Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.
Bek v létě uvedl, že bude v souvislosti s revizí rámcového vzdělávacího programu (RVP) mimo jiné prosazovat, aby se žáci minimálně od první třídy povinně učili anglicky a od šesté třídy měli povinně druhý cizí jazyk jako němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. Zároveň by se podle něj měla zvýšit úroveň angličtiny z A2 na B1 u žáků devátých tříd.
V současnosti je výuka prvního cizího jazyka povinná od třetí třídy a druhého cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Podle nových učebních plánů by podle Národního pedagogického institutu, který s ministerstvem na revizi pracuje, mohly školy začít dobrovolně učit od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech pak od září 2029.
Základní školy ale nejsou na změnu ve výuce cizích jazyků připravené, upozornily organizace EDUin, SKAV, Asociace ředitelů základních škol, Unie rodičů, společnost Pomáháme školám k úspěchu a sdružení metodiků cizích jazyků AMATE. Přípravu podle nich ani nelze stihnout do roku 2027.
Chybí specializovaní učitelé
Upozorňují, že na základních školách chybí specializovaní, tedy aprobovaní, učitelé cizích jazyků. Podle výroční zprávy České školní inspekce za rok 2022/2023 byla výuka cizích jazyků vedena i neaprobovanými učiteli ve více než polovině ZŠ. Organizace souhlasí, že je potřeba posílit a zkvalitnit výuku cizích jazyků, navrhované kroky k tomu samy o sobě podle nich ale nepovedou.
Učitelé prvního stupně, kteří učí cizí jazyky, nemají podle organizací povinnou oborově didaktickou přípravu. Z dat ČŠI vyplývá, že nekvalifikovanost a neaprobovanost výuky může souviset s její nižší kvalitou. Posunem výuky cizího jazyka od první třídy se podle nich prohloubí problém s kvalitou výuky. Nesouhlasí ani se zvýšením výstupní úrovně znalosti jazyka.
O nedostatku kvalifikovaných učitelů a učitelů některých aprobací, tedy specializací na daný předmět, se mluví dlouhodobě. Ministerstvo školství chce aktuální stav zjistit průzkumem v listopadu.
RVP na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle nich vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit. Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. O potřebě revize současných RVP se mluví zhruba od roku 2016.
