Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 5 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...