kamionů kvůli předepsaným pauzám.
Vysoká flexibilita
Silniční doprava v Česku má podle Hromíře výhodu ve své flexibilitě: pokud se někde vyskytne problém, tak lze najít objízdnou trasu.
Pro rok 2024 bylo ministerstvu dopravy určeno 103,7 miliardy korun. V roce 2025 dojde k navýšení na 139,5 miliardy korun. „Tato čísla ukazují, že doprava je prioritou vlády,“ řekl Hromíř. „Myslím si, že je to nutná podmínka, aby se tato země mohla rozvíjet,“ dodal.
Výdaje na školství
Státní rozpočet v kapitole školství počítá na rok 2025 s výdaji 291 miliard. Letos to bylo 273 miliard korun, v roce 2023 to bylo 265 miliard korun.
„Předchozí dva roky prostředky, které směřovaly do školství, neodpovídaly vládnímu prohlášení, které říká, že se bude na školství dávat tolik, kolik dávají vyspělé země. To jest pět procent HDP. To jsme zdaleka nedodržovali,“ upozornil programový ředitel EDUin Hřebecký.
Dotkl se i platů učitelů. Podle něj je sice vláda uzákonila na úrovni 130 procent průměrné mzdy, ale nedala na to dostatečné prostředky.
Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký komentuje rozpočtové výdaje na školství (zdroj: ČT24)
Kultura a Národní divadlo
Státní rozpočet počítá s výdaji na kulturu ve výši 21,5 miliardy korun. „Je to rekordní rozpočet v historii České republiky – to je pravda. Je o dvě miliardy vyšší, než jsme očekávali,“ řekl ředitel Národního divadla (ND) Burian.
Upozornil, že i pro příspěvkové organizace dojde ke zvýšení finančních prostředků – kumulativně o jednu miliardu korun.
V rámci ND je podle Buriana potřeba umořovat vnitřní dluh, který v posledních letech narůstal. Roční obrat instituce je zhruba 1,5 miliardy korun. Podle Buriana se podařilo zvýšit diváckou návštěvnost o sto tisíc diváků ročně a zvednout i podporu od sponzorů, ale v oblasti vlastního získávání prostředků Národní divadlo „dosáhlo stropu“.
Ředitel Národního divadla Jan Burian k rozpočtovým výdajům (zdroj: ČT24)
„Potřebujeme sanovat celkem tři oblasti. To jsou mzdy, inflace a růst cen energií,“ uvedl Burian a přiblížil, jak finanční situace ovlivňuje repertoár divadla.
„Když budeme mít víc prostředků od diváků, sponzorů i od státu, tak budeme dělat ještě zajímavější koprodukce za více peněz. To, co máme teď, je hodně dobré,“ řekl šéf ND. „Rádi bychom co nejvíce konkurovali evropské operní, taneční a činoherní scéně,“ dodal.
Investice do obrany
Podle návrhu rozpočtu bude v roce 2025 ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách je na věci související s obranou vyčleněno téměř 6,5 miliardy korun. Dohromady tyto částky dosahují úrovně dvou procent HDP, které se zavázaly investovat do obrany členské státy Severoatlantické aliance.
Přes 66 miliard korun – zhruba 42 procent rozpočtu na obranu – půjde na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury nebo informačních technologií. „To je velmi pozitivní. V minulosti byly investice do armády mnohem nižší a tím pádem armáda zastarávala,“ poznamenal bývalý generální náčelník Armády České republiky Jiří Šedivý.
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý komentuje rozpočet obrany (zdroj: ČT24)
„Armáda bude muset realizovat ty největší projekty. Velmi často se mluví o pořízení víceúčelových nadzvukových letounů F-35, ale je tam i významná investice v pozemních silách – to znamená bojová vozidla pěchoty,“ přiblížil generál ve výslužbě.
Ministerstvu obrany se podle Šedivého v současnosti daří efektivně investovat. Podle něj se hlavní armádní projekty dostaly na úroveň, kdy se podaří je dokončit. Zdůraznil, že modernizace armády bude muset pokračovat i v dalších volebních obdobích.
„Peníze na pět rohlíků“
Ministerstvo zdravotnictví by v roce 2025 mělo mít o 25 procent vyšší rozpočet než v roce 2024. Celkově – včetně plateb za státní pojištěnce – by mělo do zdravotnictví ze státního rozpočtu směřovat 174,8 miliardy.
Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je platba za státního pojištěnce zásadní pro ekonomickou stabilitu zdravotnictví. „Stát platí téměř za dvě třetiny občanů. Děti, důchodci, nezaměstnaní,“ dodal.
Milan Kubek o rozpočtových výdajích na zdravotnictví (zdroj: ČT24)
Kubek tvrdí, že státní příspěvek je na úrovni téměř jedné čtvrtiny částky, kterou platí zaměstnanec a zaměstnavatel z průměrné mzdy. „V příštím roce by platba za státní pojištěnce měla vzrůst o 42 korun, což je nejméně od roku 2016,“ upozornil.
„Vláda dává peníze na pět rohlíků a nutí nás za ty peníze poskytovat rohlíků deset,“ popsal situaci ve zdravotnictví prezident ČLK.