Cizí jazyk

Čeští školáci by mohli mít povinnou výuku dvou cizích jazyků. Angličtina by se navíc měla učit už od první třídy. Jde o finální návrh revize Rámcového vzdělávacího programu, který ke schválení ministerstvu školství předloží Národní pedagogický institut. Dokument, který má modernizovat pojetí výuky, resort posoudí a představí do konce roku. Platit pak má od září 2027. Většina evropských zemí teď zavádí povinně první cizí jazyk dřív než Česko.

Některé školské organizace jsou proti změnám ve výuce cizích jazyků v základních školách, které navrhl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Přinesou podle nich více škody než užitku. Vyzývají proto ministerstvo, aby zachovalo povinnost výuky cizího jazyka od třetí třídy a dalšího cizího jazyka nejpozději od osmé třídy. Bek v létě představil návrh, podle kterého by měli žáci povinně cizí jazyk od první třídy a další cizí jazyk od šesté třídy.

České nemocnice mají vypracované postupy, podle kterých kontrolují identitu pacientů. Právě proto, aby například nedošlo k záměně, jako se tomu stalo minulý týden v pondělí v pražské Fakultní nemocnici Bulovka. Důležitá je při těchto procesech také spolupráce samotného pacienta. Česká televize natáčela ve třech tuzemských zařízeních.

Roste zájem o vzdělávací výjezdy do ciziny. Do programu Erasmus Plus se letos podle Domu zahraniční spolupráce přihlásilo 1400 škol a organizací. To je nejvíc od jeho spuštění v Česku. Jen loni díky unijnímu projektu vycestovalo přes dvacet pět tisíc lidí.

Objednat sérii videí a cvičit u obrazovky pravidelně doma – i tak dnes vypadají některé volnočasové aktivity. On-line prostředí přitom zůstává stále populární, a to nejen jako náhrada tělocvičen, ale i pro výuku jazyků nebo hry na hudební nástroje. ČT to potvrdilo několik oslovených organizací, které volnočasové aktivity nabízejí. Například u osloveného fitness centra je třetina zákazníků, kteří cvičili na dálku už během pandemie, stále aktivní přes internet.

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

Druhý cizí jazyk ze škol nezmizí, školy jej budou muset i nadále nabízet, skončí jen jeho povinnost pro žáky, prohlásil v pořadu Devadesátka ministr školství Petr Gazdík (STAN) v souvislosti s chystanou reformou. Podle něj to kvalitě výuky cizích jazyků jen pomůže. S tím však nesouhlasí předseda sněmovního školského výboru Ivo Vondrák (ANO), který vyjádřil obavu, zda ministerstvo žákům příliš neustupuje a nesnižuje nároky. Prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi upozornil, že učitelé si změnu přejí.

Chystaná reforma vzdělávacích programů chce ponechat jen jeden povinný cizí jazyk na základní škole. Nyní jsou na druhém stupni nutné dva. Druhý jazyk ale podle autorů reformy děti zbytečně stresuje a navíc se ho ani pořádně nenaučí. Ve čtvrtek končí lhůta, během které se mohla veřejnost k návrhu vyjádřit. Ministerstvo školství obdrželo zatím asi pět set připomínek. Přišly od školských asociací i jednotlivých učitelů.

Druhý cizí jazyk na základních školách by podle jedné z úvah při probíhající úpravě vzdělávacích plánů nemusel být povinný. Zodpovědná expertní skupina chce do konce února představit dokument, který nastíní další směřování výuky.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulým letům klesla. Neuspělo u nich 11,2 procenta studentů, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo o 6,3 procentního bodu víc. Nižší neúspěšnost než letos byla u didaktických testů naposledy v roce 2013, kdy činila 10,5 procenta. Vyplývá to z analýzy výsledků, které zveřejnil Cermat na svém webu.

U státní maturity se letos výrazně snížila neúspěšnost studentů v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva školství a Cermatu, který státní didaktické testy organizuje a vyhodnocuje. Výsledky maturitních testů zhodnotili zástupci škol a odborných pedagogických spolků jako zdařilé.

Státní maturitní testy se letos kvůli covidu posunou z 3. až 7. května na 24. až 26. května, školní maturity budou od 1. června do 23. července, informoval ve středu ministr školství Robert Plaga (za ANO). Ústní maturitní zkoušky z češtiny a cizího jazyka budou letos dobrovolné, v případě, že je maturant nebude dělat, nebude z nich hodnocen. Závěrečné zkoušky učňů a absolutoria ve vyšších odborných školách a konzervatořích se budou konat podle úprav ohlášených už v lednu.

Většině jazykových škol se on-line výuka, na kterou musely kvůli pandemii přejít, osvědčila. Chtějí si ji nechat i do budoucna a i nadále částečně učit přes internet. Ředitelé si pochvalují časovou flexibilitu, zapojení studentů z celé republiky i rodilých mluvčích z celého světa. Školy i jejich žáci se ale zároveň shodují, že osobní kontakt je nenahraditelný. V on-line hodinách se podle nich například hůř trénuje poslech nebo výslovnost.

Státní maturitní testy se možná od jara příštího roku nebudou známkovat. Hodnotit by se mohly jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech by určoval Cermat, který má státní zkoušky na starosti. Vyplývá to z návrhu úpravy vyhlášky k maturitám, kterou připravilo ministerstvo školství.

Boom čínštiny, který české školy očekávaly kvůli intenzivnější politické a ekonomické spolupráci s asijskou velmocí, se zatím nekoná. Na semináři čínských studií v Brně poklesl loni počet zájemců o studium o čtvrtinu oproti roku 2013. V Praze a Olomouci se za pak stejnou dobu snížil počet přihlášek zhruba o šestinu. Vlažný zájem hlásí i střední nebo mateřské školy a podobně jsou na tom školy jazykové. Podle nich za to vedle populačně slabších ročníků může vysoká obtížnost jazyka a horší mediální obraz Číny.