Peněz je víc, vše ale neřeší, hodnotí zástupci různých oborů rozpočet

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

„Pořád nemáme napojení na okolní země dálnicemi. O propojení krajských měst kapacitními komunikacemi si zatím můžeme nechat zdát. Myslím si, že v blízké době se budeme muset vrátit i k hlavní tepně, kterou tady máme, k dálnici D1,“ upozornil Hromíř.

„Možná jsme trochu promarnili příležitost, když se dělala rekonstrukce dálnice D1 mezi Prahou a Brnem. Kdybychom už tehdy projednali celý projekt tak, aby se dal přidat jeden pruh, tak by to také pomohlo. To nás možná ještě čeká,“ míní šéf dopravců.

Nahrávám video
Generální tajemník Česmad Bohemia Hromíř k rozpočtovým výdajům na dopravní infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Hromíř zmínil, že probíhají dopravní stavby v jižních a severních Čechách, takže se česká dálniční síť brzy napojí na Rakousko a Polsko. „Aby se ulevilo páteřní síti, bylo by potřeba, aby se dokončila severní větev ve směru D35,“ dodal.

Upozornil také na nedostatek odpočívadel, která potřebují například řidiči kamionů kvůli předepsaným pauzám.

Vysoká flexibilita

Silniční doprava v Česku má podle Hromíře výhodu ve své flexibilitě: pokud se někde vyskytne problém, tak lze najít objízdnou trasu.

Pro rok 2024 bylo ministerstvu dopravy určeno 103,7 miliardy korun. V roce 2025 dojde k navýšení na 139,5 miliardy korun. „Tato čísla ukazují, že doprava je prioritou vlády,“ řekl Hromíř. „Myslím si, že je to nutná podmínka, aby se tato země mohla rozvíjet,“ dodal.

Výdaje na školství

Státní rozpočet v kapitole školství počítá na rok 2025 s výdaji 291 miliard. Letos to bylo 273 miliard korun, v roce 2023 to bylo 265 miliard korun.

„Předchozí dva roky prostředky, které směřovaly do školství, neodpovídaly vládnímu prohlášení, které říká, že se bude na školství dávat tolik, kolik dávají vyspělé země. To jest pět procent HDP. To jsme zdaleka nedodržovali,“ upozornil programový ředitel EDUin Hřebecký.

Dotkl se i platů učitelů. Podle něj je sice vláda uzákonila na úrovni 130 procent průměrné mzdy, ale nedala na to dostatečné prostředky.

Nahrávám video
Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký komentuje rozpočtové výdaje na školství
Zdroj: ČT24

Kultura a Národní divadlo

Státní rozpočet počítá s výdaji na kulturu ve výši 21,5 miliardy korun. „Je to rekordní rozpočet v historii České republiky – to je pravda. Je o dvě miliardy vyšší, než jsme očekávali,“ řekl ředitel Národního divadla (ND) Burian.

Upozornil, že i pro příspěvkové organizace dojde ke zvýšení finančních prostředků – kumulativně o jednu miliardu korun.

V rámci ND je podle Buriana potřeba umořovat vnitřní dluh, který v posledních letech narůstal. Roční obrat instituce je zhruba 1,5 miliardy korun. Podle Buriana se podařilo zvýšit diváckou návštěvnost o sto tisíc diváků ročně a zvednout i podporu od sponzorů, ale v oblasti vlastního získávání prostředků Národní divadlo „dosáhlo stropu“.

Nahrávám video
Ředitel Národního divadla Jan Burian k rozpočtovým výdajům
Zdroj: ČT24

„Potřebujeme sanovat celkem tři oblasti. To jsou mzdy, inflace a růst cen energií,“ uvedl Burian a přiblížil, jak finanční situace ovlivňuje repertoár divadla.

„Když budeme mít víc prostředků od diváků, sponzorů i od státu, tak budeme dělat ještě zajímavější koprodukce za více peněz. To, co máme teď, je hodně dobré,“ řekl šéf ND. „Rádi bychom co nejvíce konkurovali evropské operní, taneční a činoherní scéně,“ dodal.

Investice do obrany

Podle návrhu rozpočtu bude v roce 2025 ministerstvo obrany hospodařit s rozpočtem 154,4 miliardy korun. V dalších kapitolách je na věci související s obranou vyčleněno téměř 6,5 miliardy korun. Dohromady tyto částky dosahují úrovně dvou procent HDP, které se zavázaly investovat do obrany členské státy Severoatlantické aliance.

Přes 66 miliard korun – zhruba 42 procent rozpočtu na obranu – půjde na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury nebo informačních technologií. „To je velmi pozitivní. V minulosti byly investice do armády mnohem nižší a tím pádem armáda zastarávala,“ poznamenal bývalý generální náčelník Armády České republiky Jiří Šedivý.

Nahrávám video
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý komentuje rozpočet obrany
Zdroj: ČT24

„Armáda bude muset realizovat ty největší projekty. Velmi často se mluví o pořízení víceúčelových nadzvukových letounů F-35, ale je tam i významná investice v pozemních silách – to znamená bojová vozidla pěchoty,“ přiblížil generál ve výslužbě.

Ministerstvu obrany se podle Šedivého v současnosti daří efektivně investovat. Podle něj se hlavní armádní projekty dostaly na úroveň, kdy se podaří je dokončit. Zdůraznil, že modernizace armády bude muset pokračovat i v dalších volebních obdobích.

„Peníze na pět rohlíků“

Ministerstvo zdravotnictví by v roce 2025 mělo mít o 25 procent vyšší rozpočet než v roce 2024. Celkově – včetně plateb za státní pojištěnce – by mělo do zdravotnictví ze státního rozpočtu směřovat 174,8 miliardy.

Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je platba za státního pojištěnce zásadní pro ekonomickou stabilitu zdravotnictví. „Stát platí téměř za dvě třetiny občanů. Děti, důchodci, nezaměstnaní,“ dodal.

Nahrávám video
Milan Kubek o rozpočtových výdajích na zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Kubek tvrdí, že státní příspěvek je na úrovni téměř jedné čtvrtiny částky, kterou platí zaměstnanec a zaměstnavatel z průměrné mzdy. „V příštím roce by platba za státní pojištěnce měla vzrůst o 42 korun, což je nejméně od roku 2016,“ upozornil.

„Vláda dává peníze na pět rohlíků a nutí nás za ty peníze poskytovat rohlíků deset,“ popsal situaci ve zdravotnictví prezident ČLK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 13 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 48 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 1 hhodinou

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...