Zrušení povinné výuky druhého jazyka odnesou znevýhodněné děti, varují někteří experti

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

„Důležité je, aby všechny děti, i ty, co navštěvují základní školu, měly možnost druhý cizí jazyk studovat. Podle ministerstva jim tato možnost zůstane, ale řada dětí se pro něj nerozhodne. Ty pak budou v budoucím životě znevýhodněny oproti těm, které cizí jazyk začnou studovat na základní škole. Nerovnosti budou vidět už třeba na střední škole, kde pak pro žáky dříve studující jazyk bude daleko jednodušší se ho učit,“ říká Hana Andrášová, vedoucí katedry germanistiky z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Přeřazení druhých jazyků ze skupiny povinných mezi povinně volitelné předměty by podle odborníků také mohlo výrazně snížit počet dětí, které se je budou učit. Za příklad dávají Slovensko, které zrušilo povinnost výuky druhého cizího jazyka v roce 2015 a kde o dva roky později výzkum potvrdil, že se pak vůbec nevyučoval na šestnácti procentech škol. A to i přesto, že ředitelům zůstala povinnost druhý jazyk jako předmět i nadále nabízet.

Experti dále upozorňují, že jiné cizí jazyky než angličtina jsou často nezbytné při uplatnění na pracovním trhu. Podle generálního ředitele francouzské firmy Pierre Fabre Group Romana Dušila, který je zároveň členem správní rady Francouzsko-české komory, je angličtina pro firmu samozřejmou znalostí a nebere ji jako přidanou hodnotu na trhu práce. „Potřebujeme vedle toho i kolegyně a kolegy, kteří ještě umí francouzštinu, aby se mohli uplatnit,“ vysvětluje Dušil.

Děti mají být zodpovědné za své vědomosti

Zrušení povinného vyučování druhého jazyka na ZŠ ale podle ministerstva školství umožní dětem se lépe zaměřovat na předměty, které je zajímají a ve kterých jsou dobré. Změna také zapadá do konceptu velké revize rámcových vzdělávacích programů, kterou MŠMT připravuje. S její pomocí chce zvýšit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání.

„Pokud chci ale být za něco zodpovědný, musím mít možnost volby,“ vysvětluje plánovanou volitelnost jazyků Jan Jiterský, předseda Expertního panelu pro Revizi vzdělávacích programů z MŠMT. Rozhodnutí, jestli má o výuku dalšího cizího jazyka zájem, by tedy mělo ležet na samotném dítěti.

„Všichni žáci nemohou umět všechno a naučit se vše na stejné úrovni. Měli bychom rozvinout potenciál žáka do maximální možné úrovně. Dát mu příležitost zažít úspěch, a rozvinout se v oborech, o které má zájem a chce v nich být úspěšný,“ dodává Jiterský.

Jádrové a rozvíjející učivo

MŠMT přepokládá, že neznalost dalšího cizího jazyka děti neovlivní natolik, jako nedostatky v základních školních dovednostech. Ty totiž žákům někdy i po dokončení základní školy chybí. Patří mezi ně například čtenářská gramotnost.

„Pokud toho dítě není schopno dosáhnout, chceme mu k tomu dát čas a prostor,“ říká Martina Tóthová z Expertního panelu MŠMT. K tomu by žákům měla pomoci plánovaná revize, která má rozdělovat učivo na takzvané jádrové a rozvíjející. Znalosti jádrového by si měli osvojit všichni studenti. Rozvíjející vědomosti, mezi které by měly patřit právě i druhé cizí jazyky, by pak závisely na zájmu a nadání dítěte.

Podle germanistky Andrášové by ale žáci o významu dalšího jazyka pro svůj budoucí život měli rozhodovat až později. „Jde nám o to, aby aspoň ten elementární základ získali všichni. V pozdějším věku, ať se svobodně rozhodnou, jestli to budou potřebovat nebo ne. Ale v pubertě je opravdu velmi těžké přenášet zodpovědnost žáků na to, které předměty si zvolí,“ dodává Andrášová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
03:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Polsku zadrželi dalšího člověka kvůli požáru v pardubické zbrojovce

Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka, informuje server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z Česka.
17:35Aktualizovánopřed 43 mminutami

Pražský dopravní podnik podepsal smlouvu na druhou část metra D

Pražský dopravní podnik (DPP) podepsal se sdružením vedeným firmou Subterra smlouvu na zakázku za zhruba třicet miliard korun bez DPH na stavbu druhého úseku metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory, sdělil mluvčí podniku Daniel Šabík. Antimonopolní úřad (ÚOHS) v úterý oznámil, že jeho předseda Petr Mlsna pravomocně zamítl rozklad stavební firmy Strabag, která požadovala zrušení výběru vítěze zakázky.
10:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud poslal do vězení trojici nezletilých za pokus o vraždu bezdomovce

Sedm, šest a pět let vězení pražský městský soud uložil nepravomocně trojici nezletilých mladíků z Prahy kvůli loňskému pokusu o vraždu bezdomovce. Podle obžaloby se na útoku domluvili na sociální síti a dva z chlapců se pak nechali najmout na zbití mladého muže a způsobili mu těžkou újmu na zdraví. Nejstaršího z obžalovaných, který má ruské občanství, soud navíc potrestal pětiletým vyhoštěním z Česka. Podle soudkyně byly činy mimořádně brutální.
13:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Muž dostal sedmnáct let vězení za ubodání partnerky v Jevíčku

Pražský vrchní soud pravomocně poslal Petra Gryce, který v červnu 2024 na náměstí v Jevíčku na Svitavsku ubodal svou partnerku, na sedmnáct let do vězení. Uložil mu také zabezpečovací detenci a povinnost zaplatit rodině zavražděné ženy tři miliony korun. Šestatřicetiletý muž se k činu přiznal.
před 6 hhodinami

Meziroční inflace v březnu zrychlila na 1,9 procenta, odhaduje ČSÚ

Meziroční inflace v České republice v březnu zrychlila na 1,9 procenta z 1,4 procenta v únoru, vyplývá z odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta. Konečnou hodnotu březnové inflace zveřejní ČSÚ 14. dubna, v minulosti pokaždé předběžný odhad potvrdil.
09:19Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli změnám financování některé univerzity zdražují jídlo v menzách

Část vysokých škol zdražila jídlo pro studenty v menzách. Důvodem je změna podpory studentského stravování ze strany ministerstva školství. Některé univerzity ještě s rozhodnutím váhají, jiné budou dotovat menzy z vlastních zdrojů. Vyplývá to z informací veřejných vysokých škol oslovených ČT.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vztahy české a slovenské vlády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali vztahy a nedávné jednání české a slovenské vlády, telefonát maďarského ministra zahraničí se svým ruským protějškem a dopady konfliktu na Blízkém východě. Tématem byla také klesající porodnost v Česku. Pozvání přijali římskokatolický kněz Marek Vácha, herečka Zuzana Zlatohlávková, hudebník Ladislav Jakl, geolog a esejista Václav Cílek a influencerka Tereza Koubková. Debatou provázela Jana Fabianová.
před 9 hhodinami
Načítání...