EDUin

Královéhradecký kraj chystá omezení osmiletých gymnázií. Do konce října má projednat dokument, který počítá se snížením kapacit těchto oborů na třech krajských školách. Naopak chce posílit čtyřleté obory gymnázií. Proti útlumu osmiletých gymnázií vznikla petice. Podobný odpor zaznívá i ze Středočeského kraje, konkrétně z Nymburka.

O přípravné třídy pro děti s odkladem základní školní docházky stojí stále více rodičů, potvrdili ČT oslovení ředitelé, vedoucí pedagogicko-psychologických poraden (PPP) i analytička neziskové organizace EDUin. Podle ministerstva navštěvovalo ve školním roce 2024/2025 přípravné třídy přes sedm tisíc dětí. Pro příští rok evidují některá zařízení vyšší zájem, někde už jsou kapacity naplněné. Stát chce od roku 2029 přípravné třídy zrušit, novela čeká na podpis prezidenta.

Za katedrou přibývá kantorů, kteří nemají potřebné učitelské vzdělání. Bez odborné kvalifikace učí už každý desátý. Ministerstvo školství proto pedagogické fakulty pověřilo navýšením počtu studentů. Přijímat jich mají víc minimálně v příštích deseti letech, kdy budou zároveň do důchodu odcházet populačně silné ročníky učitelů. Podle výzkumné agentury PAQ Research a neziskové organizace EDUin ale podíl nekvalifikovaných vyučujících roste i proto, že absolventi škol nachází uplatnění v jiných, lépe placených oborech.

Slohové práce, prezentace, referáty, čtenářské deníky i slovní úlohy. Už na základních školách často dělá za děti domácí úkoly umělá inteligence (AI). Vyplývá to z odpovědí ředitelů vybraných základních škol, přiznání rodičů i výpovědí oslovených odborníků na vzdělávání. Podle podzimního výzkumu Univerzity Palackého (UPOL) využilo ke generování celého domácího úkolu umělou inteligenci osmadvacet procent žáků do čtrnácti let věku.

Sněmovna o převodu financování nepedagogů ve školách na obce a kraje rozhodne nejdříve příští středu. Kvůli téměř dvouhodinové opoziční kritice tohoto záměru, který je součástí školské novely, její schvalování nedokončila.

Na pedagogicko-psychologické poradny se v těchto dnech obrací stále více rodičů, kteří potřebují posudek v souvislosti s odkladem školní docházky. Poradny se jim snaží najít termín přednostně. I tak si rodiče mohou na vyšetření dítěte počkat několik týdnů, jak potvrdily ČT oslovené poradny. Klienti, kteří mají zájem o jiné služby, tak mohou čekat někde až půl roku. Chybí odborní pracovníci, poradny brzdí i vysoká administrativní zátěž. Stále častěji se na ně také obracejí rodiče dětí s psychickými problémy, kteří nemohou najít klinického psychologa.

Ministerstvo školství schválilo nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání. Přináší například povinnou výuku angličtiny od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Veřejnosti představí ministerstvo dokumenty 14. ledna.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí končí v čele státní organizace kvůli neshodám se zaměstnanci. V Interview ČT24 řekl, že se rozhodl odejít sám. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) si podle něj nepřál, aby ve funkci skončil. Krejčí nastínil, jaké problémy mohly stát za jeho koncem.

Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí rezignuje. Ve funkci ho od 1. listopadu nahradí jeho zástupkyně Barbora Rosůlková. Důvodem odchodu jsou neshody mezi zaměstnanci a Krejčím, někteří podali výpovědi, Krejčí jako východisko navrhl rezignaci. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) to ve čtvrtek oznámil na tiskové konferenci.

Na školství má v příštím roce jít o 15,6 miliardy korun více než letos. Počítá s tím návrh rozpočtu zveřejněný před začátkem školního roku vládou. Podle opoziční poslankyně Jany Berkovcové (ANO) by ale tuzemské školství potřebovalo výrazně vyšší částku k tomu, aby se vyrovnalo některým dalším zemím. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ale v pondělních Událostech, komentářích označil výzvy k navýšení rozpočtu resortu až o 90 miliard za absurdní. O situaci ve školství s oběma politiky debatovali i předseda školských odborů František Dobšík a ředitel platformy EDUin Miroslav Hřebecký.

Nový rámcový vzdělávací program pro školy by měl přispět ke snižování nerovností ve vzdělávání a posílit výuku zaměřenou na dovednosti, řekl k zahájení veřejné konzultace tohoto programu ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Větší důraz by se měl klást na aktivní práci s informacemi a hledání souvislostí. Odborníci i veřejnost se nyní mohou k návrhu vyjádřit, čas na to mají do konce května.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) o den prodloužil termín pro podávání přihlášek na střední školy. Poslední možnost tak budou mít uchazeči ve středu. Poprvé se letos mohou hlásit elektronicky a podat až tři přihlášky. Stále je možné využít i tradiční papírovou formu, případně hybridní, tedy zkombinovat tištěnou přihlášku s podporou elektronického systému. Uchazeči musejí školám přiřadit priority a tím určit, kam chtějí nejvíce. Jednotné přijímací zkoušky budou v dubnu.

