Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

První studenti Karlovy univerzity (UK) a vysoké školy CEVRO získali kredity za vojenský výcvik v aktivních zálohách. Předmět si mohli zájemci obou škol letos na podzim zapsat poprvé. Využilo toho několik desítek z nich. Vstřícný přístup škol jim má pomoci skloubit studium s praxí u Armády ČR a motivovat další studenty k zapojení do dobrovolné branné povinnosti. S armádou spolupracují také další vysoké školy.

Novým rektorem Jihočeské univerzity by se měl stát současný děkan fakulty rybářství a ochrany vod Pavel Kozák. Do funkce jej v úterý zvolil akademický senát, Kozák získal 32 ze 36 hlasů. Musí ho ještě jmenovat prezident Petr Pavel. Kozák má vést univerzitu od prvního dubna 2024 na období čtyř let.

Vědci na třech místech na různých kontinentech objevili několik druhů doposud neobjevených mravenců. Vyskytují se v Keni, Papui Nové Guineji a Jižní Americe. Mezinárodní tým, který se projektu věnoval, vedli experti z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR.

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

Co by se stalo, kdyby z lesů zmizeli ptáci? Rozsáhlá experimentální studie českých vědců v pralesích na Papui Nové Guineji sledovala fungování potravních sítí mezi hmyzem, ptáky a netopýry a přinesla znepokojivé odpovědi. Ukázala, že dlouhodobý úbytek ptáků a netopýrů může mít vážné dopady na životní prostředí a fungování lesů. Důležité to je hlavně pro oblasti, kde dochází k masivní těžbě dřeva, a tím i k velkému poklesu populací ptáků.

Posudek znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery k otravě řeky Bečvy ze září 2020, který jako viníka označil obžalovanou společnost Energoaqua, je podle obhajoby plný nepravd a spekulací. K tvrzením znalce se bude obhajoba postupně vyjadřovat, a to i písemně, řekl advokát Jiří Obluk. Zastupuje firmu i jejího ředitele Oldřicha Havelku, který je také obžalovaný.

Případ otravy řeky Bečvy v roce 2020, při kterém uhynuly desítky tun ryb, se vrací k Okresnímu soudu ve Vsetíně. Krajský soud v Olomouci vyhověl stížnosti státního zástupce proti vrácení případu k došetření. Vyplývá to z údajů dostupných v databázi Infosoud. Případ dozoruje žalobce Jiří Sachr, který v březnu obžaloval společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

Před dvěma roky, 20. září 2020, se v řece Bečvě objevila zprvu neznámá látka. Rozbory ukázaly, že šlo o kyanid, který poškodil celý vodní biotop. Zasaženo bylo území na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje a kvůli úniku látky uhynulo čtyřicet tun ryb. Případ se dostal k soudu, ale stále není u konce.

Vědci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR byli součástí týmu, kterému se jako prvnímu podařilo detailně popsat systém fotosyntézy u sinic. Zároveň také odhalili, jak sinice chrání svůj fotosyntetický aparát, když je světla příliš mnoho.

Do lavic univerzit třetího věku se po dvou letech protiepidemických restrikcí vracejí senioři. Některé školy se těší dokonce ještě většímu zájmu než před vypuknutím pandemie covidu-19. České televizi to potvrdilo několik univerzit, které kurzy a studijní programy celoživotního vzdělávání nabízejí. Seniory nejčastěji lákají témata spojená s historií a medicínou či jazykové kurzy. Pro nadcházející akademický rok je na některých univerzitách stále možné podat přihlášku.

Návrh ministerstva školství (MŠMT) na zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka v základních školách kritizují někteří pedagogičtí odborníci. Podle nich hrozí, že počet studentů docházejících na další jazyk značně klesne a krok ministerstva jenom prohloubí sociální a ekonomické nerovnosti mezi jednotlivými domácnostmi. MŠMT ale s kritikou nesouhlasí – žáci podle něj budou mít možnost si vybrat, kam chtějí své vzdělání směřovat. Ministerstvo chce tímto způsobem ulehčit žákům, kteří mají problém zvládat základní předměty, a posílit zodpovědnost dětí za vlastní vzdělávání. Všechny školy by i po navrhované změně měly povinnost druhé jazyky nabízet, patřily by ale do skupiny povinně volitelných předmětů.

Skupina vědců z několika českých ústavů začne v Ugandě zkoumat biodiverzitu malých savců. Výsledky mohou mimo jiné pomoci v epidemiologickém výzkumu. Osmičlenný tým, který do Ugandy vyrazil, tvoří vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd, Jihočeské univerzity nebo Masarykovy univerzity.

Mezi obyvateli vesnic či malých měst opět narůstá zájem o bydlení v bytech. Lidi k tomu nutí omezená nabídka stavebních pozemků i domů. Velký podíl na tom mají i neustále rostoucí ceny. Jen za posledních šest let zdražily rodinné domy téměř o dvě třetiny. Lidé momentálně čekají v pořadnících i na bydlení v bytovkách, stavět se tak budou další.

Bronzové vědro pocházející z 9. století před naším letopočtem, které v roce 2017 objevil tým archeologů u Kladiny na Pardubicku, s největší pravděpodobností ukrývalo pozůstatky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Zbytky obsahu této nádoby nově popsali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studii o „nejarchivnějším českém“ pivu vydal anglický časopis Archaeometry.

Jediná fotografie vajíčka stačí k tomu, aby vědci spolehlivě určili, která kukačka ho snesla – a to díky programu s prvky umělé inteligence. Alegoritmus pomůže blíž poznat tyto létající parazity, o kterých se toho kvůli jejich netradičnímu způsobu života stále mnoho neví. Výsledky společného projektu Akademie věd, Jihočeské univerzity a britských kolegů vědci právě zveřejnili.

Vědci objevili a popsali stopy sedm tisíc let starého jídla z období neolitu. Stopy po pokrmech analyzovali na velkých keramických pekáčích nalezených na počátku šedesátých let minulého století u Ochridského jezera na hranicích Severní Makedonie a Albánie. Na objevu se podílel česko-makedonsko-italský tým reprezentovaný archeology, chemiky a biology. Výzkum napovídá, že si tehdejší lidé pochutnávali na pokrmech s vepřovým masem, moukou a divokými rostlinami.

Vědcům z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity se podařilo bez genetické modifikace přimět karasy zlaté, aby plodili mnohem větší kapry. Objev může podle vědců přispět k záchraně některých vymírajících druhů. Metodu se pokoušejí použít i u mořských ryb.

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Bečva byla otrávená před sedmi měsíci, viník je však stále neznámý. Policie ve středu potvrdila, že dostala posudek znalce, další informace o postupu při prověřování této ekologické havárie lze od policistů očekávat do konce měsíce. Podle ředitelky organizace Beleco Jany Moravcové nejasnosti v kauze souvisí s dlouhodobými organizačními problémy českých orgánů ochrany životního prostředí. Moravcová byla hostem pořadu Události, komentáře. Zástupci ministerstva životního prostředí a České inspekce životního prostředí (ČIŽP) účast v diskusi opakovaně odmítli.

Americkou veřejnost na jihovýchodě USA trápí víc než 25 let záhadné úhyny orlů bělohlavých, kteří umírali na neurologickou nemoc nejasného původu. K odhalení příčiny této smrtelné nemoci výrazně přispěl tým jihočeských vědců z Biologického centra AV ČR, Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který potvrdil, že ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic. Výsledky dlouholetého úsilí mezinárodního týmu vyšly v pátek 26. března v prestižním časopise Science.

Rostliny, které zažily nehostinné prostředí, plodí zdatnější potomky. Aspekty mezigenerační paměti rostlin popsal tým, jehož součástí jsou i vědci z Česka. Potomci zkoumaných rostlin byli podle výzkumníků zdatnější v boji o životní prostor a další dopady to mělo na celý ekosystém.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Jihočeští vědci zjistili, že lidské ostatky nalezené v českobudějovickém klášteře dominikánů nepatří jeho prvnímu převorovi Jindřichu Librariovi. Kosti náleží minimálně třem jiným lidem. Nejstarší ostatky jsou ze 14. století, přičemž Librarius, zpovědník a důvěrník krále Přemysla Otakara II., zemřel v roce 1281. V klášteře odborníci objevili další dřevěnou schránku s kostmi, kterou chtějí prozkoumat. V úterý o tom informovali vědci a zástupci církve.

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.