Od čtvrtka bude možné on-line podat přihlášky na střední školy. Systém má podle Cermatu zvládnout až dvacet tisíc uživatelů v jeden moment. Pokud by první nápor neunesl, radí počkat na další dny. Rychlost nerozhoduje a přístup budou mít zájemci do 20. února, tedy téměř tři týdny.

V boji za vyšší kapacity na středních školách otevřela Praha na začátku září dvanáct nových tříd, z toho osm gymnaziálních. ČT to sdělil magistrát hlavního města. Metropole už během jarních měsíců slibovala, že v nadcházejících letech podobných tříd zvládne zřídit 64. Podle dat organizace PAQ Research to ale stačit nebude a nových tříd by v budoucnu muselo přibýt několikanásobně víc. Polovina z nových gymnaziálních tříd vznikla na obchodních nebo průmyslových středních školách. Zcela novou školu město nezřídilo.

Nepřijata, nepřijat. Deváťáci se ocitají bez střední, na které budou od září pokračovat. Obrovskému přetlaku čelí hlavně školy s maturitou ve velkých městech. Některé děti, které by se dřív hravě dostaly na gymnázium, končí na odborných školách nebo učilištích. Že bude letos dětí ještě více než loni, se vědělo od roku 2008, kdy se letošní deváťáci narodili. A že je pro ně zejména v Praze málo míst na gymnáziích, se vědělo také. Řešení nepřišlo a výsledkem je stres a nejistota stovek dětí a jejich rodičů. Pro 168 hodin o tom natáčeli Jaroslav Hroch a Darina Vlková.

Prezident Petr Pavel jmenoval na Pražském hradě nové členy vlády. Ministrem se nově stal dosavadní náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který nahradil Mikuláše Beka (STAN) na postu ministra pro evropské záležitosti. Bek se přesunul na resort školství, který se uvolnil rezignací Vladimíra Balaše (STAN). Po pověření vedením nového resortu odjeli Bek s premiérem Petrem Fialou (ODS) na Malou Stranu, aby se ministr úřadu skutečně ujal.

Exministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že navzdory silnému populačnímu ročníku mají střední školy v Česku kapacitu dostatečnou. Programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký upozornil, že existuje velké množství velmi úzce specializovaných studijních oborů a že má Česko oproti zbytku Evropy nebývale vysoký podíl odborného vzdělávání na úkor toho všeobecného. Podle poslankyně a členky sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Jany Berkovcové (ANO) by mohla být cestou vpřed lycea.

V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.

Vladimír Balaš (STAN), kterého ve středu plánuje prezident Miloš Zeman jmenovat novým ministrem školství, v pondělních Událostech, komentářích mimo jiné prozradil, že na nabídku resort vést nekývl okamžitě, naopak se nejprve radil například se svou ženou. Po nástupu do úřadu nechystá revoluci, chce maximálně využít tým, který už tam působí. Rozhodování chce Balaš co nejvíce založit na tvrdých datech.

Ministrem školství po Petru Gazdíkovi (STAN) se od července zřejmě stane poslanec STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. STAN v pátek večer po zasedání svého celostátního výboru oficiálně oznámilo, že navrhne Balaše do čela ministerstva školství. Se svým kandidátem už lídři STAN seznámili Piráty, s nimiž kandidovali v loňským sněmovních volbách, a poté i premiéra Petra Fialu (ODS). V pondělí se Fiala s Balašem osobně sejde, uvedlo STAN. Někteří odborníci pochybují, zda se kandidát na ministra orientuje v regionálním školství.

Počet vydaných víz pro ukrajinské uprchlíky v posledních dvou týdnech klesá, nicméně neziskové organizace varují, že kvůli ubytování běženců by mohly vznikat lokality s nedostatkem míst ve školkách. Kvůli potřebě přijetí předškoláků nemusí být v mateřinkách dost kapacit pro menší děti. Uprchlíci z Ukrajiny si také v Česku založili více než sto tisíc bankovních účtů a další přibývají. Kvůli ukončení spolupráce s ministerstvem vnitra bude muset Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) také přerušit nebo ukončit právní pomoc žadatelům o azyl. Bude moci zastupovat jen několik málo lidí, informoval ředitel organizace Martin Rozumek.

Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200 tisícům. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70 tisíc lidí, ve středu jich bylo skoro sedm tisíc.